'''Turistika v horách''' je jedním z druhů [[turistika|turistiky]], který má svá specifika a vyžaduje některé další znalosti (např. složitější orientace v terénu, rychlé a častější změny v počasí) a dovednosti (k pohybu v terénu je v obtížnějších úseků nutno používat i horolezecké techniky, k zajištění bezpečnosti se užívají další prostředky -– vystrojení cesty ocelovými lany, jištění horolezeckým způsobem, užívání horolezecké výzbroje pro pohyb na ledovcích atp.) Horská turistika tak tvoří plynulý přechod od pěší turistiky, přes náročné formy uváděné jako tzv. [[Vysokohorskávysokohorská turistika|'''Vysokohorská turistika''']] - '''(VHT''') -– až po další plynulý přechod do [[horolezectví]]. Méně náročné formy jsou proto dostupné komukoliv, náročnější formy vyžadují získání dalších znalostí a dovedností nejlépe pod odborným vedením.
V Československu byla rozvíjena v rámci organizované turistiky vysokohorská tutistika v jediných našich tehdejších velehorách - ve Vysokých Tatrách -, kde však byla postupně vytlačována sílícím tlakem TANAPu a dnes ji tam lze provozovat (až na několik vrcholů a sedel, kam vede značená turistická cesta) v podstatě jen s placeným horským vůdcem TANAPu.
Na našem dnešním území můžeme vzhledem k teréním podmínkám provozovat v horách jen méně náročné formy horské turistiky a dále přípravu na náročnější akce [[Vysokohorská turistika|VHT]] výcvikem na horolezeckých cvičných terénech i umělých stěnách.
V zahraničí pak můžeme absolvovat jak méně náročné, tak náročnější formy -– především v Alpách je řada snadných i obtížných cest vybavena fixním jištěním -– tzv. [[zajištěná zajištěné cesty cesta]] (klettersteigyKlettersteig, via ferratyferrata). Počet těchto cest v poslední době rychle roste -– jako možnost, jak přilákat do dané lokality další turisty.
Horskou turistiku lze provozovat buď individuálně, organizovaně (zejména oddíly VHT v [[Klub českých turistů|Klubu českých turistů]], nenáročné akce horolezeckých oddílů, atp.) nebo na komerční bázi prostřednictvím zájezdů cestovních kanceláří.
