Wikipedie

Konstancie Aragonská: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
HypoBOT (diskuse | příspěvky)
113 777 editací
m Robot: Nahrazení kategorie Úmrtí na malárii za Zemřelí na malárii
+ infobox, fix přeložek, napřímení, doplnění a členění hesla
Řádek 1:
{{Infobox - osoba
[[Soubor:KonstancieAragonska Uhry.jpg|thumb|Konstancie jako královna sicilská]]
| Obrázek = KonstancieAragonska Uhry.jpg
{{Příbuzenstvo|příbuzenstvo=
| popisek = Konstancie jako královna sicilská
{{Příbuzný|otec|[[Alfons II. Aragonský]]}}
{{Příbuzný|matka|[[Sancha Kastilská (1208)|Sancha Kastilská]]}}
{{Příbuzný|I. manžel|[[Emerich Uherský]]}}
{{Příbuzný|syn|[[Ladislav III. Uherský]]}}
{{Příbuzný|II. manžel|[[Fridrich II. Štaufský]]}}
{{Příbuzný|syn|[[Jindřich VII. Štaufský]]}}
}}
'''Konstancie Aragonská''' ([[1179]] {{nejisté datum|narození}}– [[23. červen|23. června]] [[1222]], [[Catania]]) byla [[Aragonie|aragonská]] [[infantkainfant]]ka, která se sňatkem stala nejprve [[seznam uherských královen|uherskou]] a druhým sňatkem [[seznam sicilských královen|královnou sicilskou]] a císařovnou [[Seznam panovnicmanželek panovníků Svaté říše římské|říše římské]].
 
== Královna uherská ==
Konstancie Aragonská byla druhým dítětem a nejstarší dcerou [[Alfons II. Aragonský|Alfonse II. Aragonského]] a jeho ženy Sanchy Kastilské. Alfons II. zemřel v roce [[1196]] a o jejím dalším osudu rozhodl její bratr, následník trůnu [[Petr II. Aragonský]]. Dojednal sňatek s [[seznam uherských králů|uherským králem]] [[Emerich Uherský|Emerichem]]. Svatba se konala v roce [[1198]]<ref>[http://www.genealogie-mittelalter.de/deutschland_koenige_2/konstanze_von_aragon_1223_barcelona_arpaden_staufer/konstanze_von_aragon_deutsche_koenigin_+_1223.html www.genealogie-mittelalter.de]</ref> a o &nbsp;rok později královna porodila syna [[Ladislav III. Uherský|Ladislava]].
 
Král Emerich záhy zemřel ([[30. listopad]]u [[1204]]). Před svou smrtí se snažil zajistit synovu budoucnost a nechal jej jako čtyřletého [[26. srpen|26. srpna]] [[1204]] korunovat a zavázal svého bratra [[Ondřej II. Uherský|Ondřeje]], aby chlapce chránil a pomáhal mu vládnout, dokud se nedožije dospělosti. Ladislav se tedy stal králem a Ondřej regentem. Ondřej však záhy na sebe strhl veškerou moc a Konstancie s &nbsp;Ladislavem se stali jen něco více než vězni. Kruté zacházení s nimi napomínal i [[seznam papežů|papež]] [[Inocenc III.]]. Konstancie proto uprchla i s dítětem do [[Vídeň|Vídně]] ke dvoru [[Leopold VI. Babenberský|Leopolda VI.]] Malý Ladislav však [[7. květen|7. května]] [[1205]] zemřel. Dřívější regent, nynější král Ondřej II., převzal Ladislavovo tělo a pohřbil je v&nbsp;[[Pohřebiště uherských panovníků|královské hrobce]] vve [[Székesfehérvár|Stoličném Bělehradě]]u. Vévoda Leopold pak poslal Konstancii zpět do Aragonu.
 
== Císařovna Svaté říše římské ==
Řádek 19 ⟶ 14:
Po návratu do Aragonu sdílela Konstancie se svou matkou královnou Sanchou rezidenci v [[klášter Sigena|klášteře Santa María la Real de Sijena]] v obci [[Villanueva de Sijena]]. Klášter založila matka<ref>[http://www.villanuevadesigena.com/es/real-monasterio-sigena/historia.htm www.villanuevadesigena.com]</ref> po smrti svého manžela a nyní zde žila na odpočinku. Zde strávila Konstancie pět let, dokud do jejího osudu znovu nezasáhl bratr Petr.
 
Petr II. potřeboval upevnit své vztahy s &nbsp;papežem Inocencem III., neboť potřeboval jeho souhlas s anulovánímk&nbsp;anulování svého manželství s &nbsp;[[Marie z MontpelliéruMontpellieru|Marií z &nbsp;Montpellieru]] byl nutný papežův souhlas. Papež požadoval ruku uherské královny vdovy pro svého chráněnce, mladého [[seznam sicilských králů|sicilského krále]] [[Fridrich II. Štaufský|Fridricha II. Štaufského]]. Konstancie návrh přijala a roku [[1208]] odcestovala na [[Sicílie|Sicílii]]. Do Aragonu se již nikdy nevrátila. Její matka zemřela krátce poté.
 
{{Citát|...Konstancie, dcera aragonského krále, provdala se na radu papeže za císaře Fridricha...|''Dubnická kronika''<ref>{{Citace monografie | titul = Kronika uhorských kráľov zvaná Dubnická | editoři = Július Sopko | vydavatel = Vydavateľstvo Rak | místo = Budmerice | rok = 2004 | počet stran = 239 | isbn = 80-85501-13-9 | strany = 90}}</ref>}}
 
Fridrich a Konstancie byli oddáni v &nbsp;[[Messina|Messině]] [[15. srpen|15. srpna]] [[1209]]. V &nbsp;době sňatku bylo Konstancii již třicet let, zatímco jejímu manželovi pouhých čtrnáct. Současně byla korunována sicilskou královnou. O &nbsp;dva roky později se jim narodil syn [[Jindřich VII. Štaufský|Jindřich]].
 
[[Soubor:Tomb of Constance of Aragon - Cathedral of Palermo - Italy 2015.JPG|thumb|Sarkofág Konstancie Aragonské ''(katedrála v Palermu)'']]
V &nbsp;té době v &nbsp;Německu probíhaly urputné boje o &nbsp;trůn. [[9. prosinec|9. prosince]] [[1212]] byl Fridrich korunován [[seznam panovníků Svaté říše římské|králem německým]] jako opozice proti [[Ota IV. Brunšvický|Otovi IV.]] Konstancie zůstala na Sicílii jako královská regentka až do roku [[1220]].<ref name="Ennenová140">{{Citace monografie | jméno=Edith | příjmení=Ennenová| titul=Ženy ve středověku|vydavatel=Argo| místo= Praha | rok=2001 | jazyk = |strany=140|isbn=80-7203-369-7}}</ref> Ota IV. byl definitivně sesazen [[5. červen|5. června]] [[1215]]. Krátce poté byla Konstancie rovněž korunována [[seznamSeznam panovnicmanželek panovníků Svaté říše římské|německou královnou]]. Císařem a císařovnou Svaté říše římské korunoval oba manžele papež [[Honorius III.]] [[22. listopad]]u [[1220]]. Syn Jindřich se stal novým německým králem.▼
 
Konstancie Aragonská zemřela o &nbsp;dva roky později v &nbsp;[[Catania|Catanii]] na [[malárie|malárii]]. Je pohřbena v &nbsp;římském [[sarkofág]]u v &nbsp;[[palermoPalermo|palermské]] [[katedrála v Palermu|katedrále]] vedle svého muže s &nbsp;nápisem:▼
▲V té době v Německu probíhaly urputné boje o trůn. [[9. prosinec|9. prosince]] [[1212]] byl Fridrich korunován [[seznam panovníků Svaté říše římské|králem německým]] jako opozice proti [[Ota IV. Brunšvický|Otovi IV.]] Konstancie zůstala na Sicílii jako královská regentka až do roku [[1220]].<ref name="Ennenová140">{{Citace monografie | jméno=Edith | příjmení=Ennenová| titul=Ženy ve středověku|vydavatel=Argo| místo= Praha | rok=2001 | jazyk = |strany=140|isbn=80-7203-369-7}}</ref> Ota IV. byl definitivně sesazen [[5. červen|5. června]] [[1215]]. Krátce poté byla Konstancie rovněž korunována [[seznam panovnic Svaté říše římské|německou královnou]]. Císařem a císařovnou Svaté říše římské korunoval oba manžele papež [[Honorius III.]] [[22. listopad]]u [[1220]]. Syn Jindřich se stal novým německým králem.
 
▲Konstancie Aragonská zemřela o dva roky později v [[Catania|Catanii]] na [[malárie|malárii]]. Je pohřbena v římském [[sarkofág]]u v [[palermo|palermské]] [[katedrála v Palermu|katedrále]] vedle svého muže s nápisem:
 
{{Citát|Já, Konstancie, jsem byla královnou Sicílie a císařovnou, zde odpočívám, Fridrichu, tvoje žena...<ref>Ennenová, str. 139</ref>}}
 
Řádek 41 ⟶ 34:
* {{Commonscat|Constance of Aragon}}
* {{de}} [http://www.genealogie-mittelalter.de/deutschland_koenige_2/konstanze_von_aragon_1223_barcelona_arpaden_staufer/konstanze_von_aragon_deutsche_koenigin_+_1223.html Genealogie]
{{Posloupnost|co=[[Seznam uherských královen|Uherská královna]]|před=[[Markéta Francouzská (1158 - 11971158–1197)|Markéta Francouzská]]|po=[[Gertruda Meranská]]|kdy=[[1196]] - [[1204]]}}
{{Posloupnost|co=[[Seznam sicilských královen|Sicilská královna]]|kdy=[[1210]] – [[1222]]|před=[[Konstancie Sicilská (1154–1198)|Konstancie Sicilská]]|po=[[Jolanda Jeruzalémská]]}}
{{Posloupnost|co=[[Seznam panovnicmanželek panovníků Svaté říše římské|Německá královna]]|před=[[Marie Brabantská (1190-12601190–1260)|Marie Brabantská]] |po=[[Markéta Babenberská]]|kdy=[[1215]] - [[1220]]}}
{{Posloupnost|co=[[Seznam panovnicmanželek panovníků Svaté říše římské|Německá císařovna]]|před=[[Marie Brabantská (1190-12601190–1260)|Marie Brabantská]] |po=[[Jolanda Jeruzalémská]]|kdy=[[1220]] - [[1222]]}}
 
{{Portály|Itálie|Středověk}}
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Konstancie_Aragonská“