Otevřít hlavní menu

Změny

Přidáno 380 bajtů ,  před 4 lety
→‎Zvířata a hry: zánik zvířecích zápasů
[[Soubor:Bestiários.jpg|thumb|Zápasy divokých zvířat a popravy zločinců a otroků]]
V císařském období vzrostl při gladiátorských hrách význam zvířat. Za období republiky se zvířata používala v aréně hlavně k [[Poprava|popravám]] odsouzených zločinců a [[Dezerce|vojenských zběhů]]. Později byli tímto způsobem popravováni křesťané.
Teprve [[Pompeius]] a [[Gaius Iulius Caesar|Caesar]] začali ve větší míře předvádět zápasy šelem se speciálně vycvičenými gladiátory - ''venatiory''. Tato podívaná, která většinou končila smrtí zvířat, se označovala jako ''venatio'' "lov, štvanice". V některých případech byly inscenovány i zápasy zvířat proti sobě, např. lva s tygrem, býka s medvědem, slona s nosorožcem. zvířata byla před vstupem do arény vyhladověna, rozdrážděna a pokud měla bojovat proti sobě, mohla být navzájem svázána řetězem. Nejoblíbenějšími aktéry her byly kočkovité šelmy, zvláště [[Lev|lvi]], levharti a tygři, dále medvědi, [[krokodýli]], býci, [[Prase divoké|divocí kanci]], nosorožci a sloni. Zvířat bylo při zápasech spotřebováno ohromné množství. Pompeius poslal do arény 600 lvů, Caesar 400, [[Octavianus Augustus |Augustus]] 420 tygrů a 600 levhartů, Nero 300 medvědů, za císaře [[Titus|Tita]] bylo během oslav při příležitosti otevření [[Koloseum|Kolosea]] zabito asi 9.000 zvířat. Císař [[Commodus]] rád zabíjel divoké šelmy vlastníma rukama, někdy uřezával hlavy [[Pštros dvouprstý|pštrosům]] a nechal bezhlavé ptáky pro zábavu chvíli pobíhat po aréně. Smutný primát drží asi [[Traianus]], který nechal při hrách, jimiž oslavoval své vítězství nad [[Dákové|Dáky]], usmrtit 11.000 šelem.
Vzácněji byla při hrách předváděna i jiná zvířata jako [[Pštros dvouprstý|pštrosi]], [[Zebra Grévyho|zebry]], hroši, žirafy, různé druhy antilop a jelenů, ale také [[Muflon|mufloni]], [[Zajíc bělák|arktičtí zajíci]] a [[tuleni]]! Zabitá zvířata bývala prodávána jako maso nebo o ně diváci soutěžili v jakési loterii.
Od doby císaře [[Probus|Proba]] byly organizovány štvanice typu "udělej si sám", kdy byla do arény vypuštěna různá zvířata, např. jeleni, mufloni, pštrosi, antilopy, osli nebo divoká prasata (i březí svině). Diváci byli ozbrojeni noži a oštěpy, na povel byli vpuštěni do arény, kde si každý mohl zabít "své" zvíře.<ref>Dunkle, Roger: Gladiátoři. Praha: Vyšehrad, 2011, s. 297-318</ref> Rovněž bylo zvykem rozhazovat mezi diváky živou [[drůbež]] nebo [[Holub domácí|holuby]] s přistřiženými křídly. Ptáci však byli přitom často roztrháni, proto bylo později zavedeno losování.
Proti štvanicím a zápasům zvířat příliš nevystupovali antičtí filozofové ani [[Křesťanství|křesťané]]. Zápasy zvířat zanikly na záapdě až v polovině 6. století, kdy je zakázal ostrogótský král Itálie [[Theodorich Veliký]]. V [[Byzanc|Byzanci]] se však pořádaly ještě koncem 7. stol.
Zvláštním druhem zápasů byly [[býčí zápasy]] - ''tauromachie'', které se objevily již v 1. stol. př. n. l., ale popularity dosáhly hlavně za císaře Claudia. Původně pocházely z řecké [[Thessálie]] a s býkem při nich bojoval jezdec, buďto s oštěpem, nebo beze zbraně. Moderním dědicem těchto představení je španělská a portugalská [[corrida]].
 
Anonymní uživatel