Uprchlické kvóty: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
link
Drobné úpravy
Řádek 1:
{{Požadavek na obrázek}}
Tzv. '''uprchlické kvóty''' jsou plánem '''[[Evropská unie|Evropské unie]]''' na rovnoměrné rozmístění [[uprchlík|uprchlíků]], kteří se dostali do EU v rámci [[Evropská migrační krize|evropské migrační krize]], mezi členské státy EU. Návrh kvót padl poprvé v [[duben 2015|dubnu 2015]]<ref>[http://zahranicni.eurozpravy.cz/eu/119386-hlasovali-pro-kvoty-na-uprchliky-stezuje-zahradil-na-ceske-europoslance/ Hlasování o kvótách]</ref> jako součást tzv. ''Nové agendy v migraci'' a měl být jedním z opatření, jak řešit problematickou situaci imigrace do Evropy.<ref>[http://europa.eu/rapid/press-release_IP-15-4956_en.htm Tisková zpráva Evropské komise {{en}}]</ref> Od té doby se stal celoevropským kontroverzním tématem.
 
Postupně narůstající příliv ilegálních migrantů a uprchlíků dosáhl na jaře 2015 takových rozměrů, kdy některé členské státy Evropské unie ([[Itálie]], [[Řecko]], [[Německo]], [[Maďarsko]]) začaly žádat o pomoc se zvládnutím velkého počtu žadatelů o azyl. Především apelovaly na evropskou solidaritu; zatímco do Itálie a Řecka přišlo několik desítek tisíc lidí z [[Afrika|Afriky]] a [[Asie]], v zemích [[Střední Evropa|střední]] a [[Východní Evropa|východní Evropy]] se počet imigrantů pohyboval jen v řádu desítek či stovek. Z [[Světová finanční krize 2008|finanční krize]] stále ještě vyčerpané jihoevropské země začaly požadovat na evropské politické úrovni takové řešení, které by ulevilo jejich rozpočtům. V srpnu 2015 zvýšilo odhad počtu příchozích i [[Německo]], a to na 800 000 lidí.<ref>[http://www.spiegel.de/politik/deutschland/fluechtlinge-bundesregierung-rechnet-mit-bis-zu-800-000-in-2015-a-1048910.html Článek na spiegel.de {{de}}]</ref> Tím značně vzrostl tlak na prosazení takového řešení, které ulehčí nápor na státy, které mají s migranty největší problémy.
Řádek 8:
Hlavními podporovateli uprchlických kvót v Evropské unii jsou především ty země EU, které jsou nejvíce zatíženy uprchlickou vlnou ([[Německo]], [[Rakousko]], [[Itálie]], [[Řecko]] apod.) Jiné státy (zejména členové [[Visegrádská skupina|Visegrádské čtyřky]] – [[Česká republika]], [[Slovensko]], [[Maďarsko]] a [[Polsko]]) princip kvót ostře odmítají, především v souvislosti s [[veřejné mínění|veřejným míněním]], které je silně odsuzuje. Podle původního návrhu z [[květen 2015|května 2015]] mělo být přemístěno celkem 40 000 imigrantů z Itálie a Řecka a dalších 20 000 běženců z uprchlických táborů v [[Jordánsko|Jordánsku]] a autonomní oblasti [[Irácký Kurdistán|Kurdistán]]<ref>[http://europa.eu/rapid/press-release_MEMO-15-5038_en.htm Tisková zpráva Evropské komise {{en}}]</ref><ref>[http://www.migraceonline.cz/cz/e-knihovna/evropska-migracni-agenda-a-tolik-kontroverzni-kvoty Článek na portálu migraceonline.cz]</ref> do ostatních 26 členských států Evropské unie. Na Česko tak připadalo 525 osob z uprchlických táborů a 1 338 z [[Itálie]] a [[Řecko|Řecka]] (celkem 1863 uprchlíků).<ref>[http://zpravy.aktualne.cz/zahranici/nova-zed-v-evrope-brusel-zverejnil-plan-kvot-na-uprchliky/r~204b65b4f94f11e490ae0025900fea04/ Aktuálně.cz - kvóty 1.verze]</ref>
 
Kvóty byly výhodné zejména pro Itálii, Německo a Švédsko, kterým by ulevily od náporu uprchlíků. Naopak nevýhodné byly pro většinu středoevropských a východoevropské státy. Tyto kvóty ale byly na konci [[Červen 2015|června 2015]] po odporu některých zemí včetně Česka na jednání [[Evropský parlament|evropského parlamentu]] zamítnuty. Namísto toho bylo rozhodnuto, že země EU si mezi sebe rozdělí stejný počet běženců , jako bylo původně navrhováno, ale na dobrovolné bázi. Český premiér [[Bohuslav Sobotka]] přislíbil do konce roku 2017 přijmout 1 500 osob (1 100 z Itálie a Řecka, 400 z uprchlických táborů v okolí Sýrie), nejvíce ze zemí Visegradské skupiny.<ref>[http://zpravy.aktualne.cz/zahranici/brusel-prekvapila-nabidka-ceska-na-prijeti-uprchliku/r~f1b8a4162eb211e59f530025900fea04/ Aktuálně.cz - tzv. dobrovolné přijímání]</ref>
 
Po nebývale silné migrační vlně na přelomu [[srpen 2015|srpna]] a [[září 2015|září]] téhož roku se opět začalo o kvótách uvažovat. Novou verzi kvót podpořilo zejména Německo, [[Švédsko]], Itálie a Rakousko. Podle aktuálních návrhů by se měly týkat přemístění 160 000 úspěšných žadatelů o azyl z [[Itálie]], [[Řecko|Řecka]] a [[Maďarsko|Maďarska]] do ostatních členských států EU. Tento návrh opět ostře odsoudily státy Visegrádské skupiny.<ref>[http://zpravy.idnes.cz/nenechame-si-vnutit-kvoty-pro-uprchliky-shodli-se-premieri-ctyr-zemi-12s-/domaci.aspx?c=A150904_153028_domaci_kop iDnes - kvóty 2.verze]</ref> Pokud se současné plány nezmění, připadne na ČR 5 513 uprchlíků.<ref>[http://svobodneforum.cz/nove-kvoty-eu-cesko-by-melo-prijmout-5513-uprchliku/ Svobodné forum/daily mail - Počty uprchlíků]</ref> Tato verze kvót se bude projednávat v evropském parlamentu 14. září 2015.<ref>[http://zpravy.e15.cz/zahranicni/politika/juncker-eu-nepotrebuje-k-migraci-summit-ale-prosazeni-pravidel-1223689 E15 - Juncker, summit]</ref>
 
V souvislosti s rostoucím počtem imigrantů se vyostřila i debata uvnitř Evropské unie mezi jednotlivými členskými státy, zda-li by kvóty měly být zavedeny, či nikoliv. V rámci [[Německo|Německa]] již podobné opatření platí (tzn. jednotlivé spolkové země získávají tolik žadatelů o [[azyl]], kolik odpovídá jejich počtu obyvatel a ekonomické síle). Německá kancléřka [[Angela Merkelová]] vyslyšela kritikůkritiky především z [[Bavorsko|Bavorska]] a sdělila, že kvóty jsou nezbytné pro to, aby nebyl zpochybněn [[Schengenský prostor]].<ref>[http://www.respekt.cz/denni-menu/spravedlive-kvoty-nebo-konec-schengenu-varuje-kanclerka Článek na portálu respekt.cz]</ref> V [[Česko|České republice]] se lidé ke kvótám staví značně negativně.<ref>[http://domaci.ihned.cz/c1-64371570-uprchliky-ze-syrie-a-severni-afriky-v-cesku-nechce-70-procent-lidi-ukazuje-pruzkum CVVM - průzkum]</ref>
 
Na zasedání [[Evropský parlament|Evropského parlamentu]] ve [[Štrasburk|Štrasburku]] v druhém týdnu v září apeloval předseda [[Evropská komise|Evropské komise]], [[Jean-Claude Juncker]] na země [[Visegrádská čtyřka|Visegrádské skupiny]], aby změnily svůj postoj k přijímání uprchlíků a souhlasilisouhlasily s kvótami na jejich přerozdělení. Vláda České republiky, stejně jako prezident [[Miloš Zeman]], však i nadále odmítliodmítají celý návrh jako nesmyslný. Obdobné postoje vyjádřili i představitelé dalších zemí; odmítl je například polský prezident [[Andrzej Duda]],<ref>[http://wyborcza.pl/1,75478,18738298,prezydent-duda-kwoty-uchodzcow-to-zle-rozwiazanie-nie-zgadzam.html Článek na portálu Gazeta Wyborcza {{pl}}]</ref> který jej nazval diktátem mocných.
 
== Reference ==