Evropská migrační krize 2015: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m form |
|||
Řádek 1:
{{Aktuální}}
[[Soubor:Refugee crisis in Europe Q1 and Q2 2015.svg|vpravo|náhled|Žadatelé o azyl v jednotlivých zemích EU v období od
[[Soubor:Boat People at Sicily in the Mediterranean Sea.jpg|vpravo|náhled|Uprchlíci z [[Afrika|Afriky]] na ostrově [[Lampedusa]]]]
'''Evropská migrační krize''' (také nepřesně<ref>{{Citace elektronického periodika|periodikum = [http://zpravy.idnes.cz/pocet-zadatelu-o-azyl-v-eu-stoupl-o-polovinu-fmt-/zahranicni.aspx?c=A150320_130927_zahranicni_ert iDnes - žadatelé o azyl v EU, 2014]}}</ref> označovaná jako '''evropská uprchlická krize''') je v roce 2015 probíhající politická krize v [[Evropská unie|Evropské unii]] (EU), způsobená velkým počtem imigrantů – jak [[Ekonomický migrant|ekonomických migrantů]], tak [[uprchlík|uprchlíků]] – směřujících do EU přes [[Středozemní moře]] a [[Balkán]] z
== Trasy migrantů ==
[[Soubor:Migrants in Hungary 2015 Aug 003.jpg|thumb|Migranti na balkánské trase poblíž maďarsko-srbské hranice v srpnu 2015]]
Imigranti směřují do Evropy po dvou hlavních trasách. První z nich (tzv. západní nebo také středomořská) vede z [[Libye]] přes [[Středozemní moře]] do [[Itálie]] a od ledna do srpna 2015 ji využilo asi 120 tisíc imigrantů.<ref>[http://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/378839-do-italie-letos-dorazilo-pres-111-tisic-migrantu.html ''Do Itálie letos dorazilo přes 111 tisíc migrantů''] na Novinky.cz</ref> Druhá trasa (východní či balkánská) vede z [[Turecko|Turecka]] přes Egejské moře do [[Řecko|Řecka]], příp. na řecké ostrovy, a dále nejčastěji do Maďarska. Tímto způsobem se za prvních osm měsíců roku 2015 dostalo nelegálně do Řecka více než 180 tisíc lidí. Z Itálie a Maďarska pokračuje většina migrantů přes Rakousko nebo Francii do Německa. První uvedenou trasou se do Evropy dostávají téměř výhradně
Mimo tyto dvě nejvyužívanější trasy se imigranti snaží do Evropy v menší míře proniknout také přes [[Španělsko]], které ale v minulých letech věnovalo nemalé peníze na ochranu svých [[Enkláva|enkláv]] [[Ceuta]] a [[Melilla]] v
== Cíle migrantů ==
V roce 2014 členské státy EU přijaly žádosti od 626 065 migrantů, z nichž bylo 183 365 přijato a žadatelům byla poskytnuta nějaká forma ochrany, zatímco 442 700 žádostí bylo zamítnuto.<ref>[http://ec.europa.eu/eurostat/documents/2995521/6827382/3-12052015-AP-EN.pdf/6733f080-c072-4bf5-91fc-f591abf28176 ''EU Member States granted protection to more than 185 000 asylum seekers in 2014''], Eurostat {{en}}</ref><ref>[http://ec.europa.eu/eurostat/documents/2995521/6751779/3-20032015-BP-EN.pdf/35e04263-2db5-4e75-b3d3-6b086b23ef2b ''The number of asylum applicants in the EU jumped to more than 625 000 in 2014''], Eurostat {{en}}</ref> Nejvíce žádostí o azyl (téměř třetina) bylo podáno v [[Německo|Německu]], následuje [[Švédsko]], [[Francie]] a
I v první polovině letošního roku obdrželo nejvíce žádostí o azyl, 171 795 (téměř polovinu všech žádostí), Spolková republika Německo, následovaná Maďarskem a Švédskem.<ref>[https://www.euroskop.cz/8962/26126/clanek/cesko-ma-skoro-nejmin-zadosti-o-azyl-z-eu/ ''Česko má skoro nejmíň žádostí o azyl z EU''] na Euroskop.cz</ref> V případě Maďarska je ale tento vysoký počet dán tím, že pokud by migranti žádost v EU nepodali a byli při cestě do Německa zachyceni, hrozila by jim deportace do země původu (vyjma [[Sýrie]]). Dle serveru Česká pozice je nejčastějším cílem migrantů Německo z toho důvodu, že má nejštědřejší sociální systém v Evropské unii.<ref>[http://ceskapozice.lidovky.cz/soucasni-migranti-chteji-jen-vyuzivat-socialni-stat-pcn-/tema.aspx?c=A150615_131911_pozice-tema_lube ''Současní migranti chtějí jen využívat sociální stát''] na Česká pozice.cz</ref>
Řádek 19:
Názory na příčiny současné migrační vlny se liší. Část lidí a politiků se domnívá, že hlavní příčinou současné krize jsou [[Intervence|vojenské intervence]] a podpora protivládních sil v [[Severní Afrika|severní Africe]] a na Blízkém a Středním východě, a to zejména ze strany [[Spojené státy americké|Spojených států amerických]] a některých dalších západoevropských zemí. Výsledkem těchto operací je dle jejich názoru rozpad fungujících diktatur a zhoršení bezpečnostní situace v daném státě (např. [[Vojenská intervence v Libyi|intervence v Libyi]], [[Válka v Iráku|Iráku]], [[Válka v Afghánistánu (2001–současnost)|Afghánistánu]] a [[Občanská válka v Sýrii|podpora opozice v Sýrii]]).<ref>[http://www.tyden.cz/rubriky/zahranici/evropa/frustrovani-migranti-davaji-vinu-usa_355574.html Frustrovaní a zoufalí uprchlíci dávají vinu USA]</ref><ref>[http://www.tyden.cz/rubriky/domaci/komunisti-hledali-priciny-uprchlicke-krize-obvinuji-velmoci_346776.html ''Komunisti hledali příčiny uprchlické krize. Obviňují velmoci''] na Týden.cz</ref>
Naopak někteří lidé jim oponují a tvrdí, že tyto problémy nebyly primárně způsobeny vojenskými intervencemi a po nějakém čase by se objevily v ještě větším měřítku. Dalším argumentem odpůrců je to, že intervence byly provedeny již před několika lety, ale migranti přichází až teď. Dle politologa [[Jiří Pehe|Jiřího Pehe]] byly invaze málo důsledné a problémy vznikly neexistencí dalšího plánu pro intervenované oblasti.<ref>[http://www.novinky.cz/komentare/368166-komentar-uprchlici-hleda-se-vinik-jiri-pehe.html ''KOMENTÁŘ: Uprchlíci: hledá se viník - Jiří Pehe''] na Novinky.cz</ref> Dle šéfredaktora webu Armádní noviny Jana Grohmanna je primárním problémem krize [[islám|islámské učení]] samo o sobě a islámský právní systém [[šaría]]. S tím souvisí i [[islámský terorismus]] a hlavní cíl většiny islámských teroristických organizací – vznik [[Chalífát|chalífátu]], státu s přísnými islámskými pravidly (v současnosti vytvořila mezinárodně neuznaný chalífát radikální organizace [[Islámský stát]] na části území [[Sýrie]] a [[Irák|Iráku]]). Tento faktor podle nich významně brání stabilizaci a rozvoji oblastí, odkud migranti přicházejí.<ref>[http://nazory.ihned.cz/komentare/c1-63025770-islam-skutecny-problem-evropy ''Islám, skutečný problém Evropy''] na ihned.cz</ref> Dle dalšího z názorů na současnou imigrační krizi je hlavním důvodem imigrace touha běženců po snadnějším životě v zemích
== Vývoj krize ==
V letech
[[Soubor:Distressed persons are transferred to a Maltese patrol vessel..jpg|vpravo|náhled|Přesun zachráněných migrantů na
Značný nárůst počtu ekonomických migrantů a uprchlíků z [[Blízký východ|Blízkého východu]] však přineslo až Arabské jaro, jehož výsledkem byla destabilizace řady arabských zemí. Jedním z prvních rizikových míst, které byly nelegálně překračovány, se stala
[[Soubor:LE_Eithne_Operation_Triton.jpg|náhled|Migranti ve Středozemním moři jsou po záchraně převáženi k břehům EU]]
V roce
V té době se již vyprofilovala i tzv.
V průběhu léta 2015 se uklidnilo
V
[[Soubor:Arbeitsbesuch Mazedonien (20270358044).jpg|vpravo|náhled|Uprchlíci na
Na přelomu června a července 2015 oznámila
[[Soubor:Refugee march Hungary 2015-09-04 02.jpg|vpravo|náhled|Pěší pochod uprchlíků v Maďarsku.]]
Ještě téhož dne
Na
Dne
9. září byl také představen nový návrh [[Uprchlické kvóty (Evropská unie)|kvót na přerozdělení uprchlíků]]. Celkem se má jednat o 160 000 úspěšných žadatelů o azyl, oproti původně navrhovaným 60 000 běžencům, kteří budou rozděleni mezi všechny členské státy EU.<ref>{{Citace elektronického periodika|periodikum = [http://www.lidovky.cz/podle-junckera-clenske-zeme-eu-musi-prijmout-dalsi-160-000-uprchliku-py0-/zpravy-svet.aspx?c=A150909_103632_ln_zahranici_ELE Lidovky.cz - nová verze kvót]}}</ref> Pokud bude postupováno podle stejného vzorce jako při první plánované verzi kvót, připadne na
11. září byla zveřejněna nahrávka ze záchytného táboru v Röszke, kde potraviny pro uprchlíky byly distribuovány prostřednictvím házení do davu.<ref>[http://www.reflex.cz/clanek/video/66294/chaos-v-madarskem-uprchlickem-tabore-orban-chce-imigranty-zavirat.html Článek na portálu reflex.cz]</ref> Zástupci některých lidskoprávních organizací, jako např. [[Human Rights Watch]], tuto skutečnost ostře kritizovali a maďarská vláda nařídila její vyšetření. Protože samo Maďarsko mělo značné problémy s registrací uprchlíků, namísto jejich převážení do uprchlických táborů je autobusy [[BKV|budapešťského dopravního podniku]] přepravuje rovnou do města [[Hegyeshalom]] a jinam na rakousko-maďarskou hranici. Na místě při hranici se Srbskem vzniklo provizorní registrační místo, kde pracují dobrovolníci z řady evropských zemí, včetně Česka. Maďarská vláda mezitím rozhodla o nasazení armády na jižní hranici se Srbskem.<ref>[http://www.express.co.uk/news/world/604332/Hungary-army-powers-to-SHOOT-refugees-migrant-crackdown Článek na portálu express.co.uk {{en}}]</ref> Armáda je rozmístěna na hranici v počtu několika tisíc lidí od poloviny září. Od
Dne
== Převaděčství ==
Díky nebývalému zájmu lidí ze zemí [[severní Afrika|severní Afriky]] a [[Blízký východ|Blízkého východu]] utéci do zemí
V případě tzv.
U tras, vedoucích přes
== Politické dopady ==
Řádek 67:
=== Česká republika ===
[[File:Prorefugee protest Prague.jpg|right|thumb|Protest na podporu uprchlíků na pražském [[Václavské náměstí|Václavském náměstí]] dne
V České republice se evropská migrační krize projevila radikalizací části politického spektra, zejména nárůstem popularity organizace [[Islám v České republice nechceme]], vedené [[Entomologie|entomologem]] [[Martin Konvička|Martinem Konvičkou]].<ref>{{Citace elektronického periodika | titul = Kritici imigrace nejsou jen „nácci“. Radikálům chybí sjednotitel | periodikum = iDNES.cz | datum vydání = 2015-08-30 | datum přístupu = 2015-08-31 | url = http://zpravy.idnes.cz/kritici-a-odpurci-imigrace-a-jejich-cleneni-fjw-/domaci.aspx?c=A150828_105607_domaci_jw}}</ref> Rovněž řada dalších politiků přijala téma uprchlické krize za své vlastní, například [[Tomio Okamura]] nebo extremista [[Adam Bartoš|Adam B. Bartoš]].
Platformou pro odpůrce imigrace se staly především [[sociální síť|sociální sítě]], kde se začaly v létě 2015 šířit i zavádějící zprávy, kterými se zabývala také
Kritici imigrace začali pro zastánce imigrace v českém kontextu používat termín ''sluníčkář'', který se v tomto významu objevil zcela poprvé.<ref>[http://zpravy.idnes.cz/slunickar-je-novy-pravdolaskar-d3m-/domaci.aspx?c=A150716_091217_domaci_zt iDnes - článek sluníčkář]</ref>
Řádek 82:
=== Maďarsko ===
[[Soubor:Hungarian-Serbian_border_barrier_1.jpg|náhled|Plot na maďarsko-srbské hranici]]
Silné nálady proti imigrantům byly zaznamenány rovněž v
V Maďarsku se téma uprchlické krize stalo klíčovým pro radikální politickou stranu [[Jobbik]]. Na přelomu srpna a září
Dne
Na začátku září 2015 zřídila maďarská vláda
[[File:Migrants in Hungary 2015 Aug 008.jpg|right|thumb|Policejní automobil a
Maďarský premiér [[Viktor Orbán]] v řadě mediálních vystoupení na začátku září 2015 ostře odmítl přijmout současnou migrační vlnu, žádá její regulaci, nesouhlasí s přístupem
=== Makedonie ===
Hlavní proud ekonomických migrantů a uprchlíků z
V závěru
=== Německo ===
[[Soubor:Syrian refugees strike in front of Budapest Keleti railway station. Refugee crisis. Budapest, Hungary, Central Europe, 3 September 2015.jpg|thumb|Uprchlíci před nádražím v Budapešti demonstrují, aby mohli odcestovat do Německa, 3. září 2015]]
V
Německo již vyzvalo řadu evropských zemí k větší míře zapojení se do migrační krize, především k přijetí tzv. [[uprchlické kvóty (Evropská unie)|uprchlických kvót]]. [[Evropská komise|Evropskou komisi]] naopak obvinilo v této krizi z příliš pomalého postupu.<ref>{{Citace elektronického periodika|periodikum = [http://zpravy.idnes.cz/nemecko-kritizuje-evropskou-unii-kvuli-migrantum-fwe-/zahranicni.aspx?c=A150823_140438_zahranicni_mlb iDnes.cz - Německo kritizuje EU]}}</ref>
Koncem srpna
Rovněž koncem srpna 2015 pronesla německá kancléřka [[Angela Merkelová]] na své pravidelné letní tiskové konferenci svůj mezitím světoznámý výrok, že Německo situaci s uprchlíky zvládne (
Dne
=== Rakousko ===
[[Soubor:Wien - Demo Mensch sein in Österreich - 10.jpg|thumb|Demonstrace ve Vídni v srpnu 2015 na podporu uprchlíků]]
Pro většinu imigrantů je
=== Švédsko ===
[[Švédsko]] bylo v roce
=== Slovensko ===
Rovněž na Slovensku využili radikálové nespokojenosti veřejnosti ohledně přílivu ilegálních migrantů a uprchlíků. Průchod hlavní masy lidí probíhá po dopravních tazích, směřujících z [[Budapešť|Budapešti]] do [[Vídeň|Vídně]], ale procházejících mimo území Slovenska. Slovenská vláda se vyjádřila k možnému příchodu imigrantů z
=== Slovinsko ===
Na začátku
=== Srbsko ===
Řádek 127:
Srbská politická reprezentace (s výjimkou radikálních stran) nevyjádřila znepokojení nad příchodem imigrantů a jejich průchodem zemí ve směru [[Preševo]]-[[Niš]]-[[Bělehrad]]-[[Subotica]]. Premiér [[Aleksandar Vučić]] navštívil dočasný samovolně vzniklý tábor, který se nachází v [[Bělehrad|bělehradském]] parku [[Park Bristol|Bristol]].<ref>[http://mondo.rs/a822208/Info/Drustvo/Vucic-posetio-migrante-u-parku-kod-Autobuske-stanice-Beograd.html Článek na portálu mondo.rs {{sr}}]</ref> Pomoc ekonomickým imigrantům a uprchlíkům zajišťují spíše dobrovolníci z různých neziskových organizací, obyvatelé srbské metropole<ref>[http://www.index.hr/vijesti/clanak/srbi-pomazu-izbjeglicama-beograd-je-najbolji-grad-u-kojem-smo-dosad-bili/834546.aspx Článek na portálu index.hr {{hr}}]</ref>, pracovníci [[OSN]], i někteří zahraniční turisté.{{chybí zdroj}}
Na jihu Srbska zřídila vláda dočasně uprchlický tábor ve vesnici [[Miratovac]] v blízkosti
V reakci na výstavbu [[Maďarský pohraniční plot|pohraničního plotu]] se srbská vláda zavázala žádné podobné ploty na
== Odkazy ==
|