Hybridní vzducholoď: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m narovnání přesměrování
m linkfix
Řádek 7:
Koncept hybridní vzducholodi není ve světě [[letectví]] žádnou novinkou, dříve však byla jejich realizace a zařazení do běžného provozu prakticky nedosažitelná. Většinou se vznikly jen [[patent]]y či ojedinělé samostatné [[model]]y.
 
Roku [[1869]] poprvé vzlétl asi nejstarší pokusný model hybridní vzducholodi [[Avitor Hermes]], zkonstruovaný [[Frederick Marriott|Frederickem Marriotem]]. Měl [[vodík]]ový balón [[vřeteno]]vitého tvaru, křídla tvaru [[delta|delty]] a ocasní plochy. Byl 11 [[metr]]ů dlouhý a měl hmotnost 38 [[kilogram|kg]]. Pohon zajišťoval [[parní stroj]] na [[ethanol|alkohol]] o [[výkon]]u 750 W. Zařízení bylo úspěšné a u přihlížejících vzbudilo nadšení. Vynálezce ale nedokázal sehnat žádného štědrého [[sponzor]]a a tak jeho koncept i hybridní vzducholodě obecně upadly do zapomnění.
 
Roku [[1905]] prováděl [[Alberto Santos-Dumont]] pokus, při kterém připoutal [[letadlo 14]] k vřetenovitému balónu, ovšem ve výsledku fungoval letoun 14-bis lépe bez vzducholodi. Na pokus se zapomnělo a tak nikterak neovlivnil [[letecký průmysl]].