Kyselina chlorovodíková: Porovnání verzí

'''Kyselina chlorovodíková''' (též '''kyselina solná''', [[latina|latinsky]] ''acidum hydrogenchloridum''), je velmi silná [[kyselina]], jedna z lidstvu nejdéle známých a nejvíce využívaných. Jde o [[voda|vodný]] [[roztok]] [[plyn]]ného [[chlorovodík]]u (HCl).

 

{{pahýl část}}

Kyselina chlorovodíková je těkavá bezbarvá kapalina. Patří mezi velmi silné žíraviny. Technická (tj. méně čistá) kyselina chlorovodíková je nažloutlá díky přítomnosti železitých [[ion]]tů a prodává se pod názvem kyselina solná. Směs koncentrované kyseliny chlorovodíkové a dusičné v objemovém poměru 3:1 ([[lučavka královská]]) rozpouští i ušlechtilé kovy (zlato, platina).<br />

Reaguje s celou řadou neušlechtilých kovů ([[železo|Fe]], [[zinek|Zn]], [[hliník|Al]], [[sodík|Na]] ...), za vzniku v kyselině chlorovodíkové rozpustných [[chloridy|chloridů]]. S ušlechtilými kovy nereaguje. Na rozdíl od řady kyslíkatých kyselin, např. H₂SO₄ a HNO₃, nemá oxidační účinky, ani když je koncentrovaná.

 

Kyselina chlorovodíková se v přírodě vyskytuje v sopečných plynech a jako vázaná složka některých nerostů. Je vylučována v trávicím traktu všech [[Savci|savců]], kromě mravenečníků, často se vyskytuje i u jiných tvorů. Funguje jako aktivátor žaludečního [[enzym]]u [[pepsin]]u, [[denaturace|denaturuje]] zkonzumované [[Bílkovina|bílkoviny]] a zabíjí bakterie v potravě. Vnitřní stěna [[žaludek|žaludku]] je na velmi nízké [[pH]] stavěna, pokud však dojde k poruše slizového krytu, vznikne [[žaludeční vřed]]. Ve [[dvanáctník]]u je [[neutralizace|neutralizována]].