Verze z 25. 8. 2015, 14:21 editovat Jvs (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé, Správci 83 604 editací opravy ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 12. 9. 2015, 22:08 editovat zrušit editaci Romanzazvorka (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 21 746 editací úprava slepého článku, infobox, autoritní data, šablona bez zdrojů, defaut Přejít na další porovnání →
Řádek 1: {{Bez zdrojů}} '''Ivan Alexandr''' nebo '''Jan Alexandr''' (bulharsky: Иван Александър, † 17. února 1371) byl v letech 1331/1332 až 1371 bulharským carem. Lovečského despotu prohlásili za panovníka v roce 1331, poté co byl ze země vyhnán car Ivan Štěpán. První desetiletí vlády cara Ivana Alexandra, pokrevního příbuzného svého předchůdce cara Michala Šišmana, se neslo ve znamení bojů proti Byzantské říši. Dobyl několik pevností v Trácii a Rodopy. V létě roku 1332 bulharská armáda vyhrála bitvu u města Rusokastro (na jihu země) a byzantský panovník Vasilev byl přinucen podepsat mírovou smlouvu. Vztahy mezi Byzantskou říší a Bulharskem nebyly dobré a Bulharsko se zamíchalo do občanské války z Byzancí v letech 1341–1347. I vztahy se Srbskem se zhoršily. Car Ivan Alexander za své vlády téměř ztratil území Dobrudžského regionu, když si neudržel podporu místní šlechty a despotové na jihozápadě země bojovali mezi sebou. Opakované bitvy s Byzancí vyprazdňovaly státní pokladnu a ničily ekonomiku země. V té době se ve Vidině konala korunovace. Ivan Stracimir, prvorozený syn Ivana Alexandra, byl korunován na cara. Tento stav využila Osmanská říše a začala expanzi na Balkán. V roce 1352 dobyli pevnost Cîmpu a obsazovali jihovýchodní část země. Car Ivan Alexander byl proti těmto nájezdům zcela bezmocný a nebyl schopen postavit proti Turkům vhodnou armádu. O dva roky později Turci pokračovali v postupu. V bojích padl druhý syn Ivana Alexandra, Michail Asen. Od roku 1354 byly boje mezi Bulhary a Turky častější. Car se marně snažil odvrátit nebezpečí diplomacií a vstupem do krátkodobých svazů se sousedními zeměmi. V roce 1355 se syn byzantského panovníka Andronikos IV. Palaiologos oženil s dcerou cara Ivana Alexandra – Keracou. V zápisu ze svatby čteme: „Tato svatba bude výhodná pro křesťany: Bulhary a Byzantince a neštěstím pro Turky: pohany.“ Svaz mezi těmito dvěma křesťanskými státy však nebyl tak silný, aby odvrátil vojska sultána Murada. V roce 1364 Turci napadli Byzantskou říši. Ta jejich tlak nevydržela a utrpěla porážku. Nyní Turkům stálo v cestě do střední Evropy už jen Bulharsko. Bulharský car nemohl proti dobře vyzbrojené osmanské armádě postavit žádnou armádu a panovníci ze sousedních křesťanských zemí carovi odmítli pomoc, takže Murad obsadil téměř celou oblast Trácie. Mírová smlouva, kterou car podepsal, pouze zpomalila turecký postup. Ivan Alexander se ještě snažil spolu s Byzantinci bojovat a získat zpět pevnosti u Černého moře. Později však byla země napadena i z druhé strany – uherský král obsadil oblast severozápadního Bulharska. V této situaci car Ivan Alexandr na začátku roku 1371 umřel.▼ {{Infobox - osoba}} '''Ivan Alexandr''' také '''Jan Alexandr''' ({{vjazyce\|bg}} ''Иван Александър'') ({{Nejisté datum\|narození}} - 17. února 1371{{Nejisté datum\|úmrtí}}) byl [[Bulhaři\|bulharský]] [[Seznam bulharských panovníků\|car]] v letech 1331/1332 až 1371. Pocházel z [[Loveč]]e a za panovníka byl prohlášen v roce 1331, poté co byl ze země vyhnán car [[Ivan Štěpán]]. Byl pokrevním příbuzným svého předchůdce cara [[Michal Šišman\|Michala Šišmana]]. ▲~~'''Ivan~~Období Alexandr''' nebo '''Jan Alexandr''' (bulharsky: Иван Александър, † 17. února 1371) byl v letech 1331/1332 až 1371 bulharským carem. Lovečského despotu prohlásili za panovníka v roce 1331, poté co byl ze země vyhnán car Ivan Štěpán. První desetiletíjeho vlády ~~cara Ivana Alexandra, pokrevního příbuzného svého předchůdce cara Michala Šišmana,~~ se neslo ve znamení bojů proti [[Byzantská říše\|Byzantské říši]]. Dobyl několik pevností v [[Trácie\|Trácii]] a v [[Rodopy]]. V létě roku 1332 bulharská armáda vyhrála bitvu u města [[Rusokastro ~~(na jihu země)~~]] a byzantský panovník ~~Vasilev~~[[Andronikos III.]] byl přinucen podepsat mírovou smlouvu. Vztahy mezi Byzantskou říší a [[Bulharsko\|Bulharskem]] nebyly dobré a ~~Bulharsko~~tak v letech 1341–1347 se Bulharsko zamíchalo do občanské války z Byzancí ~~v letech 1341–1347~~. I vztahy se [[Srbsko\|Srbskem]] se ~~zhoršily~~zhoršovaly. Car Ivan Alexander za své vlády téměř ztratil území [[Dobrudža\|Dobrudžského regionu]], když si neudržel podporu místní šlechty a despotové na jihozápadě země bojovali mezi sebou. Opakované bitvy s Byzancí vyprazdňovaly státní pokladnu a ničily ekonomiku země. V té době se ve [[Vidinská oblast\|Vidině]] konala korunovace. [[Ivan Stracimir]], prvorozený syn Ivana Alexandra, byl korunován na cara. Tento stav využila [[Osmanská říše]] a začala expanzi na [[Balkánský poloostrov\|Balkán]]. V roce 1352 Osmané dobyli pevnost Cîmpu a obsazovali jihovýchodní část země. Car Ivan Alexander byl proti těmto nájezdům zcela bezmocný a nebyl schopen postavit proti ~~Turkům~~nepříteli ~~vhodnou~~schopnou armádu. O dva roky později ~~Turci~~Osmané pokračovali v postupu. V bojích padl druhý syn Ivana Alexandra, ~~Michail~~[[Michael Asen IV.]] Od roku 1354 byly boje mezi Bulhary a ~~Turky~~Osmanskou říší častější. Car se marně snažil odvrátit nebezpečí diplomacií a vstupem do krátkodobých svazů se sousedními zeměmi. V roce 1355 se syn byzantského panovníka [[Andronikos IV. ~~Palaiologos~~]] oženil s dcerou cara Ivana Alexandra, –[[Kera ~~Keracou~~Tamara\|Kerau Tamarou]]. V zápisu ze svatby ~~čteme:~~se dochoval citát ''„Tato svatba bude výhodná pro křesťany: Bulhary a Byzantince a neštěstím pro Turky: pohany.“'' Svaz mezi těmito dvěma křesťanskými státy však nebyl tak silný, aby odvrátil vojska sultána [[Murad I.\|Murada I.]] V roce 1364 Turci napadli Byzantskou říši. Ta jejich tlak nevydržela a utrpěla porážku. ~~Nyní~~Pak Turkům stálo v cestě do střední Evropy už jen Bulharsko. Bulharský car nemohl proti dobře vyzbrojené osmanské armádě postavit žádnou armádu a panovníci ze sousedních křesťanských zemí carovi odmítli pomoc, takže Murad obsadil téměř celou oblast Trácie. Mírová smlouva, kterou car podepsal, pouze zpomalila turecký postup. Ivan Alexander se ještě snažil spolu s Byzantinci bojovat a získat zpět pevnosti u [[Černé moře\|Černého moře]]. Později však byla země napadena i z druhé strany – uherský král obsadil oblast severozápadního Bulharska. V této situaci car Ivan Alexandr na začátku roku 1371 ~~umřel~~zemřel. {{Autoritní data}} {{DEFAULTSORT:Alexandr, Ivan}} [[Kategorie:Bulharští carové]] [[Kategorie:Úmrtí 1371]]

Ivan Alexandr: Porovnání verzí