Evropská migrační krize 2015: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Sasik (diskuse | příspěvky)
Sasik (diskuse | příspěvky)
m form
Řádek 1:
{{Aktuální}}
[[Soubor:Refugee crisis in Europe Q1 and Q2 2015.svg|vpravo|náhled|Žadatelé o azyl v jednotlivých zemích EU v období od [[1. leden|1. ledna]] 2015 do [[30. červen|30. června]] téhož roku.<ref name="Eurostat">[http://ec.europa.eu/eurostat/data/database?node_code=migr_asyappctzm]</ref>]]
[[Soubor:Boat People at Sicily in the Mediterranean Sea.jpg|vpravo|náhled|Uprchlíci z&nbsp;[[Afrika|Afriky]] na ostrově [[Lampedusa]]]]
'''Evropská migrační krize''' (také nepřesně<ref>{{Citace elektronického periodika|periodikum = [http://zpravy.idnes.cz/pocet-zadatelu-o-azyl-v-eu-stoupl-o-polovinu-fmt-/zahranicni.aspx?c=A150320_130927_zahranicni_ert iDnes - žadatelé o azyl v EU, 2014]}}</ref> označovaná jako '''evropská uprchlická krize''') je v roce 2015 probíhající politická krize v [[Evropská unie|Evropské unii]] (EU), způsobená velkým počtem imigrantů – jak [[Ekonomický migrant|ekonomických migrantů]], tak [[uprchlík|uprchlíků]] – směřujících do EU přes [[Středozemní moře]] a [[Balkán]] z [[Afrika|Afriky]], [[Blízký východ|Blízkého]] a [[Střední východ|Středního východu]]. Rostoucí počty migrantů z těchto zemí se začaly objevovat již v předchozí dekádě a zejména v souvislosti s tzv. [[Arabské jaro|Arabským jarem]] (2011). Rozměry celoevropské krize jev dostal na jaře roku 2015, kdy se ve Středozemním moři během krátké doby potopilo pět lodí s migranty, celkem se utopilo asi 1200 lidí a začalo se uvažovat o zavedení kvót na přerozdělování uprchlíků.
 
== Trasy migrantů ==
[[Soubor:Migrants in Hungary 2015 Aug 003.jpg|thumb|Migranti na balkánské trase poblíž maďarsko-srbské hranice v srpnu 2015]]
Imigranti směřují do Evropy po dvou hlavních trasách. První z nich (tzv. západní nebo také středomořská) vede z [[Libye]] přes [[Středozemní moře]] do [[Itálie]] a od ledna do srpna 2015 ji využilo asi 120 tisíc imigrantů.<ref>[http://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/378839-do-italie-letos-dorazilo-pres-111-tisic-migrantu.html ''Do Itálie letos dorazilo přes 111 tisíc migrantů''] na Novinky.cz</ref> Druhá trasa (východní či balkánská) vede z [[Turecko|Turecka]] přes Egejské moře do [[Řecko|Řecka]], příp. na řecké ostrovy, a dále nejčastěji do Maďarska. Tímto způsobem se za prvních osm měsíců roku 2015 dostalo nelegálně do Řecka více než 180 tisíc lidí. Z Itálie a Maďarska pokračuje většina migrantů přes Rakousko nebo Francii do Německa. První uvedenou trasou se do Evropy dostávají téměř výhradně [[Afričan|Afričané]], nejčastěji [[Eritrejec|Eritrejci]], [[Etiopan|Etiopané]] a [[Nigerijec|Nigerijci]]. Druhou jmenovanou, balkánskou trasu, používají zejména lidé z [[Blízký Východ|Blízkého Východu]] – [[Syřan|Syřané]], [[Afghánec|Afghánci]] a [[Pákistánec|Pákistánci]].<ref>[http://www.tyden.cz/rubriky/zahranici/evropa/osn-pocet-uprchliku-v-recku-se-od-lonska-zvysil-sestkrat_345242.html ''OSN: Počet uprchlíků v Řecku se od loňska zvýšil šestkrát''] na Týden.cz</ref>
 
Mimo tyto dvě nejvyužívanější trasy se imigranti snaží do Evropy v menší míře proniknout také přes [[Španělsko]], které ale v minulých letech věnovalo nemalé peníze na ochranu svých [[Enkláva|enkláv]] [[Ceuta]] a [[Melilla]] v [[Afrika|Africe]]. Byly také zaznamenány průniky mnoha migrantů za severním polárním kruhem přes [[Norsko|norsko]]-[[Rusko|ruskou]] hranici.<ref>[http://zpravy.idnes.cz/uprchlici-ze-syrie-putuji-do-evropy-pres-polarni-kruh-ppr-/zahranicni.aspx?c=A150829_194827_zahranicni_san ''Syřané našli novou cestu do Evropy: přes polární kruh na sever Norska''] na iDNES.cz</ref>
 
== Cíle migrantů ==
V roce 2014 členské státy EU přijaly žádosti od 626 065 migrantů, z nichž bylo 183 365 přijato a žadatelům byla poskytnuta nějaká forma ochrany, zatímco 442 700 žádostí bylo zamítnuto.<ref>[http://ec.europa.eu/eurostat/documents/2995521/6827382/3-12052015-AP-EN.pdf/6733f080-c072-4bf5-91fc-f591abf28176 ''EU Member States granted protection to more than 185 000 asylum seekers in 2014''], Eurostat {{en}}</ref><ref>[http://ec.europa.eu/eurostat/documents/2995521/6751779/3-20032015-BP-EN.pdf/35e04263-2db5-4e75-b3d3-6b086b23ef2b ''The number of asylum applicants in the EU jumped to more than 625 000 in 2014''], Eurostat {{en}}</ref> Nejvíce žádostí o azyl (téměř třetina) bylo podáno v [[Německo|Německu]], následuje [[Švédsko]], [[Francie]] a [[Itálie]]. Ve srovnání s počtem obyvatel přijímá nejvíce žádostí o azyl Švédsko, [[Maďarsko]] a [[Rakousko]].<ref>[http://zpravy.idnes.cz/pocet-zadatelu-o-azyl-v-eu-stoupl-o-polovinu-fmt-/zahranicni.aspx?c=A150320_130927_zahranicni_ert '' Počet uchazečů o azyl v EU stoupl téměř o polovinu. Pětina je ze Sýrie''] na iDNES.cz</ref>
 
I v první polovině letošního roku obdrželo nejvíce žádostí o azyl, 171 795 (téměř polovinu všech žádostí), Spolková republika Německo, následovaná Maďarskem a Švédskem.<ref>[https://www.euroskop.cz/8962/26126/clanek/cesko-ma-skoro-nejmin-zadosti-o-azyl-z-eu/ ''Česko má skoro nejmíň žádostí o azyl z EU''] na Euroskop.cz</ref> V případě Maďarska je ale tento vysoký počet dán tím, že pokud by migranti žádost v EU nepodali a byli při cestě do Německa zachyceni, hrozila by jim deportace do země původu (vyjma [[Sýrie]]). Dle serveru Česká pozice je nejčastějším cílem migrantů Německo z toho důvodu, že má nejštědřejší sociální systém v Evropské unii.<ref>[http://ceskapozice.lidovky.cz/soucasni-migranti-chteji-jen-vyuzivat-socialni-stat-pcn-/tema.aspx?c=A150615_131911_pozice-tema_lube ''Současní migranti chtějí jen využívat sociální stát''] na Česká pozice.cz</ref>
Řádek 19:
Názory na příčiny současné migrační vlny se liší. Část lidí a politiků se domnívá, že hlavní příčinou současné krize jsou [[Intervence|vojenské intervence]] a podpora protivládních sil v [[Severní Afrika|severní Africe]] a na Blízkém a Středním východě, a to zejména ze strany [[Spojené státy americké|Spojených států amerických]] a některých dalších západoevropských zemí. Výsledkem těchto operací je dle jejich názoru rozpad fungujících diktatur a zhoršení bezpečnostní situace v daném státě (např. [[Vojenská intervence v Libyi|intervence v Libyi]], [[Válka v Iráku|Iráku]], [[Válka v Afghánistánu (2001–současnost)|Afghánistánu]] a [[Občanská válka v Sýrii|podpora opozice v Sýrii]]).<ref>[http://www.tyden.cz/rubriky/zahranici/evropa/frustrovani-migranti-davaji-vinu-usa_355574.html Frustrovaní a zoufalí uprchlíci dávají vinu USA]</ref><ref>[http://www.tyden.cz/rubriky/domaci/komunisti-hledali-priciny-uprchlicke-krize-obvinuji-velmoci_346776.html ''Komunisti hledali příčiny uprchlické krize. Obviňují velmoci''] na Týden.cz</ref>
 
Naopak někteří lidé jim oponují a tvrdí, že tyto problémy nebyly primárně způsobeny vojenskými intervencemi a po nějakém čase by se objevily v ještě větším měřítku. Dalším argumentem odpůrců je to, že intervence byly provedeny již před několika lety, ale migranti přichází až teď. Dle politologa [[Jiří Pehe|Jiřího Pehe]] byly invaze málo důsledné a problémy vznikly neexistencí dalšího plánu pro intervenované oblasti.<ref>[http://www.novinky.cz/komentare/368166-komentar-uprchlici-hleda-se-vinik-jiri-pehe.html ''KOMENTÁŘ: Uprchlíci: hledá se viník - Jiří Pehe''] na Novinky.cz</ref> Dle šéfredaktora webu Armádní noviny Jana Grohmanna je primárním problémem krize [[islám|islámské učení]] samo o sobě a islámský právní systém [[šaría]]. S tím souvisí i [[islámský terorismus]] a hlavní cíl většiny islámských teroristických organizací – vznik [[Chalífát|chalífátu]], státu s přísnými islámskými pravidly (v současnosti vytvořila mezinárodně neuznaný chalífát radikální organizace [[Islámský stát]] na části území [[Sýrie]] a [[Irák|Iráku]]). Tento faktor podle nich významně brání stabilizaci a rozvoji oblastí, odkud migranti přicházejí.<ref>[http://nazory.ihned.cz/komentare/c1-63025770-islam-skutecny-problem-evropy ''Islám, skutečný problém Evropy''] na ihned.cz</ref> Dle dalšího z názorů na současnou imigrační krizi je hlavním důvodem imigrace touha běženců po snadnějším životě v zemích [[Západní Evropa|západní Evropy]]. Někteří lidé vidí příčinu v kombinaci více faktorů.<ref>[http://www.sanep.cz/pruzkumy/uprchlicke-kvoty-publikovano-31-7-2015/ Průzkum SANEP - červenec 15]</ref>
 
== Vývoj krize ==
 
V letech [[2007]][[2011]] se zvýšil počet nelegálních migrantů, kteří překonávali [[Středozemní moře]] do té míry, že [[Evropská unie]] začala hledat vhodné řešení tohoto problému. Na Středozemním moři z tohoto důvodu začala hlídkovat agentura [[Frontex]].
 
[[Soubor:Distressed persons are transferred to a Maltese patrol vessel..jpg|vpravo|náhled|Přesun zachráněných migrantů na [[Malta|maltskou]] loď v srpnu 2013]]
Značný nárůst počtu ekonomických migrantů a uprchlíků z [[Blízký východ|Blízkého východu]] však přineslo až Arabské jaro, jehož výsledkem byla destabilizace řady arabských zemí. Jedním z prvních rizikových míst, které byly nelegálně překračovány, se stala [[Řecko-turecká hranice|řecko-turecká hranice]].<ref>[http://www.ceskatelevize.cz/ct24/svet/1249220-recko-turecka-hranice-plot-neprosel-bude-prikop ČT - článek]</ref> V roce [[2011]], nedlouho po vypuknutí [[Válka v Sýrii|války v Sýrii]], začal dramaticky růst počet nelegálních překročení hranice, který dosáhl až několika desítek tisíc. Na hranici byl proto v roce [[2012]] vybudován plot; na řecké straně na něj navázal později ještě i plot na [[Bulharsko-turecká hranice|bulharské]] části hranice. Vybudování plotu vedlo k úbytku počtu nelegálních migrantů, kteří z [[Turecko|Turecka]] přicházeli do [[Řecko|Řecka]], nicméně jen po určitou omezenou dobu. Většina z nich začala překonávat hranici po moři.<ref>[http://greece.greekreporter.com/2013/01/03/greece-fences-turkish-border-but-immigrants-come-by-sea/ Článek na portálu greekreporter.com {{en}}]</ref>
 
[[Soubor:LE_Eithne_Operation_Triton.jpg|náhled|Migranti ve Středozemním moři jsou po záchraně převáženi k břehům EU]]
V roce [[2013]] došlo ke zhoršení bezpečnostní situace v [[Libye|Libyi]] natolik, že příval migrantů začal již být pro [[Itálie|Itálii]] značně problematický. Proto [[italská vláda]]Itálie zahájila námořní operaci [[Operace Mare nostrum|Mare nostrum]] (''Naše moře''), jejímž cílem bylo hledat a zachraňovat lodě převážející imigranty. Tím by se jejich příchod alespoň podařilo dostat pod kontrolu. Rozsáhlá operace byla sice úspěšná, nicméně finančně velice nákladná, a Itálie zůstala v jejím financování osamocena. Proto se rozhodla v roce [[2014]] celou operaci ukončit. Italské námořnictvo nahradila evropská agentura [[Frontex]], která k [[1. listopad]]ulistopadu [[2014]] zahájila [[Operace Triton|operaci Triton]], do níž však již byly zapojeny i další země [[Evropská unie|Evropské unie]]. Mezi kritiky operace patřila ve své době především [[Velká Británie]]. Britská vláda tehdy oznámila, že záchranné operace povedou pouze k nárůstu počtu imigrantů, kteří budou chtít do Evropy vycestovat a usadit se zde.
 
V té době se již vyprofilovala i tzv. [[Balkánská trasa]], která vede z [[Řecko|Řecka]] přes [[Republika Makedonie|Makedonii]], [[Srbsko]], [[Maďarsko]] a [[Rakousko]] do [[Německo|Německa]]. V první polovině roku [[2015]] však velkou část migrantů na této trase činili především [[Kosovo|kosovští]] [[Kosovští Albánci|kosovští Albánci]], kteří se snažili uniknout před ne příliš dobrou ekonomickou situací své země. Jejich vlna však začala postupně opadávat v polovině roku [[2015]], zejména díky tomu, že [[Kosovo]] je [[Německo|Německem]] považováno za [[bezpečná země|bezpečnou zemi]] a velká většina [[azylové řízeníazyl|azylových řízení]] tak pro žadatele nedopadne úspěšně. Nemalou roli sehrál i diplomatický tlak na kosovskou vládu a cílená informační kampaň.<ref>[http://www.nezavisne.com/novosti/svijet/Berlin-video-upozorenjima-i-oglasima-tjera-Balkance/319824 Článek na portálu nezavisne.com {{sr}}]</ref><ref>[http://www.glassrpske.com/novosti/svijet/Njemacka-preko-Fejsbuka-plasi-Balkance/lat/190635.html Článek na portálu glas srpske {{sr}}]</ref> K běžencům z Kosova se připojovali také [[Romové]] ze [[Srbsko|Srbska]]. Od května [[2015]] však na balkánské trase začali být dominantním faktorem především uprchlíci ze [[Sýrie]], [[Afghanistán|Afghánistánu]] a [[Pákistán|Pákistánu]]. Migranti v [[květen 2015|květnu 2015]] obsadili bělehradský park Bristol, který se v [[srpen 2015|srpnu 2015]] změnil na stanové městečko.
 
V průběhu léta 2015 se uklidnilo [[Středozemní moře]], což vedlo k zintenzivnění nelegálních přechodů evropských hranic. Počty ekonomických migrantů a uprchlíků se ukázaly být natolik výrazné, že začaly představovat nejprve administrativní (tj. jak rychle vyřídit žádost o [[azyl]] od všech žadatelů), později i bezpečnostní (příliš mnoho osob) a nakonec i dopravní (nedostatečná kapacita [[autobus]]ovéautobusové a [[vlak]]ovévlakové dopravy) problém. Některé evropské země, jako například [[Itálie]], [[Rakousko]] nebo [[Maďarsko]] musely zpřísnit nebo obnovit i pohraniční kontroly, a to nejen na vnější hranici [[Schengenský prostor|Schengenského prostoru]], ale také mezi jednotlivými státy [[Evropská unie|Evropské unie]] tam, kde jinak žádné hraniční kontroly nejsou. V červnu [[2015]] obsadily skupiny imigrantů italské město [[Ventimiglia]] na hranicí s Francií ve snaze překročit hranici, v čemž jim policie ale zabránila a jejich ležení nakonec vyklidila.<ref>[http://www.theguardian.com/world/2015/jun/16/italy-forcible-removal-eu-mediterranean-migrant-crisis-french-border-refugees Článek na portálu theguardian.com {{en}}]</ref>
 
V [[Květen 2015|květnu 2015]] začali imigranti směřující z [[Itálie]] přes [[Francie|Francii]] do [[Velká Británie|Velké Británie]] záměrně zpomalovat dopravu na dálničním přivaděči k přístavu v [[Calais]] ve snaze dostat se do Velké Británie na korbách nákladních vozů a kamionů. V [[červenec 2015|červenci 2015]] obsadili logistický terminál v [[Coquelles]] a několikrát také skupiny čítající zpočátku několik stovek, později až 2 000 osob, v noci pronikly do Eurotunnelu, kde zastavily dopravu.<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení = |jméno = |titul = Týden.cz - Calais|url = http://www.tyden.cz/rubriky/zahranici/evropa/o-vniknuti-do-eurotunelu-se-pokusily-dva-tisice-bezencu_350386.html|vydavatel = |místo = |datum vydání = }}</ref> Po rozsáhlých [[policie|policejních]] akcích na přelomu července a srpna téhož roku se podařilo těmto událostem z velké části zabránit. Logistický areál byl oplocen a byly zavedeny početné hlídky, nicméně komunita migrantů v jeho blízkosti vybudovala samostatně fungující autonomní tábor, který dostal mediální přezdívku "Džungle".<ref>[http://www.telegraph.co.uk/news/11781364/When-it-comes-to-the-Calais-Jungle-our-memories-are-terribly-short.html Článek na portálu telegraph.co.uk {{en}}]</ref><ref>[http://www.expressandstar.com/news/2015/08/08/welcome-to-the-jungle-watch-express-star-exclusive-report-on-calais-migrant-crisis/calais42ae06-2/ Článek na portálu Express & Star]</ref>
 
[[Soubor:Arbeitsbesuch Mazedonien (20270358044).jpg|vpravo|náhled|Uprchlíci na [[Gevgelija (nádraží)|nádraží]] v&nbsp;[[Gevgelija|Gevgeliji]] na makedonsko-řecké hranici]]
Na přelomu června a července 2015 oznámila [[maďarská vláda]] výstavbu [[Maďarský pohraniční plot|pohraničního plotu]] na [[Maďarsko-srbská hranice|státní hranici se Srbskem]] ve snaze odklonit, příp. alespoň snížit počty imigrantů, dostávající se do Maďarska ze Srbska tzv. Balkánskou trasou. Zatímco jejich počet dosahoval v červenci 1000-1400 lidí denně, v závěru srpna téhož roku to již byly tři tisíce osob denně. V [[Republika Makedonie|Makedonii]] dosáhl těchto čísel proud migrantů dne [[21. srpna]], což místní vláda vyhodnotila jako bezpečnostní riziko, uzavřela [[Makedonsko-řecká hranice|hranici s]] [[Řecko|Řeckem]]<ref>[http://mondo.rs/a823096/Info/Ex-Yu/Makedonija-zatvorila-granicu-za-migrante.html Článek na portálu mondo.rs {{sr}}]</ref> a vyslala na hraniční čáru armádu. Cílem bylo regulovat příchod lidí na makedonské území tak, aby nedošlo k tlačenicím a zraněním. Policisté však museli nasadit sílu a imigranti je nakonec přetlačili.<ref>[http://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/378441-do-makedonie-pronikly-v-poslednich-dnech-tisice-uprchliku-zoufale-se-snazi-dostat-dal.html Novinky.cz - článek Makedonie]</ref> Dvoudenní uzavření hranice vytvořilo jednu rozsáhlou uprchlickou vlnu, která dorazila dne [[1. září]] [[2015]] do Budapešti a obsadila blízké nádraží [[Keleti pályaudvar]]. Později pomocí léčky maďarská policie odlákala část imigrantů z nádraží do vlaku, který byl zastaven v blízkosti města [[Bicske]], odkud je odvedla do blízkého detenčního tábora.<ref>[http://zpravy.idnes.cz/madarsko-rakousko-uprchlici-dgq-/zahranicni.aspx?c=A150903_130315_zahranicni_aha iDnes - článek Bicske]</ref>
 
[[4. září]] se kvůli problematice nelegální migrace sešli v [[Praha|Praze]] na mimořádném jednání premiéři zemí [[Visegrádská skupina|Visegrádské čtyřky]]. Shodli se na nutnosti lepší ochrany vnější hranice [[Schengenský prostor|Schengenského prostoru]] a důrazně odmítli novou verzi [[Uprchlické kvóty (Evropská unie)|kvót]] na přerozdělení uprchlíků]], kterou prosazuje zejména Německo, Itálie a Francie.<ref>[http://zpravy.idnes.cz/nenechame-si-vnutit-kvoty-pro-uprchliky-shodli-se-premieri-ctyr-zemi-12s-/domaci.aspx?c=A150904_153028_domaci_kop Článek iDnes]</ref> Summit se konal ve stínu setkání evropských premiérů v [[Lucemburk]]u, kteří naopak podporují přerozdělování uprchlíků po celé Evropské unii.
 
[[Soubor:Refugee march Hungary 2015-09-04 02.jpg|vpravo|náhled|Pěší pochod uprchlíků v&nbsp;Maďarsku.]]
Ještě téhož dne vyeskalovala problematickáeskalovala situace v [[Maďarsko|Maďarsku]], kde se na náměstí [[Baross tér]] před Východním nádražím shromáždilo několik tisíc migrantů. Poté, co byla část z nich lstí odvezena zvláštním vlakem k [[Uprchlický tábor Bicske|táboru Bicske]], se rozhodli vyhnout se jak převaděčům, tak i veřejné dopravě a cestovat k 180 km vzdálené [[Maďarsko-rakouská hranice|Maďarskomaďarsko-rakouské hranici]] pěšky.<ref>[http://zpravy.aktualne.cz/zahranici/pat-trva-uprchlici-odmitaji-opustit-madarsky-vlak/r~d29b1e6052de11e5b440002590604f2e/ Článek na portálu aktualne.cz]</ref> Maďarská policie proto musela uzavřít několik silničních tahů; proud migrantů a uprchlíků se vydal v podobě [[Pochod naděje (Evropská migrační krize)|sePochodu vydalnaděje]] z Východního nádraží přes [[Rákoczi út|Rákocziho ulici]] na [[Erzsébet híd|Eliščin most]] a poté ulicí [[Hegyalja út]] k [[Dálnice M1 (Maďarsko)|dálnici M1]] ve směru na [[Bratislava|Bratislavu]] a [[Vídeň]]. K nim se později připojil dav lidí, který opustil nouzově zřízený tábor v Bicske. Přestože maďarská vláda nejprve oznámila, že migrantům neumožní překročit hranici do Rakouska, [[5. září]] vypravila první speciální autobusy.<ref>[http://www.rozhlas.cz/zpravy/evropa/_zprava/tisice-uprchliku-z-madarska-jsou-uz-v-rakousku-miri-dal-do-nemecka--1529667 Článek na portálu rozhlas.cz]</ref> V [[Rakousko|Rakousku]] byly vypraveny zvláštní vlaky, které je odvezli do [[Salzburg|Salcburku]].
 
Na [[Maďarsko-srbská hranici|hranici se Srbskem]] byl mezitím zřízen [[Záchytný tábor Röszke|tábor v Röszke]], který by měl zachytit většinu lidí, kteří nelegálně přicházejí do Maďarska z jihu. Tábor však byl držen stranou mediální pozornosti a maďarská policie zabránila novinářům vstup na jeho území i do jeho blízkosti. [[4. září]] z něj uteklo na 1500 lidí.<ref>[http://www.ibtimes.com/1500-refugees-hungary-flee-roszke-camp-amid-concerns-raised-about-food-water-hygiene-2083089 Článek na portálu International Business Times]</ref>
 
Dne [[9. září]] [[2015]] přerušila ve večerních hodinách dánská státní železniční společnost [[DSB]] provoz vlaků, směřujících z [[Dánsko|Dánska]] do [[Německo|Německa]] a obráceně, a to z důvodu jejich přeplněnosti imigranty, kteří se přes Dánsko pokoušejí dostat do [[Švédsko|Švédska]] právě z [[Německo|Německa]]. Dánský úřad pro imigraci rovněž zveřejnil v [[Libanon|libanonských]] novinách informace, ve kterých vyzýval syrské uprchlíky, aby se neusazovali v Dánsku. Téhož dne také vyšel německý deník [[Bild]] ve zvláštním vydání v [[arabština|arabském]] jazyce, ve kterém se snažil informovat uprchlíky o nezbytných informacích o Berlíně a o tom, jak mohou nalézt v Německu pomoc.
 
9. září byl také představen nový návrh [[Uprchlické kvóty (Evropská unie)|kvót na přerozdělení uprchlíků]]. Celkem se má jednat o 160 000 úspěšných žadatelů o azyl, oproti původně navrhovaným 60 000 běžencům, kteří budou rozděleni mezi všechny členské státy EU.<ref>{{Citace elektronického periodika|periodikum = [http://www.lidovky.cz/podle-junckera-clenske-zeme-eu-musi-prijmout-dalsi-160-000-uprchliku-py0-/zpravy-svet.aspx?c=A150909_103632_ln_zahranici_ELE Lidovky.cz - nová verze kvót]}}</ref> Pokud bude postupováno podle stejného vzorce jako při první plánované verzi kvót, připadne na [[Česko]] 2,98 % uprchlíků, tedy 5 513 osob.<ref>{{Citace elektronického periodika|periodikum = [http://svobodneforum.cz/nove-kvoty-eu-cesko-by-melo-prijmout-5513-uprchliku/ Svobodné forum/daily mail - počty uprchlíků]}}</ref> Tyto kvóty podporují zejména západoevropské státy, naopak proti návrhům se staví většina zemí [[Střední Evropa|střední]] a [[Východní Evropa|východní Evropy]].
 
11. září byla zveřejněna nahrávka ze záchytného táboru v Röszke, kde potraviny pro uprchlíky byly distribuovány prostřednictvím házení do davu.<ref>[http://www.reflex.cz/clanek/video/66294/chaos-v-madarskem-uprchlickem-tabore-orban-chce-imigranty-zavirat.html Článek na portálu reflex.cz]</ref> Zástupci některých lidskoprávních organizací, jako např. [[Human Rights Watch]], tuto skutečnost ostře kritizovali a maďarská vláda nařídila její vyšetření. Protože samo Maďarsko mělo značné problémy s registrací uprchlíků, namísto jejich převážení do uprchlických táborů je autobusy [[BKV|budapešťského dopravního podniku]] přepravuje rovnou do města [[Hegyeshalom]] a jinam na rakousko-maďarskou hranici. Na místě při hranici se Srbskem vzniklo provizorní registrační místo, kde pracují dobrovolníci z řady evropských zemí, včetně Česka. Maďarská vláda mezitím rozhodla o nasazení armády na jižní hranici se Srbskem.<ref>[http://www.express.co.uk/news/world/604332/Hungary-army-powers-to-SHOOT-refugees-migrant-crackdown Článek na portálu express.co.uk {{en}}]</ref> Armáda je rozmístěna na hranici v počtu několika tisíc lidí od poloviny září. Od [[15. září]] bude poté dokončena druhá fáze [[Maďarský pohraniční plot|pohraničního plotu]] a nikdo nebude moci překročit nelegálně hranici. Na železničních hraničních přechodech mají být umístěny speciální brány, které se otevřou jen tehdy, pokud se bude blížit vlak.
 
Dne [[12. září|12.]] a [[13. září]] docestovalo do [[Německo|Německa]] přes deset tisíc uprchlíků a ekonomických migrantů. Většina z nich směřovala po trase přes [[Rakousko|Rakousko]] vlaky. Registrační místa na hlavním nádraží v [[Mnichov]]ě však byla přeplněná a spolková země [[Bavorsko]], která dlouhodobě kritizuje jednání jak celoněmecké vlády, tak i evropských institucí, neboť se cítí přetížená náporem imigrantů, se dostala velmi blízko svých maximálních kapacit.<ref>[http://www.ceskatelevize.cz/ct24/svet/1583780-nemecko-kvuli-prilivu-uprchliku-docasne-zavadi-hranicni-kontroly Článek na portálu ceskatelevize.cz]</ref> Prioritou se tak v průběhu září stalo převážení uprchlíků z Mnichova dále do Německa, aby nebyly kapacity přeplněny. I to se však ještě v těch dnech v Bavorsku stalo. Německá vláda následně jednohlasně na svém mimořádném zasedání v [[Berlín]]ěBerlíně vyhlásila dočasné zavedení hraničních kontrol na [[Německo-rakouská hranice|německo-rakouské hranici]], a to s okamžitou platností. Zváženo je rovněž zavedení obdobných kontrol na hranicích s [[Česká republika|Českou republikou]]Českem a [[Polsko|Polskem]]. [[Deutsche Bahn|Německé dráhy]] následně dne [[13. září]] v 17:00 přerušily železniční spojení s [[Rakousko|Rakouskem]], nicméně pouze v jediném směru. Česká vláda se o zavedení hraničních kontrol mezi Rakouskem a Německem dozvěděla z médií.
 
== Převaděčství ==
 
Díky nebývalému zájmu lidí ze zemí [[severní Afrika|severní Afriky]] a [[Blízký východ|Blízkého východu]] utéci do zemí [[západní Evropa|západní Evropy]] se daří i převaděčům a pašerákům lidí, kteří získávají od imigrantů značné sumy peněz.<ref>[http://zpravy.e15.cz/zahranicni/udalosti/pres-la-manche-za-80-tisic-prevadeci-se-snazi-vydelat-na-uprchlicke-krizi-1218733 Článek na portálu E15.cz]</ref><ref>[http://www.euronews.com/newswires/3063765-migrant-tragedies-on-land-and-sea-claim-hundreds-of-lives/ Článek na portálu euronews.com]</ref> Na převaděčství se podílí značnou mírou lidé ze všech zemí, kudy procházejí trasy migrantů.
 
V případě tzv. [[Balkánská cesta|Balkánské cesty]] to jsou především příslušníci jihovýchodoevropských národů.<ref>[http://www.seebiz.eu/balkan-je-srediste-mreze-krijumcara-ljudi/ar-118685/ Článek na portálu seebiz.eu {{sr}}]</ref><ref>[http://www.b92.net/info/vesti/index.php?yyyy=2015&mm=08&dd=30&nav_category=167&nav_id=1033154 Článek na portálu b92.net {{sr}}]</ref> Převaděči z [[Kosovo|Kosova]]{{chybí zdroj}}, [[Srbsko|Srbska]], [[Bulharsko|Bulharska]] nebo [[Rumunsko|Rumunska]] převážejí migranty různými způsoby; od klimatizovaných automobilů až po nákladní auta, kde jsou uprchlíci umístěni po desítkách, často v ohrožení života. V [[srpen 2015|srpnu]] a [[září 2015|září 2015]] byly takto odhaleny desítky pašeráckých vozidel. V jednom případě se dokonce 71 uprchlíků v mrazírenské dodávce v Rakousku udusilo.<ref>[http://zpravy.aktualne.cz/pocet-mrtvych-bezencu-nalezenych-v-rakousku-presahl-70/r~82d9a3644d4e11e5b605002590604f2e/ Článek na portálu aktualne.cz]</ref>
 
U tras, vedoucích přes [[Středozemní moře]] se jedná o organizované gangy v jednotlivých zemích původu, které pronajímají byty, kam migranty umisťují, a poté je vypravují přes moře většinou v nafukovacích člunech nebo rybářských lodích, často v otřesných podmínkách.<ref>[http://zpravy.idnes.cz/jak-probiha-cesta-uprchliku-do-evropy-d8z-/zahranicni.aspx?c=A150422_112907_zahranicni_ert Článek na portálu idnes.cz]</ref> Řada z těchto lodí, které jsou navržené jen pro příbřežní plavbu, ztroskotá při několik set kilometrů dlouhé plavbě, což vede k vysokým ztrátám na životech, které se počítají na tisíce.<ref>[http://www.bbc.com/news/world-europe-24521614 Článek na portálu bbc.co.uk {{en}}]</ref>
 
== Politické dopady ==
Řádek 67:
=== Česká republika ===
 
[[File:Prorefugee protest Prague.jpg|right|thumb|Protest na podporu uprchlíků na pražském [[Václavské náměstí|Václavském náměstí]] dne [[12. září]] [[2015]].]]
V České republice se evropská migrační krize projevila radikalizací části politického spektra, zejména nárůstem popularity organizace [[Islám v České republice nechceme]], vedené [[Entomologie|entomologem]] [[Martin Konvička|Martinem Konvičkou]].<ref>{{Citace elektronického periodika | titul = Kritici imigrace nejsou jen „nácci“. Radikálům chybí sjednotitel | periodikum = iDNES.cz | datum vydání = 2015-08-30 | datum přístupu = 2015-08-31 | url = http://zpravy.idnes.cz/kritici-a-odpurci-imigrace-a-jejich-cleneni-fjw-/domaci.aspx?c=A150828_105607_domaci_jw}}</ref> Rovněž řada dalších politiků přijala téma uprchlické krize za své vlastní, například [[Tomio Okamura]] nebo extremista [[Adam Bartoš|Adam B. Bartoš]].
 
Platformou pro odpůrce imigrace se staly především [[sociální síť|sociální sítě]], kde se začaly v létě 2015 šířit i zavádějící zprávy, kterými se zabývala také [[Policie České republiky|česká policie]].<ref>[http://www.policie.cz/clanek/sprava-jihoceskeho-kraje-zpravodajstvi-uprchlici-podrezali-zvirata-policiste-s-termovizemi.aspx Zpráva na portálu policie.cz]</ref> V červnu, červenci a srpnu 2015 se v Praze uskutečnilo několik demonstrací – na [[Palackého náměstí (Praha)|Palackého náměstí]], na [[Můstek|Můstku]] u [[Václavské náměstí|Václavského náměstí]],<ref>[http://praha.idnes.cz/demonstrace-uprchlici-praha-d1t-/praha-zpravy.aspx?c=A150718_152137_praha-zpravy_hro Článek na portálu idnes.cz]</ref> na [[Staroměstské náměstí|Staroměstském náměstí]]<ref>[http://www.tyden.cz/rubriky/domaci/na-demonstraci-proti-imigrantum-policie-zadrzela-recnika_351448.html Článek na portálu tyden.cz]</ref> a na [[Vyšehrad|Vyšehradě]]. Zde se radikální odpůrci imigrace dožadovali vystoupení z [[Evropská unie|Evropské unie]] a [[NATO]] a nařkli [[Vláda České republiky|vládu ČR]] z [[vlastizrada|vlastizrady]].<ref>[http://www.lidovky.cz/v-praze-protestovali-odpurci-prijimani-migrantu-kritizovali-vladu-11v-/zpravy-domov.aspx?c=A150630_191837_ln_domov_mct Článek na portálu lidovky.cz]</ref>
 
Kritici imigrace začali pro zastánce imigrace v českém kontextu používat termín ''sluníčkář'', který se v tomto významu objevil zcela poprvé.<ref>[http://zpravy.idnes.cz/slunickar-je-novy-pravdolaskar-d3m-/domaci.aspx?c=A150716_091217_domaci_zt iDnes - článek sluníčkář]</ref>
Řádek 82:
=== Maďarsko ===
[[Soubor:Hungarian-Serbian_border_barrier_1.jpg|náhled|Plot na maďarsko-srbské hranici]]
Silné nálady proti imigrantům byly zaznamenány rovněž v [[Maďarsko|Maďarsku]]. Konzervativní vláda se rozhodla problematiku řešit výstavbou [[Maďarský pohraniční plot|pohraničního plotu]], jehož vznik většina obyvatel schvaluje. Plot se však ukázal být jen malou překážkou; migranti jej buď přelezli, přestříhali, nebo obešli po železničních tratích.
 
V Maďarsku se téma uprchlické krize stalo klíčovým pro radikální politickou stranu [[Jobbik]]. Na přelomu srpna a září [[2015]] přišlo do [[Budapešť|Budapešti]] několik tisíc imigrantů, kteří obsadili [[Budapest-Keleti pályaudvar|východní nádraží]] a rozsáhlý přilehlý podchod u blízké [[Keleti pályaudvar (stanice metra v Budapešti)|blízké stanice metra]]. Maďarská vláda se pokusila vyčlenit prostředky na zřízení nouzového tábora v blízkosti nádraží, prostor však obsadili aktivisté právě ze strany Jobbik. Nakonec byl tento tábor zřízen ve městě [[Bicske]].
 
Dne [[5. září]] [[2015]] oznámilo benediktinské opatství v [[Pannonhalma|Pannonhalmě]], že se zapojí do pomoci uprchlíkům.<ref>[http://nol.hu/mozaik/a-pannonhalmi-apatsag-is-befogadja-a-menekulteket-1561359 Článek na portálu Népszabadság Online (NOL) {{hu}}]</ref>
 
Na začátku září 2015 zřídila maďarská vláda [[Záchytný tábor v Röszke|záchytný tábor]] v jihomaďarském městě [[Röszke]], ve kterém však docházelo velmi často ke vzpourám a ze kterého imigranti neustále unikali.
[[File:Migrants in Hungary 2015 Aug 008.jpg|right|thumb|Policejní automobil a davskupina imigrantů nedaleko [[Maďarsko-srbská hranice|maďarsko-srbské hranice]].]]
 
Maďarský premiér [[Viktor Orbán]] v řadě mediálních vystoupení na začátku září 2015 ostře odmítl přijmout současnou migrační vlnu, žádá její regulaci, nesouhlasí s přístupem [[západní Evropa|západní Evropy]], který je mnohem liberálnější a otevřený pro uprchlíky a ekonomické migranty. Naopak vyjádřil obavy, že pokud Evropa umožní příchod tisícům lidí z chudých zemí Afriky a Asie, do budoucna příjde ještě větší vlna, která by mohla ohrozit i samotnou existenci Evropy.<ref>[http://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/375934-migracni-vlna-ohrozuje-existenci-evropy-tvrdi-orban.html Článek na portálu novinky.cz]</ref> Celou krizi, během které mají uprchlíci zájem cestovat především do Německa, označil jako "německý problém".<ref>[http://www.tyden.cz/rubriky/zahranici/evropa/madarsky-premier-uprchlici-jsou-nemecky-problem_354404.html Článek na portálu tyden.cz]</ref>
 
=== Makedonie ===
Hlavní proud ekonomických migrantů a uprchlíků z [[Řecko|Řecka]] do [[Srbsko|Srbska]] prochází přes hlavní dopravní tahy, které směřují v Makedonii ze severu na jih. Makedonská vláda se ve snaze nepřetížit svojí dopravní síť rozhodla nejprve zakázat migrantům používání veřejné dopravy, což vedlo k značně úspěšnému obchodování s [[jízdní kolo|jízdními koly]]. Nakonec se v létě 2015 rozhodla umožnit jim cestovat vlakem a zavedla dokonce i jednotné ceny (10 [[Euro|€]]eur za cestu z [[Gevgelija|Gevgelije]] do [[Tabanovce|Tabanovců]] na [[Makedonsko-srbská hranice|hranici se Srbskem]]) ve snaze vyhnout se překupníkům a předražování.
 
V závěru [[srpen 2015|srpna 2015]] se počet imigrantů zvýšil z tisíce denně až na trojnásobek. Z této skutečnosti obvinili makedonští političtí představitelé svého jižního souseda,<ref>[http://www.blic.rs/Vesti/Svet/584406/Makedonija-optuzuje-Grcku-da-organizovano-transportuje-migrante Článek na portálu blic.rs {{sr}}]</ref> který hranici údajně nekontroloval a organizovaně pomáhal uprchlíky převážet ze všech [[Seznam ostrovů Řecka|řeckých ostrovů]] právě na hranici s Makedonií.
 
=== Německo ===
[[Soubor:Syrian refugees strike in front of Budapest Keleti railway station. Refugee crisis. Budapest, Hungary, Central Europe, 3 September 2015.jpg|thumb|Uprchlíci před nádražím v Budapešti demonstrují, aby mohli odcestovat do Německa, 3. září 2015]]
V [[Německo|Německu]] se příchod tisíců imigrantů stal klíčovým tématem pro nacionalistické strany a pro radikály, kteří zapálili několik azylových center převážně v [[Sasko|Sasku]], ale i v dalších částech země. Zatímco zpočátku byla německá veřejnost přijímání uprchlíků nakloněna, podle aktuálních průzkumů se tento názor mění.<ref>[http://www.ceskenoviny.cz/zpravy/podle-tri-ctvrtin-nemcu-nebere-vlada-vazne-jejich-obavy-z-bezencu/1252984 Německo - průzkum]</ref>
 
Německo již vyzvalo řadu evropských zemí k větší míře zapojení se do migrační krize, především k přijetí tzv. [[uprchlické kvóty (Evropská unie)|uprchlických kvót]]. [[Evropská komise|Evropskou komisi]] naopak obvinilo v této krizi z příliš pomalého postupu.<ref>{{Citace elektronického periodika|periodikum = [http://zpravy.idnes.cz/nemecko-kritizuje-evropskou-unii-kvuli-migrantum-fwe-/zahranicni.aspx?c=A150823_140438_zahranicni_mlb iDnes.cz - Německo kritizuje EU]}}</ref>
 
Koncem srpna [[2015]] byly zveřejněny zprávy, podle kterých německá vláda k tomuto datu odhadla, že do konce roku 2015 se do Německa dostane v rámci migrační vlny až 800 000 ekonomických migrantů a uprchlíků.<ref>[http://www.theguardian.com/world/2015/aug/31/refugees-found-suffocated-lorry-austria-syrian-family-of-six Článek na portálu guardian.com {{en}}]</ref> [[Bavorsko|Bavorští]] političtí představitelé vyjádřili ústy zemského ministra vnitra Joachima Herrmanna své znepokojení nad rozhodnutím o vypravení vlaků z Maďarska do [[Mnichov|Mnichova]] na přelomu srpna a září 2015, kdy až 7000 migrantů dosáhlo úspěšně svého cíle v Německu. Rovněž oznámil, že Bavorsko se nemůže postarat o všechny migranty, a že bude nezbytné, aby další spolkové země poskytly uprchlíkům pomoc podle königsteinského klíče.<ref>{{Citace elektronického periodika|periodikum = [http://www.tyden.cz/rubriky/zahranici/evropa/kritika-merkelove-bavorske-csu-se-nelibi-masy-migrantu_354763.html Týden.cz - Bavorská CSU kritizuje Merkelovou]}}</ref>
 
Rovněž koncem srpna 2015 pronesla německá kancléřka [[Angela Merkelová]] na své pravidelné letní tiskové konferenci svůj mezitím světoznámý výrok, že Německo situaci s uprchlíky zvládne ("Wir„Wir schaffen das"das“). <ref>BANNAS, Günther: Flüchtlingsfrage - Merkel: „Wir schaffen das“ (Uprchlická otázka – Merkelová: „My to zvládneme“, [[Frankfurter Allgemeine Zeitung]], 31. srpna 2015, http://www.faz.net/aktuell/politik/angela-merkels-sommerpressekonferenz-13778484.html?printPagedArticle=true#pageIndex_2 (německy).</ref>
 
Dne [[9. září]] prohlásila německá kancléřka [[Angela Merkelová]] na zasedání [[BundestagNěmecký spolkový sněm|BundestaguNěmeckého spolkového sněmu]], že poskytování azylu uprchlíkům před válečnými událostmi „nemá horní hranici“. To vyvolalo značně bouřlivou diskusi. Zároveň prohlásila, že i přes těžkosti [[ekonomický migrant|ekonomických migrantů]] nebudou moci lidé, kteří neutíkají před bezprostředním ohrožením svého života, v [[Německo|Německu]] zůstat. Dne [[13. září]] poté Německo obnovilo dočasně hraniční kontroly na své jihovýchodní hranici s Rakouskem.
 
=== Rakousko ===
[[Soubor:Wien - Demo Mensch sein in Österreich - 10.jpg|thumb|Demonstrace ve Vídni v srpnu 2015 na podporu uprchlíků]]
Pro většinu imigrantů je [[Rakousko]] tranzitní zemí na cestě do Německa, přesto i zde rychle vzrůstá počet žádostí o azyl – rakouská vláda očekává v letošním roce 80 tisíc podaných žádostí.<ref>[http://www.rozhlas.cz/zpravy/evropa/_zprava/rakousko-letos-ceka-rekordni-pocet-zadosti-o-azyl-zmeni-proto-ustavu--1517983 Rozhlas.cz - Rakousko]</ref> Kapacity pro ubytování migrantů jsou ale na mnoha místech vyčerpané a žadatelé o azyl tak musí přenocovat v provizorních podmínkách. Na začátku září 2015 umožnilo Rakousko průjezd několika vlaků se zhruba 10 tisíci imigranty, směřujícími z Maďarska do Německa, ale o několik dní později rakouské dráhy právě kvůli přeplněnosti vlaků migranty přerušily železniční spojení s Maďarskem.<ref>[http://www.lidovky.cz/na-madarsko-rakouske-hranice-dorazily-dalsi-dva-tisice-uprchliku-ph8-/zpravy-svet.aspx?c=A150910_074011_ln_zahranici_mct Lidovky.cz - Rakousko - zrušené vlaky] </ref> Rakouská vláda patří na rozdíl od většiny středoevropských a východoevropských států k největším podporovatelům plánovaných [[Uprchlické kvóty (Evropská unie)|kvót na přerozdělení uprchlíků]] mezi všechny členské státy EU.
 
=== Švédsko ===
[[Švédsko]] bylo v roce [[2014]] imigranty druhou nejvyhledávanější zemí v Evropě hned po Německu, což má za následek růst obliby radikálních a protiimigrantských politických stran. V reakci na tento stav uzavřela vláda v prosinci roku [[2014]] tzv. opoziční smlouvu, která jí zajistí, že bude u moci až do roku 2022.<ref>[http://www.lidovky.cz/opozicni-smlouva-po-svedsku-politici-se-usmiruji-svedove-se-zlobi-1dh-/zpravy-svet.aspx?c=A150106_144554_ln_zahranici_sk Novinky.cz - Švédsko]</ref> Ve Švédsku se také výrazně množí násilí ze strany imigrantů<ref>[http://www.lidovky.cz/pachatel-dvoji-vrazdy-ve-svedsku-mel-byt-brzy-deportovan-pz6-/zpravy-svet.aspx?c=A150812_221029_ln_zahranici_ELE Švédsko vražda IKEA]</ref> i útoky radikálů na mešity.
 
=== Slovensko ===
Rovněž na Slovensku využili radikálové nespokojenosti veřejnosti ohledně přílivu ilegálních migrantů a uprchlíků. Průchod hlavní masy lidí probíhá po dopravních tazích, směřujících z [[Budapešť|Budapešti]] do [[Vídeň|Vídně]], ale procházejících mimo území Slovenska. Slovenská vláda se vyjádřila k možnému příchodu imigrantů z [[Maďarsko|Maďarska]] s nelibostí a posílila policejní kontroly na [[Maďarsko-slovenská hranice|jižní hranici]]. V rámci povinně dobrovolného přerozdělení 40 000 migrantů z Itálie a Řecka do dalších zemí EU se Slovensko rozhodlo přijmout jen křesťanské uprchlíky.<ref>[http://www.rozhlas.cz/zpravy/evropa/_zprava/slovensko-je-ochotne-prijmout-200-uprchliku-ze-syrie-ale-jen-krestanu--1524402 Slovensko přijme jen křesťany]</ref>
 
=== Slovinsko ===
Na začátku [[září 2015]] [[Slovinsko]], které dosud stálo stranou tzv. [[Balkánská cesta|balkánské cesty]], kterou proudí do Evropy především [[Syřané]] a [[Afghánec|Afghánci]], změnilo svůj postoj k tzv. uprchlickým kvótám.<ref>[http://www.aktuality.sk/clanok/303457/slovinsko-zmenilo-nazor-na-kvoty-uz-proti-nim-nenamieta/ Článek na portálu aktuality.sk {{sk}}]</ref> V prohlášení pro média dne [[4. září]] 2015 ministr zahraničí [[Karl Erjavec]] uvedl, že země dokáže přijmout až 2000 uprchlíků podle kvót.
 
=== Srbsko ===
Řádek 127:
Srbská politická reprezentace (s výjimkou radikálních stran) nevyjádřila znepokojení nad příchodem imigrantů a jejich průchodem zemí ve směru [[Preševo]]-[[Niš]]-[[Bělehrad]]-[[Subotica]]. Premiér [[Aleksandar Vučić]] navštívil dočasný samovolně vzniklý tábor, který se nachází v [[Bělehrad|bělehradském]] parku [[Park Bristol|Bristol]].<ref>[http://mondo.rs/a822208/Info/Drustvo/Vucic-posetio-migrante-u-parku-kod-Autobuske-stanice-Beograd.html Článek na portálu mondo.rs {{sr}}]</ref> Pomoc ekonomickým imigrantům a uprchlíkům zajišťují spíše dobrovolníci z různých neziskových organizací, obyvatelé srbské metropole<ref>[http://www.index.hr/vijesti/clanak/srbi-pomazu-izbjeglicama-beograd-je-najbolji-grad-u-kojem-smo-dosad-bili/834546.aspx Článek na portálu index.hr {{hr}}]</ref>, pracovníci [[OSN]], i někteří zahraniční turisté.{{chybí zdroj}}
 
Na jihu Srbska zřídila vláda dočasně uprchlický tábor ve vesnici [[Miratovac]] v blízkosti [[Preševo|Preševa]], kde probíhají registrace migrantů, procházejících Srbskem. Srbské úřady jim vystavují doklady, na základě kterých mohou 72 hodin cestovat přes srbské území. Podle informací některých neziskových organizací jsou podmínky v táboře těžko snesitelné,{{chybí zdroj}} což vede k tomu, že řada uprchlíků odmítá registraci.{{chybí zdroj}}
 
V reakci na výstavbu [[Maďarský pohraniční plot|pohraničního plotu]] se srbská vláda zavázala žádné podobné ploty na [[Makedonsko-srbská hranice|hranici s]] [[Republika Makedonie|Makedonií]] nebudovat, a to i přes doporučení vlády v Budapešti.
 
== Odkazy ==