Ernest Gellner: Porovnání verzí

'''Ernest André Gellner''' (v českém kontextu uváděn také jako '''Arnošt Gellner'''<ref>http://www.lidovky.cz/intelektual-ktery-miloval-spory-d43-/ln_noviny.asp?c=A101030_000080_ln_noviny_sko&klic=239671&mes=101030_0</ref>) ([[9. prosinec|9. prosince]] [[1925]] [[Paříž]] – [[5. listopad]]u [[1995]] [[Praha]]) byl významný [[filosofie|filosof]], [[sociologie|sociolog]] a sociální [[antropologie|antropolog]]. světovéhoGellner významuproslul více jako kritik než jako představitel nějaké významné teorie. Mezi cíle jeho mnohdy nevybíravé a jízlivé kritiky patřila [[psychoanalýza]], [[marxismus]] nebo [[postmoderní filosofie]].

== Život a rodina ==

Zde začíná studovat na [[Univerzita Karlova|Univerzitě Karlově]], navštěvuje přednášky [[Jan Patočka|Jana Patočky]] a dalších filosofů. Předvídá další politický vývoj země a již v roce [[1946]] [[Československo]] opět opouští a vrací se do Anglie. Studuje filosofii a sociální antropologii na univerzitě v [[OxfordOxfordská univerzita|Oxfordské univerzitě]]u a na [[London School of Economics]]. MeziGellnerovy jehointelektuální učitelepostoje patříbyly např.ovlivněny především pracemi sociálního antropologa [[A.Bronisław R.Malinowski|Bronisława Radcliffe-BrownMalinowského]], sociologa [[Max Weber|Maxe Webera]] a filosofa [[Karl Raimund Popper|KarlKarla PopperPoppera]], který Gellnera ovlivnil svým [[kritický racionalismus|kritickým racionalismem]].

Po dostudování Gellner působípůsobil jako profesor filosofie a sociologie na [[London School of Economics]], odv rokuletech 1984 vede– na1992 univerzitěbyl vna [[Univerzita v Cambridgi|Univerzitě v Cambridge]] katedruprofesorem [[sociální antropologie]].

Gellnerovo dílo zahrnuje na dvě desítky monografií z oblasti filosofie (např. ''Words and Things'', 1959; ''Thought and Change'', 1964; ''Legitimation of Belief'', 1974) a sociální antropologie (např. ''Saints of the Atlas'', 1965; ''Muslim Society'', 1981). Velký rozruch vzbudila jeho první kniha ''Words and Things'', ostře polemizující s tzv. oxfordskou filosofií přirozeného jazyka, vycházejícía zfilosofií pozdního [[Ludwig Wittgenstein|Ludwiga Wittgensteina]]. Britský filosof [[Gilbert Ryle]], který byl tehdy šéfredaktorem časopisu ''Mind'', odmítnul Gellnerovu knihu v časopise recenzovat. Ryleův zamítavý postoj podnítil k reakci [[Bertrand Russell|Bertranda Russella]], který napsal protestní článek do [[The Times]]. Následně se kolem Gellnerovy knihy rozvířila debata, do které se zapojilo devatenáct různých korespondentů<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení = Uschanov|jméno = T. P.|titul = The Strange Death of Ordinary Language Philosophy|url = http://www.helsinki.fi/~tuschano/writings/strange/|vydavatel = |místo = |datum vydání = 26. června 2006}}</ref>.