Verze z 3. 3. 2007, 05:07 editovat Sandik (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 6 690 editací m typo ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 12. 3. 2007, 12:08 editovat zrušit editaci Dinybot (diskuse \| příspěvky) 42 548 editací m robot: typografické a kódové korekce a náhrady přesměrování podle specifikace Přejít na další porovnání →
Řádek 1: [[~~Image~~Soubor:StDenis Langhauswand2.JPG\|thumb\|Od spodu: zóna mezilodních arkád, triforia, a bazilikálních oken ([[kostel Saint Denis]] u [[Paříž]]e)]] [[~~image~~Soubor:~~malmesbury~~Malmesbury.abbey.interior.2.arp.jpg\|thumb\|Triforium v [[Malmesbury Abbey]]]] [[~~Image~~Soubor:Coupe.nef.cathedrale.Amiens.png\|thumb\|schéma sestavy katedrální stěny v řezu (katedrála v Amiensu ve Francii)]] '''Triforium''' je ochoz používaný u chámů [[katedrála\|katedrálního]] typu, umístěný v síle zdi a otevřený do vnitřního prostoru katedrály zpravidla sloupkovými [[arkáda (architektura)\|arkádami]] a umístěný mezi spodní zónou [[mezilodní arkáda\|mezilodních arkád]] (vedoucích do [[boční loď\|bočních lodí]] a [[chórový ochoz\|chórového ochozu]]) a horní zónou [[bazilikální okno\|bazilikálních oken]] v [[chór (architektura)\|chóru]], [[transept]]u či v [[hlavní loď\|hlavní lodi]]. U některých francouzských raných katedrál je mezi spodními arkádami a triforiem ještě navíc umístěna [[empora]], takže pak katedrála nemá tři, ale čtyři horizontální zóny. Naopak katedrála v německém [[Magdeburg]]u je vybavena pouze emporou. Triforium nemá [[liturgie\|liturgický]] význam, nýbrž výtvarný a technický. Vyplňuje totiž tu část katedrální stěny, která by byla nečleněná a prázdná, protoře z vnějšku zde přiléhají krovy bočních lodí či chórového ochozu a kaplí. Narozdíl od románských staveb však gotický stavilel nečleněné pochy zdiva pokud možno maximálně eliminoval. Pokud nebylo možné je přímo prolomit okny, byla taková plocha například alespoň členěna ozdobnou paneláží, nebo přímo prolomena arkádou, což není nic jiného než právě triforium. Přesto existují případy, kdy je triforium paradoxně částečně, nebo po celé výšce prosvětleno okny, neboť jeho původní praktická funkce v daném místě z nějakáho důvodu odpadla. Například použitím velmi nízké střechy kaplí atp. Tak je to i v případě pražské katedrály svatého Víta. v [[klášter]]ním [[Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Sedlec)\|kostele Nanebevzetí Panny Marie]] v [[Sedlec]]i u [[Kutná Hora\|Kutné Hory]], který používá katedrální schéma, ale vzhledem k požadavkům [[cisterciácký řád\|cisterciáckého řádu]] na skromnost zde není ani triforium, ani viditelný [[opěrný systém]], ani [[věž]]e v [[průčelí]]. Proto je zde v zóně triforia použito pouze slepé panelování. V [[Česko\|Česku]] se vyskytuje pouze v [[katedrála sv. Víta\|katedrále sv. Víta]] v [[Praha\|Praze]] a v [[~~Chrám~~Kostel ~~sv.~~svaté Barbory\|chrámu sv. Barbory]] v [[Kutná Hora\|Kutné Hoře]]. ==Triforium pražské katedrály== V triforiu [[~~katedrála~~Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha\|katerdrály svatého Víta]] se nachází 21 unikátních polychromovaných portrétních bust, které byly realizovány v několika fázích. Pracovalo na nich 5-7 mistrů kameníků, z nichž hlavním byl Petr Parléř vedoucí tzv. parléřovskou kamenickou [[huť]]. Rozlišují se většinou tři skupiny bust: 1) Starší část ve střední části triforia pochází nejspíše z let 1375-1378. Jsou to: moravský markrabí [[Jan Jindřich]], [[Blanka z Valois]], [[Anna Falcká]], [[Anna Svídnická]], [[Alžběta Pomořanská]], [[Karel IV.]], [[Jan Lucemburský]], [[Eliška Přemyslovna]], [[Václav IV.]], [[Johanna Bavorská]]. Řádek 24: Na jižní straně triforia se nacházejí tři masky a realistická plastika psa a kočky. ~~[[kategorie:architektonické prvky]]~~ {{Architektonický pahýl}} [[Kategorie:Architektonické prvky]] [[de:Triforium]]

Triforium: Porovnání verzí