Bořivoj I.: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m opraveno duplicitní volání parametru šablony
→‎Zakladatelská činnost: Žiži, nebylo "snad obětištěm" ale dle mínění historiků (P. Charvát aj.) posvátným místem (ne nutně obětištěm)
Řádek 58:
Přestože se jinak o Bořivojovi příliš jistého neví a jeho postava je zahalena tajemstvím, lze doložit jeho zakladatelskou činnost. Nechal na Levém Hradci postavit první křesťanský kostel v Čechách, rotundu zasvěcenou [[Klement I.|svatému Klimentovi]]. Za jeho vlády se v Čechách začalo pomalu šířit [[křesťanství]]. Politický vývoj (přijetí křesťanství a politická závislost na Velké Moravě) vedlo až ke vzpouře českých velmožů a Bořivojovu krátkodobému vyhnanství, během něhož byl knížetem [[Strojmír]], Čech žijící do té doby ve vyhnanství v Bavorsku.<ref name="počátky312347"> Počátky, str. 312–347</ref>
 
Je možné, že se Svatoplukovou pomocí Bořivoj povstání potlačil. Kristián naopak píše o tom, že Strojmíra svrhli sami Čechové a potom Bořivoje znovu z Moravy povolali. Poté dal Bořivoj postavit na ostrohu nad Vltavou další křesťanský kostelík, zasvěcený tentokrát Panně Marii. Stalo se tak nedaleko od vrcholku Žiži, kdekterý snadbyl existovalodle pohanskénázoru [[oběť|obětiště]]některých historiků (např. ZdePetr takéCharvát) předkřesťanským posvátným místem. Poblíž stál také kamenný knížecí stolec, na nějž byli obřadně usazováni noví vládcové, vybraní předáky kmene.<ref name="zrod1">{{Citace monografie | příjmení = Charvát | jméno = Petr| odkaz na autora = Petr Charvát | rok = 2007 | titul = Zrod českého státu (568–1055) | vydavatel = Vyšehrad | místo = Praha | stránky = 136–150 | poznámka = [dále jen Zrod] | isbn =}}</ref> Tímto způsobem vyjádřil kníže vítězství nad pohanskými povstalci, kteří se nechtěli podřídit jeho vládě.{{Doplňte zdroj}}
 
Dříve se historici domnívali, že sem poté Bořivoj přesídlil z Levého Hradce a začal se stavbou [[Pražský hrad|Pražského hradu]]. Dnes se budování hradiště na pražské ostrožně přisuzuje spíše Bořivojovu nástupci [[Spytihněv I.|Spytihněvovi I.]]