Ivan Ajvazovskij: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
-odkaz na rozcestník, napřímení, typos, další úpravy jsou potřeba |
|||
Řádek 1:
{{Upravit|doplnit chybějící slova, styl}}
[[Soubor:Aivazovsky_portrait_by_Tyranov.jpg|thumb|right|Portrét od Alexeje Tyranova, 1841]]
'''Ivan Konstantinovič Ajvazovskij''' ([[arménština|arm.]] {{cizojazyčně|hy|Հովհաննես Կոստանդինի Այվազովսկի}}, [[29. červenec|29. července]] [[1817]] – [[5. květen|5. května]] [[1900]]) — světoznámý ruský umělec [[Arméni|arménského]] původu, [[sběratelství|sběratel]]. Bratr arménského historika, kněze [[Gabriel Ajvazovskij|Gabriela Ajvazovského]].
== Původ rodu Ajvazovských ==
Ovaněs (Ivan Konstantinovič) Ajvazovskij se narodil v rodině kupce Konstantina (Gevorga) a Repsimé Gaivazovských. 17. července [[1817]] kněz arménské církve ve městě [[Feodosija]] pořídil záznam o tom, že Konstantinu (Gevorgovi) Gajvazovskému a jeho ženě Repsimé se narodil „Ovaněs, syn Gevorga Ajvazjana“. Předkové Ajvazovského patřili k Arménům z Haliče. Do Haliče se přestěhovali z turecké Arménie v 18. století. Jeho příbuzní vlastnili velké pozemky v oblasti [[Lvov]]a. Avšak žádné záznamy, které by prozradily něco víc o původu Ajvazovského, se nedochovaly. Jeho otec Konstantin (Gevorg) si i po přestěhování do [[Feodosija|Feodosije]] psal příjmení na polský způsob „Gajvazovskij“ (upraveno z arménského Ajvazjan). Sám Ajvazovskij ve své [[autobiografie|autobiografii]] vypráví o otci, že kvůli sporům se svými bratry v mládí se přestěhoval z [[Halič]]e do [[Dunajská knížectví|Dunajských knížectví]], kde začal se věnovat obchodu. Mluvil několika jazyky.
Publikace, které vznikly ještě za umělcova života, mluví jeho slovy o tom, že jeho předkové byli tureckého původu. Podle těchto publikací mu jeho vyprávěl, že jeho děd (podle Bludové z ženské linie) byl synem tureckého velitele vojska a když byl dítětem a ruská vojska obsazovala [[Azov]] ([[1696]]), zachránil mu život jakýsi Armén, který jej dal pokřtít a adoptoval. Když umělec zemřel ([[1901]]), jeho biograf N. N. Kuzmin ve své knize napsal tento příběh, ale o otci umělce odkazuje na dokument bez názvu z archivu Ajvazovského.
Řádek 17 ⟶ 19:
Ivan Konstantinovič Ajvazovskij maloval převážně [[mořská krajina|mořskou krajinu]]. Vytvořil řadu portrétů krymských pobřežních měst. Jeho kariéra byla velmi úspěšná. Celkem umělec vytvořil více než 6 tisíc děl.
Od roku [[1845]] žil ve Feodosiji, kde za vydělané peníze založil školu umění, která se nakonec stala jedním z uměleckých center [[Nová Rus|Nové Rusi]], a galerii ([[1880]]). Stal se zakladatelem [[Kimmerijská malířská škola|Kimmerijské malířské školy]]. Byl iniciátorem výstavby železniční trati Feodosija – [[Džankoj]], která byla dokončena v roce [[1892]]. Aktivně se zabýval záležitostmi města, jeho uspořádáním, napomáhal jeho rozkvětu. Zajímal se o [[Archeologie|archeologii]], věnoval se otázkám [[Ochrana památek|ochrany památek]] na Krymu, zúčastnil se výzkumu více než 80 [[
Na vlastní náklady postavil novou budovu pro feodosijské muzeum starožitností s památníkem P. S. Kotljarevského. Díky svým zásluhám o archeologií se stal plnoprávným členem Odesského spolku pro historii a památky.
Podle jeho závěti připadla obrazová galerie jako dar městu Feodosiji. Feodosijská galerie obrazů, kterou založil Ajvazovskij a která nese jeho jméno, obsahuje z větší části jeho díla. Archiv dokumentů Ajvazovského se nachází v [[Ruský státní archiv literatury a umění|Ruském státním archivu literatury a umění]], Státní veřejné knihovně M. E. Saltykova-Ščědrina (Petrohrad), [[Treťjakovská galerie|Státní Treťjakovské galerii]], Státním centrálním divadelním muzeu A. A. Bachrušina. Ajvazovskij [[Úmrtí|zemřel]] při tvorbě obrazu „Výbuch turecké lodi“.
Ajvazovskij je pohřben ve Feodosiji, v hradbě středověkého arménského kostela Surb Sarkisa.
| |||