Otevřít hlavní menu

Změny

Přidáno 25 bajtů ,  před 4 lety
 
== Historie ==
Týden o 7 dnech začal být užíván v [[Babylón]]ě již 600 [[př. n. l.]], ve [[4. století]] byl pod vlivem [[křesťanství]] přijat [[římská říše|římskou říší]].<ref>http://www.bbc.co.uk/religion/0/20394641 - Why are there seven days in a week?</ref>
 
=== Týden jako indikátor tržního dne ===
I když v nynější moderní společnosti je běžný sedmidenní týden, [[Seznam antropologů|antropologové]] si všimli, že v mnoha prehistorických společnostech lze nalézt týdny různé délky (většinou od tří do deseti dnů). Zpozorovali také, že název pro týden je v mnoha případech shodný s pojmenováním „tržního dne“, takže koncept týdne zřejmě vychází ze zemědělských nebo předzemědělských společností, ve kterých lidé měli tržiště či tržní dny.
 
V oblastech s rozptýleným osídlením, kde obchodní styk nebyl veden každý den, byla důležitá dohoda mezi zemědělci a spotřebiteli ohledně dne, kdy se budou vzájemně setkávat, zvláště pokud cesta na trh trvala několik hodin nebo dní. Týden (míněno fixovaný počet dnů) byl mnohem jednodušší a přesnější způsob, jak tyto dny určovat ve srovnání se systémem založeným na [[Lunární kalendář|lunárním kalendáři]] nebo na rotaci [[Nebeská sféra|nebeské sféry]]. Lidé tak raději používali týden založený na prostém počítání dní, než na vzájemném pohybu Měsíce a hvězd, týden tak nebyl „nebeský“, což ale bylo změněno, když bylo sedmi dnům v týdnu přiřazeno [[Slunce]], [[Měsíc]] a tehdy pět známých planet ([[Merkur (planeta)|Merkur]], [[Venuše (planeta)|Venuše]], [[Mars (planeta)|Mars]], [[Jupiter (planeta)|Jupiter]], [[Saturn (planeta)|Saturn]]), každá pro zvláštní den týdne.
 
==== Čínský sedmidenní týden ====
Ve starověké ČíněAsii se používal týden o 5 či 10 dnech. Používání [[Čínský kalendář|čínského]] sedmidenního týdne (a také u [[Korejský kalendář|korejského]], [[Japonský kalendář|japonského]], [[Tibetský kalendář|tibetského]] a [[Vietnamský Nový rok|vietnamského]]) lze zaznamenat od roku 600 n. l., kdy se babylonský pojem sedmi „světel“ rozšířil do Číny. Dny byly přiděleny každému ze sedmi světel, ale týden neovlivňoval společenský život nebo úřední kalendář. Byl většinou používán pro astrologické účely a citovaný v několika buddhistických textech do té doby, než ho [[Tovaryšstvo Ježíšovo|Jezuité]] v [[16. století]] znovu zavedli. Tak Japonci 19. století, když převzali sedmidenní západní týden, zároveň však převzali vlastní astrologický týden se jmény pro dny týdne, která odpovídají [[Angličtina|anglickým]] názvům (ve skutečnosti by byla lepší záchrana babylonských názvů, protože anglická jména vycházejí z názvu bohů [[Germánská mytologie|germánské mytologie]]). Naopak, japonské názvy odkazují na čínský Měsíc, Slunce a pět planet. Jediný rozdíl je tedy ten, že planety japonského týdne mají čínská jména založená na [[Pět elementů (čínská filozofie)|pěti elementech]] než na pohanském božstvu.
 
=== Pozdější vývoj sedmidenního týdne ===
Starověcí Egypťané používali týden o 10 dnech ([[dekan (astrologie)|dekan]]) a dělili tak měsíc s třiceti dny na 3 týdny. Starověcí Řekové ale přejali týden od Babyloňanů ([[Eudoxos z Knidu]]). Různé skupiny obyvatel [[Starověký Řím|Římského impéria]] postupně přebíraly týden, zvláště ty, které trávily hodně času ve východní části říše, kde se sedmidenní týden používal. V občanském životě byla v Římě (už od Etrusků) totiž obvyklá osmidenní období, která vznikla z každodenní praxe. Každý osmý den přicházeli totiž rolníci z okolí Říma do města na trh a vyřídit si své záležitosti. Tento osmý den se nazýval ''nundinae'' a dny celého osmidenního týdne se označovaly písmeny ''A'' až ''H''. V tomto má svůj původ i [[oktáv]].
 
Roku [[321]] n. l. římský císař [[Konstantin I. Veliký|Konstantin]] reguloval používání týdne kvůli problému používání různých dnů pro náboženské slavnosti a zavedl neděli jako den náboženského svátku a odpočinku pro všechny skupiny, nejen pro křesťany a jiné skupiny, které již neděli slavily.
Anonymní uživatel