Smlouva z Küçük Kaynarca: Porovnání verzí

Rusko vrátilo Osmanské říši [[Valašsko (Rumunsko)|Valašsko]] a [[Moldavské knížectví|Moldavsko]], avšak obdrželo právo chránit křesťany žijící v Osmanské říši.<ref name ="Hurewitz">{{cite book|last=Hurewitz|first=J.C.|title=The Middle East and North Africa in World Politics: A Documentary Record|year=1975|publisher=Yale University Press|location=New Haven|language=tr}}</ref> a zasáhnout v případě špatného zacházení. [[Bukovina (země)|Bukovina]] byla v roce 1775 postoupena [[Rakouské arcivévodství|Rakousku]].<ref name="EB"/> Krym získal nezávislost, avšak sultán zůstal duchovní autoritou Tatarů coby [[chalífát|chalífa]]. To bylo poprvé, kdy se vliv osmanského chalífy uplatnil za hranicemi říše a byl respektován evropskými mocnostmi. Na Kavkaze Rusko získalo [[Kabardsko-Balkarsko|Kabardsko]], bezpodmínečnou suverenitu v přístavu [[Azov]], přístavy [[Kerč]] a [[Jenikale]] na [[Kerčský poloostrov|Kerčském poloostrově]] a část [[Jedisan]]u mezi [[Jižní Bug|Bugem]] a [[Dněpr|Dněprem]].<ref name="EB">{{cite encyclopedia |editor-first=Dale H. |editor-last=Hoiberg |encyclopedia=[[Encyclopædia Britannica]] |title=Abdulhamid I |edition=15th |year=2010 |publisher=Encyclopedia [Britannica Inc. |volume=I: A-ak Bayes |isbn=978-1-59339-837-8 |pages=22}}</ref> Poslední oblast zahrnovala přístav [[Cherson]]; Rusko tak získalo dva přístupy k [[Černé moře|Černému moři]] a Osmanská říše zde ztratila výhradní postavení. Byla zrušena omezení stanovená v roce 1739 [[Smlouva z Niše|Smlouvou z Niše]] týkající se přístupu Ruska k [[Azovské moře|Azovskému moři]] a výstavby opevnění v Azově. Ruské obchodní loďstvo získalo právo plavby Dardanelami. Smlouva rovněž zaručila [[Ruská pravoslavná církev|Ruské ortodoxní církvi]] právo plout pod Ruskou vlajkou do Konstantinopole a vybudovat zde pravoslavný chrám (nakonec nebyl postaven).

Fakticky nezávislý [[Krymský chanát]] byl podřízen Rusku a v roce 1783 byl [[Anexe Krymu Ruským impériem|Ruskem anektován]]. Podle ruského chápání smlouvy se dostalo Rusku práva na ochranu všech východních křesťanů v Osmanské říši, což využilo k intervenci v [[Dunajská knížectví|Dunajských knížectvích]] ([[Moldávie|Moldávii]] a [[Valašsko (Rumunsko)|Valašsku]]).