Spišská župa: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
doplněny údaje o slúžnovských okresech
Přidán popis znaku Provincie X kopiníků
Řádek 37:
 
Až do [[15. století]] byl jejím centrem Spišský Štvrtok (''Donnersmarck, Csütörtökhely''), který však nebyl součástí provincie, od roku [[1726]] byly centrem provincie Betlanovce (''Bethelsdorf, Bethlenfalva'').
 
Znakem provincie (stolice) byl z trojvrší vyrůstající medvěd, obrácený doleva, držící tři klasy, provázený v hlavě štítu osmicípou hvězdou. Po připojení provincie k "velké" Spišské župě se znak dostal do srdečního štítu župního znaku (viz vyobrazení v záhlaví - ''ve stříbrném poli vyrůstá ze zeleného trojvrší doleva otočený přirozený medvěd, držící v předních tlapách tři zlaté klasy; v pravé čtvrti provázen zlatou osmicípou hvězdou'').
=== Německá kolonizace ===
Většina spišských měst se rozrostla příchodem [[Karpatští Němci|Němců]]. Němci na Spiš (ale i jiné oblasti Uherska) přišli hlavně po tatarském vpádu v [[13. století]], který změnil Spiš jakož i jiné stolice Uherska na málo zalidněné oblasti (Spiš ztratil až 50% obyvatel). Následně král [[Béla IV.|Belo IV.]] Pozval Němců kolonizovat Spiš a jiné oblasti [[Slovensko|Slovenska]], dnešního Maďarska a [[Sedmihradsko|Sedmihradska]] (dnešní [[Rumunsko]]). Němci pocházeli převážně z oblastí kolem Baltského moře, které byly v té době zpustošené záplavami a ze Švábska (region v dnešním Bádensku-Württembersku). Byly to převážně odborníci v různých odvětvích a horníci. Města zakládány Němci většinou vznikaly hned vedle slovenských usedlostí, s nimiž se později sloučily, protože německé města měla dlouholeté daňové úlevy, které se spojením se slovenskými osadami rozšířily i na jejich slovenské obyvatele. Na jihu Spiše vznikaly převážně hornické usedlosti, později města. Díky německé kolonizaci měl Spiš velkou německou populaci až do konce [[Druhá světová válka|druhé světové války]]. Poslední vlna Němců přišla na Spiš v [[15. století]].