Trubka: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Stručnější popis
značky: odstraněna reference editace z Vizuálního editoru
m Editace uživatele 212.67.69.66 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je HypoBOT
Řádek 66:
== Historie ==
[[Soubor:Eheiii.jpg|400px|right|thumb|Barokní trubka]]
Trubka, podobně jako ostatní [[žesťový nástroj|žesťové nástroje]], má svůj původ v hraní na zvířecí rohy či duté zvířecí kosti. Primitivní trubky se objevily již ve [[starověk]]u, původně měly spíše jiné funkce než čistě hudebně-estetické: povzbuzovaly odvahu útočících vojsk či doprovázely slavnostní okamžiky jako příchod panovníka. Tyto trubky se již vyráběly uměle z [[měď|mědi]], [[stříbro|stříbra]] a též ze dřeva.<ref name="rfr3">MODR, A.: ''Hudební nástroje''. Praha : Supraphon, 1982, s. 120</ref> Příkladem starověkého předchůdce moderní trubky je [[římská tuba]].
Vidličky a nože, maty se klouže
 
Ve [[středověk]]u měla trubka důležitou úlohu při zahajování rytířských turnajů, oslavách vítězů apod. Od 17. století má své místo i v orchestrální hudbě, nejvýznamněji se uplatnila v dílech [[Johann Sebastian Bach|J. S. Bacha]] a [[Georg Friedrich Händel|G. F. Händela]]. Trubky měly původně rovnou trubici, která byla však kvůli své délce nepraktická; v 15. století měla trubka esovitě zahnutou trubici a od počátku 16. století má již smyčkový tvar.<ref>MODR, A.: ''Hudební nástroje''. Praha : Supraphon, 1982, s. 121</ref> V tomto období byly trubky nejčastěji laděny in D a zejména u vojska in Es. Hluboké trubky se nazývaly ''principali'', vyšší ''clarini''.<ref name="rfr1" /> Po této době slávy však nastává doba jistého úpadku, kdy trubka sloužila především k rytmickým akcentům a harmonickým výplním.<ref name="rfr3">MODR, A.: ''Hudební nástroje''. Praha : Supraphon, 1982, s. 120</ref>
 
Trubky a [[lesní roh]]y dlouho mohly používat jen své [[alikvotní tón]]y, později se jejich fundamentál dal snížit nástrčkem – tj. krátkou trubicí vsunovanou obvykle mezi [[nátrubek (hudba)|nátrubek]] a trubici (tento typ se nazývá jako tzv. ''invenční trubka''). Tímto se však nástroj nezchromatizoval, jen mohl snížit své ladění o určitý interval. Snižcová trubka (viz sekce [[#Typy trubek|typy trubek]]) byla prvním pokusem o plně chromatickou trubku, který se ale neosvědčil. Ke konci 18. století byla trubka opatřena klapkovým zařízením (podobné jako mají [[dřevěný nástroj|dřevěné nástroje]]), oproti tradičním trubkám bez klapek však trpěla výrazně horší kvalitou tónu. Přesto však pro ni byla komponována význačná díla, např. [[Franz Joseph Haydn|Haydnův]] a [[Johann Nepomuk Hummel|Hummelův]] trubkový koncert.