Topol šedý: Porovnání verzí

'''Topol šedý''' ( ''Populus canescens'') je silný, statný [[strom,]] z [[vrbovité|čeledi vrbovitých]], 25 – 35 m vysoký, s korunou nejprve kuželovitou, později značně širokou (až 30m), kulovitou, na vysokém tlustém kmeni i 1 m širokém. Je [[Křížení (biologie)|hybridním]] druhem ( ''[[Topol bílý|P. alba]] x [[Topol osika|tremula]]''), nese znaky obou rodičů. Je to velmi proměnlivá dřevina, zejména ve tvaru a stupni odění listů. Uměle vzniklí kříženci ''P. alba x tremula'' vytvářejí klíčivá semena. V přírodě však u tohoto křížence nacházíme plody neobyčejně vzácně.

[[Koruna stromu|Koruna]] je tvořena několika málo, avšak velice masivními, stoupavými hlavními větvemi. Největší šíře dosahuje v horní třetině. [[Borka]] je u mladších stromů s korkovými lištami, které se s přibývajícím věkem zvětšují v černé drsné pukliny. Základní barva v mládí zelenošedá, ve stáří černavá s vodorovnými pruhy lenticel. Letorosty[[Letorost]]y jsou slabě šedavě plstnaté, olysávající, pupeny žlutohnědé, slabě pýřité.

Listy[[List]]y dlouze řapíkaté, na makroblastech trojúhelníkovitého tvaru, na krátkých větévkách vejčitě okrouhlé. [[Čepel listová|Čepel]] 3-6 cm dlouhá, 3-5 cm široká, nepravidelně zubatá, většinou se 3-6 zuby na každé straně. V mládí většinou tence plstnatá, v dospělosti pak oboustranně lysá nebo olysávající. [[Morfologie listu#Řapík|Řapík]] z boku smáčknutý a lysý. Listy na dlouhých větévkách vejčité, čepel 6-8(-10) cm dlouhá, hrubě zubatá nebo mělce laločnatá, svrchu tmavozelená, olysalá, na rubu šedavě plstnatá. Řapík 1,5-5 cm dlouhý, téměř oblý a pýřitý.

Samčí [[Jehněda|jehnědy]] jsou 4-9 cm dlouhé, květní listeny[[listen]]y hnědé a vějířovité, 3-4mm dlouhé, nepravidelně zubaté. Zuby hustě dlouze brvité. [[Tyčinka (botanika)|Tyčinek]] 8-15, [[Prašník|prašníky]] červené. Samičí jehnědy 4-6 cm dlouhé, květní listeny jsou v obrysu klínovité, až do jedné třetiny dřípené, zuby řídce brvité. [[Semeník]] vejcovitě kuželovitý, se 4-6 čárkovitými [[Blizna|bliznovými]] laloky asi 0,8mm dlouhými

Topol šedý je [[Dvoudomost|dvoudomý]], samčí a samičí květy[[květ]]y nejsou na jedné rostlině, ale odděleně na různých jedincích. Květy topolů jsou velmi nenápadné a nepatrné, a nemají žádná výstavní opatření k lákání hmyzu, jelikož přenos pylu zajišťuje vítr. Doba květu únor až duben.

Má podobné ekologické nároky jako [[topol bílý]], je však odolnější k suchu a snáší kyselejší půdy, přednost dává vlhkým kyprým půdám a roste proto s oblibou na říčním štěrku nebo podél břehů vod.

Vyskytuje se roztroušeně od nížin do pahorkatin, zpravidla jen jednotlivě. Občas je též vysazován, sadovnicky pěstován jen zřídka, především jako [[Solitéra|solitér]]. V rozlehlých oblastech Evropy se hojně vysazuje, protože je vhodný zejména pro větrolamy[[větrolam]]y a jako ochrana proti půdním [[eroze|erozím]].

V kultuře se vyskytuje několik kultivarů[[kultivar]]ů, např. cv. Aureovariegata se žlutě pestrými listy, cv. Pyramidalis s širokou kuželovitou korunou nebo cv. Pendula s převislými větvemi.

Střední, východní a jižní [[Evropa]] (včetně ČR), západně po jihovýchod [[Anglie]], západní část [[Asie]].