Verze z 4. 9. 2015, 15:40 editovat HypoBOT (diskuse \| příspěvky) 113 777 editací m Náhrada úhlové jednotky (vteřina) za časovou (sekunda) dle ŽOPP z 30.8.2015 ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 14. 9. 2015, 09:25 editovat zrušit editaci 89.248.248.130 (diskuse) →‎Největší sauropodi značka: editace z Vizuálního editoru Přejít na další porovnání →
Řádek 70: I když tendence k nabírání tělesné velikosti je patrná jak u sauropodů, tak u prosauropodů, největších rozměrů dosáhli právě zástupci sauropodů, kam se řadí největší a nejtěžší suchozemští živočichové všech dob. Při určení konkrétních rekordů však nastává problém – čím větší zvíře bylo, tím méně je z něj známo. Druhým problémem jsou velikostní rozdíly mezi jedinci téhož druhu, které jsou způsobeny tím, že sauropodi zřejmě rostli po celý život. Dobrým příkladem je třeba africký ''[[Giraffatitan]]'' (někdy považovaný za druh rodu ''[[Brachiosaurus]]''), který byl průměrně 25 metrů dlouhý, ale největší jedinci údajně dosahovali délky až 33 metrů, což je téměř o 30 % více. Když jsou známy pozůstatky jen jediného zástupce druhu, je prakticky nemožné určit, zda šlo o průměrně velkého tvora nebo spíš obra na poměry svého druhu. Problematická je nejen tělesná velikost, ale i hmotnost. Původní astronomická čísla odhadovaná pro některé rody (136 - 180 tun pro rod ''Ultrasaurus'', dnes již navíc neplatný) byla snížena o celou třetinu až polovinu. Sauropodi totiž disponovali, jak se ukázalo teprve před nedávnem, značně rozsáhlou soustavou vzdušných vaků a dutých kostí. [[Soubor:Pelorosaurus.jpg\|thumb\|280px\|right\|Obrovský pelorosaurus ve filmu z roku 1925 (Brachiosauridae).]] S přihlédnutím ke všem kritériím nakonec zbude několik kandidátů. Rekordmanem mohl být ''[[Amphicoelias]]'' z čeledi [[Diplodocidae]], známý z úlomku ~~zádového~~hřbetního [[obratel\|obratle]] (který snad měřil v kompletním stavu až 2,7 metru; samotné zvíře bylo podle odhadů 45 až 62 metrů dlouhé a velmi těžké, i kdyby byl ''A.'' velmi lehce stavěný – odhady hovoří o hodnotě přes 122 tun). Nicméně tento rod nelze brát v úvahu, dokud se z něj nenajde další fosilní materiál. Lépe známý ''[[Sauroposeidon]]'' z čeledi Brachiosauridae (známý z prodloužených krčních obratlů, kdyby se podobal příbuzným rodům, musel být 30 až 35 metrů dlouhý a 18 metrů vysoký), přičemž je známo více kandidátů, kteří se jim v délce nebo hmotnosti blíží (''[[Seismosaurus]]'', ''[[Supersaurus]]'', ''[[Argentinosaurus]]'', ''[[Bruhathkayosaurus]]'').<ref>http://dinosaurusblog.wordpress.com/2012/07/18/takze-ktery-byl-ten-nejvetsi-z-nejvetsich/</ref> Největším poměrně dobře známým sauropodem se dnes zdá být ''[[Puertasaurus]]'', který byl popsán v roce [[2005]] a ve velikosti zřejmě lehce překonal i svého „krajana“ [[Argentinosaurus\|~~Argentinosaura~~argentinosaura]]. Jeho velikost se na základě obřích obratlů odhaduje na 35-40 m délky a 80–100 tun hmotnosti. Jedny z největších fosilních stop sauropodů byly objeveny ve [[Francie\|Francii]] v dubnu roku [[2009]]. Měří na délku kolem 150 cm, nemusí však být zcela největší.<ref>http://dinosaurusblog.wordpress.com/2009/10/12/816138-mozna-nejvetsi-dinosauri-stopy-v-historii-objeveny-ve-francii/</ref> Zajímavostí je, že sauropodi měli také nejdelší nervy, jaké kdy u obratlovců vznikly. Jednotlivé nervové buňky mohly dosahovat délky až kolem 40 metrů a vzruch byl jimi veden do mozku až 0,5 sekundy<ref>http://dinosaurusblog.wordpress.com/2013/01/21/nejdelsi-zivocisna-bunka-vsech-dob/</ref>.

Sauropodi: Porovnání verzí