Souhvězdí Střelce: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
→‎Reference: +slovník
předělání odkazů
Řádek 14:
| nej_hvězda = ε Sgr, [[Kaus Australis]]
| nej_velikost = 1,9
| sousedi = [[Orelsouhvězdí (souhvězdí)Orla|Orel]]<br />[[Štítsouhvězdí Sobieského (souhvězdí)Štítu|Štít Sobieského]]<br />[[Hadsouhvězdí (souhvězdí)Hada|Had]]<br />[[Hadonošsouhvězdí (souhvězdí)Hadonoše|Hadonoš]]<br />[[Štírsouhvězdí (souhvězdí)Štíra|Štír]]<br />[[souhvězdí Jižní koruna (souhvězdí)koruny|Jižní koruna]]<br />[[Dalekohledsouhvězdí (souhvězdí)Dalekohledu|Dalekohled]]<br />[[Indiánsouhvězdí (souhvězdí)Indiána|Indián]]<br />[[Mikroskopsouhvězdí (souhvězdí)Mikroskopu|Mikroskop]]<br />[[Kozorohsouhvězdí (souhvězdí)Kozoroha|Kozoroh]]
}}
 
'''Střelec''' ({{Vjazyce|la|}}: ''SagittariiSagittarius'') je název [[souhvězdí]] na jižní obloze. Leží mezi souhvězdími [[Orelsouhvězdí (souhvězdí)Orla|Orla]], [[Štítsouhvězdí (souhvězdí)Štítu|Štítu]], [[Hadsouhvězdí (souhvězdí)Hada|Hada]], [[Hadonošsouhvězdí (souhvězdí)Hadonoše|Hadonoše]], [[Štírsouhvězdí (souhvězdí)Štíra|Štíra]], [[souhvězdí Jižní koruna (souhvězdí)koruny|Jižní koruny]], [[Dalekohledsouhvězdí (souhvězdí)Dalekohledu|Dalekohledu]], [[Indián (souhvězdí) Indiána|Indiána]], [[Mikroskopsouhvězdí (souhvězdí)Mikroskopu|Mikroskopu]] a [[Kozorohsouhvězdí (souhvězdí)Kozoroha|Kozoroha]]. Nejjasnější hvězdy Střelce tvoří snadno rozpoznatelný [[Asterismus (astronomie)|asterismus]] [[Čajová konvice (asterismus)|Čajová konvice]]. Střelec je [[zvěrokruh|zvířetníkové]] [[souhvězdí]] – prochází jím část [[ekliptika|ekliptiky]]. [[Slunce]] prochází Střelcem od [[18. prosinec|18.&nbsp;prosince]] do [[18. ledna|18.&nbsp;ledna]]. Tři &nbsp;dny poté, co do něj Slunce vstoupí, dosáhne své nejnižší [[deklinace]] a tím pádem i své nejnižší výšky na obloze vůbec. Tento bod se souřadnicemi [[rektascenze]] 18h a [[deklinace]] -23,545° se nazývá [[zimní slunovratový bod]]. Tehdy nastává [[zimní slunovrat]], tedy začátek astronomické zimy. Slunce ten den v poledne kulminuje nad rovnoběžkou 23° 30&nbsp;27´ jižní zeměpisné šířky.
 
Tato rovnoběžka se nazývá [[Obratník Kozoroha]], neboť před 1000 2&nbsp;000&nbsp;lety se tento bod nacházel v &nbsp;[[souhvězdí Kozoroha]]. Spolu se Štírem je Střelec jediným zvířetníkovým souhvězdím, které se vve našichstředoevropských zeměpisných šířkách nikdy nedostane celé nad obzor. Souhvězdí Střelce však lze označit za nejzajímavější ze všech souhvězdí. Ačkoliv neobsahuje nijak zvlášť jasné hvězdy, na jeho ploše se nachází mnoho objektů vzdáleného vesmíru (jen [[Seznam objektů v Messierově katalogu|Messierových objektů]] je zde 15). Pokud se díváme do souhvězdí Střelce, díváme se zároveň do středu [[Galaxie Mléčná dráha|Galaxie]], který je vzdálen 30&nbsp;000 [[světelný rok|ly]].
'''Střelec''' ({{Vjazyce|la|}}: ''Sagittarii'') je název [[souhvězdí]] na jižní obloze. Leží mezi souhvězdími [[Orel (souhvězdí)|Orla]], [[Štít (souhvězdí)|Štítu]], [[Had (souhvězdí)|Hada]], [[Hadonoš (souhvězdí)|Hadonoše]], [[Štír (souhvězdí)|Štíra]], [[Jižní koruna (souhvězdí)|Jižní koruny]], [[Dalekohled (souhvězdí)|Dalekohledu]], [[Indián (souhvězdí)|Indiána]], [[Mikroskop (souhvězdí)|Mikroskopu]] a [[Kozoroh (souhvězdí)|Kozoroha]]. Nejjasnější hvězdy Střelce tvoří snadno rozpoznatelný [[Asterismus (astronomie)|asterismus]] [[Čajová konvice (asterismus)|Čajová konvice]]. Střelec je [[zvěrokruh|zvířetníkové]] [[souhvězdí]] – prochází jím část [[ekliptika|ekliptiky]]. [[Slunce]] prochází Střelcem od 18. prosince do 18. ledna. Tři dny poté, co do něj Slunce vstoupí, dosáhne své nejnižší [[deklinace]] a tím pádem i své nejnižší výšky na obloze vůbec. Tento bod se souřadnicemi [[rektascenze]] 18h a deklinace -23,5° se nazývá [[zimní slunovratový bod]]. Tehdy nastává [[zimní slunovrat]], tedy začátek astronomické zimy. Slunce ten den v poledne kulminuje nad rovnoběžkou 23° 30´ jižní zeměpisné šířky.
 
Tato rovnoběžka se nazývá [[Obratník Kozoroha]], neboť před 1000 lety se tento bod nacházel v souhvězdí Kozoroha. Spolu se Štírem je Střelec jediným zvířetníkovým souhvězdím, které se v našich zeměpisných šířkách nikdy nedostane celé nad obzor. Souhvězdí Střelce však lze označit za nejzajímavější ze všech souhvězdí. Ačkoliv neobsahuje nijak zvlášť jasné hvězdy, na jeho ploše se nachází mnoho objektů vzdáleného vesmíru (jen [[Seznam objektů v Messierově katalogu|Messierových objektů]] je zde 15). Pokud se díváme do souhvězdí Střelce, díváme se zároveň do středu [[Galaxie Mléčná dráha|Galaxie]], který je vzdálen 30&nbsp;000 [[světelný rok|ly]].
 
Střelec patří mezi větší souhvězdí [[zvěrokruh]]u.{{Doplňte zdroj}} V celkovém pořadí mezi všemi souhvězdími mu patří patnácté místo. Díky své poloze se v [[Česko|České republice]] nachází velmi nízko nad [[horizont]]em, což znamená nejen že jeho jižní část nejde vidět, ale také že jeho nijak zvlášť výjimečně jasné hvězdy jdou vidět hůře, neboť se pozorují přes hustou vrstvu [[atmosféra|pozemské atmosféry]]. Díky své poloze nízko nad horizontem mohou být hvězdy zakryty světelným znečištěním nebo vysokými kopci. Ačkoliv je většina objektů [[Messierův katalog|Messierova katalogu]] v tomto souhvězdí viditelná pouhým okem, v Česku by to bylo možné pouze za výjimečných pozorovacích podmínek (pozorování by neměl rušit [[Měsíc]], [[světelné znečištění]] atd.). Doba jeho pozorovatelnosti je poměrně krátká. Severní části souhvězdí se nad obzor dostávají koncem [[únor]]a za ranního rozbřesku. Čajová konvice je viditelná až počátkem [[duben|dubna]]. Nejlepší pozorovací podmínky nastávají v [[červenec|červenci]] a [[srpen|srpnu]], kdy o půlnoci souhvězdí kulminuje nad obzorem.{{Doplňte zdroj}} V [[září]] a [[říjen|říjnu]] již souhvězdí pomalu sestupuje a v [[listopad]]u kolem šesté hodiny večer již mizí pod obzorem.{{Doplňte zdroj}}