Nusle: Porovnání verzí

Přidáno 62 bajtů ,  před 5 lety
→‎Město 19. století: Nuselská radnice
(→‎Město 19. století: stavba nádraží)
(→‎Město 19. století: Nuselská radnice)
Nusle se začaly rozšiřovat od poloviny [[19. století]], kdy je v roce 1857 koupil měšťan Alois Procházka. Rozvoj obce ovlivnila [[Průmyslová revoluce]], měšťanská výstavba činžovních domů, stavba nádraží a železniční sítě vyvolala zboření zámku i statku. Obec byla povýšena na město, mající od roku [[1898]] i svůj politický a soudní okres, který zahrnoval i některé obce na levém břehu Vltavy (spadala tam např. i Malá Chuchle). [[Nuselský pivovar]], založený [[Jan Josef Sezima z Vrtby|Janem Josefem Sezimou z Vrtby]], byl rozšířen na měšťanský akciový. Mezi ním a Folimankou (Formankou) se odehrávaly tradiční povelikonoční poutě pražských ševců – fidlovačky – vylíčené v opeře [[František Škroup|Františka Škroupa]] a [[Josef Kajetán Tyl|Josefa Kajetána Tyla]]. Na potoku [[Botič]]i zde (na katastru Nuslí) fungovaly dva [[mlýn]]y (horní a dolní) a v zahradami obklopen byl již zmíněný barokní Vrtbův [[Nuselský zámek]]. Byl zbudován další [[zájezdní hostinec]] na dnešní křižovatce Nuselské třídy a Táborské ulice, při obchodní cestě z Prahy na Tábor, patřící rodině [[Jiří Bruder|Brůdrů]], jehož kamenná budova dosud stojí (Bílý dům, Nusle čp. 64, patří společnosti PRE, která tam má oblastní kanceláře). Další historický hostinec, který byl zbořen při nástupu secesních domů v dnešní Nuselské třídě na přelomu 19. a 20. století, stával v blízkosti náměstí na místě domu čp. 83. Původní budova hostince „Na Kovárně“, na rohu dnešní Bělehradské a náměstí, byla v 20. letech 20. století nahrazena šestipodlažní stavbou (Nusle čp. 5), v níž je dnes známá nuselská pizzerie. Tehdy měly všechny domy svoje studny s pitnou vodou (zachované v některých případech až do šedesátých let dvacátého století), neboť teprve ve druhé polovině 19. století začal být zaváděn městský vodovod. Poblíž železničních tunelů byly vybudovány [[Nuselské schody]] spojující pozdější samostatné město Nusle a Královské Vinohrady. Nedaleko dal profesor [[Václav Vlček (spisovatel)|Václav Vlček]] postavit vilu [[Vila Osvěta|Osvěta]], do níž se roku 1884 přistěhoval se svou rodinou profesor [[T. G. Masaryk]] a 14. září 1886 se tam narodil jeho mladší syn [[Jan Masaryk|Jan]]. Vzniklo zde železniční [[Železniční stanice|nádraží]] a u Nuselských schodů zastávka pro Královské [[Vinohrady (Praha)|Vinohrady]], byla zavedena [[tramvaj]]ová trať a později i [[trolejbus]]y.
 
[[Sokol (spolek)|Sokol]] byl v Nuslích založen již roku [[1888]]. Původní stará sokolovna byla vystavěna v malebném anglikánském slohu, později však byla přestavěna (Nusle čp. 317, Táborská ul.) na Husův sbor, když byla dokončena stavba nynější Nuselské sokolovny na tehdejším náměstí Československých legionářů (dnes Generála Kutlvašra). V těchto letech (1885–1889) bylo též nad Nuslemi zbudováno státní vězení, pozdější trestnice Pankrác, jako náhrada za zrušenou Svatováclavskou věznici, která stávala poblíž dnešního [[Karlovo náměstí (Praha)|Karlova náměstí]] (bývalého Dobytčího trhu). Stará radnice byla zřízena v [[Mikoláš Aleš|Alšovými]] malbami vyzdobeném Wiehlově domě s věžičkou v dnešní Křesomyslově ulici. Ještě před koncem 19. století byl postaven rohový dům s věží a hodinami (Nusle čp. 6) na blízké křižovatce dnešní Bělehradské a Otakarovy ulice, v němž byla více než sto let známá Nuselská kavárna (dnes je tam orientální restaurace), kterou s oblibou navštěvoval komik [[Jaroslav Štercl]]. Většina zástavby s prvky [[secese]] i [[Kubizmus|kubismu]] a historizujících slohů pochází právě z konce [[19. století]], kdy Nusle získaly svůj okres a byly povýšeny na [[město]], a ze začátku [[20. století]]. Roku [[1906]] vznikla na pankráckém kopci za Reitknechtkou pozoruhodná stavba [[Jan Kotěra|Kotěrova]] vodojemu a v roce 1908 novorenesanční budova nové Nuselské radnice.
 
=== 1918–1945 ===
Neregistrovaný uživatel