Hodinky: Porovnání verzí

Další vývoj se týkal především kroku. Při vývoji přesných hodin a lodních [[chronometr]]ů ([[John Harrison]], [[1760]]) vznikly tzv. klidové kroky (Grahamův krok), které podstatně méně ovlivňují oscilátor. Kolem roku [[1800]] bylo zavedeno také lepší tvarování vlásku ([[Abraham Louis Breguet]]), takže frekvence méně závisela na hnací síle i na poloze hodinek. Za stejným účelem vznikl už v [[18. století]] [[tourbillon]], složité a důmyslné uspořádání setrvačky v jakési kleci, která se neustále pomalu otáčí a tak vyrovnává nerovnoměrnost chodu v různých polohách. Kvalitní hodinky s velmi tenkými čepy setrvačky (typicky 0,12 mm) byly však velmi choulostivé vůči nárazům. Proto se kolem roku [[1900]] zavádí pružné uložení ložisek setrvačky (''anti-choc'', ''Incabloc'').

 

 

Roku [[1904]] vyrobila firma [[Cartier]] pro francouzského letce [[Santos-Dumont]]a první náramkové hodinky, které od [[První světová válka|první světové války]] rychle nahradily hodinky kapesní. Vyráběly se v nejrůznějších tvarech a [[design]]u, od levných kolíčkových až po velmi drahé a technicky dokonalé stroje. V 50. letech se začaly vyrábět hodinky s automatickým natahováním, nejčastěji excentrickým segmentem (rotor), který se při pohybu ruky otáčí a natahuje pero.