Husova československá bohoslovecká fakulta: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
HypoBOT (diskuse | příspěvky)
m Náhrada dle ŽOPP Z 16. 5. 2015
Řádek 11:
Po vydání tzv. církevních zákonů (č. 217/1949 Sb. a č. 218/1949 ze 14. 10. 1949) došlo v následujícím roce ([[1950]]) k zásadnímu řešení bohosloveckého školství, jehož společenský význam, rozsah i kontrolu nová totalitní moc převedla do své výhradní kompetence. V § 33 a 34 zákona č. 58/1950 Sb o vysokých školách vyňala dvě české katolické teologické fakulty ze svazku Karlovy univerzity v Praze a [[Palackého univerzita|Palackého univerzity]] v Olomouci. Následně vydané vládní nařízení č. 112/1950 Sb. o bohosloveckých fakultách ze 14. 7. 1950 v druhém paragrafu rozdělilo původní HČEFB na dva nové subjekty – ''Husovu československou bohosloveckou fakultu v Praze'' a ''[[Evangelická teologická fakulta Univerzity Karlovy|Komenského evangelickou bohosloveckou fakultu v Praze]]'', které soustředily ''„…veškeré evangelické bohoslovecké studium v českých zemích…“''. V celém státě bylo legalizováno celkem šest bohosloveckých fakult, jejichž „vrchní správa“ (tj. dozor) byl svěřen ministru pověřenému řízením [[Státní úřad pro věci církevní|Státního úřadu pro věci církevní]]; po roce [[1956]] jeho kompetence převzaly Církevní oddělení Ministerstva školství a kultury, v letech [[1969]]–[[1990]] Sekretariáty pro věci církevní Ministerstva kultury ČSR a Ministerstva kultury SSR, řízené příslušnými ministry.<br />
Ustavující schůze fakultní rady Husovy československé bohoslovecké fakulty se konala [[6. říjen|6. 10.]] [[1950]], jejím prvním děkanem byl zvolen prof. František M. Hník. Slavnostní veřejná akademická slavnost se konala dne 16. 10. 1950 ještě v [[Karolinum|Karolinu]]. Fakulta po založení sídlila v [[Staré Město (Praha)|Praze-Starém Městě]], Konviktská 292/22, od roku [[1953]] přikázaně ve vlastní budově v [[Dejvice|Praze-Dejvicích]], V. V. Kujbyševa (dnes Wuchterlova) 523/5, kde byl od počátku její existence umístěn také bohoslovecký internát s mužskou a ženskou složkou.<br />
V době svého ustavení měla HČBF sedm [[Vysokoškolská katedra|kateder]] se čtyřmi [[Stolicevysokoškolská katedra|stolicemi]]. Za období čtyřiceti let existence se v jejím učitelském sboru vystřídala řada osobností, výsledky jejichž vědecké i badatelské práce v mnoha směrech výrazně překročily hranice vlastní církve, rozhodujícím způsobem přispěly k dalšímu formování duchovního profilu CČS/H/, jejích domácích i zahraničních ekumenických styků a dále rozvinuly ediční, publicistickou, osvětovou a vzdělávací práci na všech úrovních církevních organizačních struktur. V jednotlivých teologických oborech fakultní práce k nim patřili:
* '''Katedra systematické teologie'''
* ThDr. [[Zdeněk Trtík]], profesor a vedoucí katedry 1950–1979