Kostelní Vydří: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Rozsáhlé doplnění textů,reference - NEKUDA - Vlastivěda značka: editace z Vizuálního editoru |
m →Historický vývoj: reference |
||
Řádek 46:
Kostelní Vydří bylo původně středem většího celku, ke kterému patřily i dvě sousední vsi stejného jména, [[Prostřední Vydří|Prostřední]] a [[Zadní Vydří|Zadní]], přičemž tyto vsi vznikly ve 13. století kolonizací Ranožírovců. '''Ves se poprvé připomíná v pramenech roku 1305''', kdy je uváděn Jaroš z Vydří z rodu pocházejícího z [[Bílkov|Bílkova.]] V průběhu staletí měnila ves mnohokrát majitele, až v roce 1825 jej Josef svobodný pán Butz z Rolsperka prodal majitelům Dačic Dalbergům k dačickému panství. S dačickým panstvím sdílel statek osudy do roku 1849, kdy byla zrušena patrimoniální správa, jako samostatně uváděný a zdaňovaný statek až do pozemkové reformy, kdy byl jako zbytkový statek o 100 hektarů prodán J. Thun-Hohensteinovi, kterému byl roku 1945 zkonfiskován.
Podle vceňovacího operátu žilo roku 1843 v Kostelním Vydří 383 obyvatel, z toho 198 mužů a 185 žen v 56 domech a 84 domácnostech. Z nich se živilo 15 zemědělstvím, 14 živnostmi a 5 mělo jiné zaměstnání, vedle 50 [[Nádeník|nádeníků]]. [[Desátek]] byl odváděn panství Kostelní Vydří a tamní faře. Z Kostelního Vydří se jezdilo na týdenní sobotní trhy do [[Dačice|Dačic]]. Z provozovaných živností zde byl 1 mlynář, 1 kovář, 3 krejčí, 1 švec, 1 řezník, 2 šenkýři, 1 pekař, 1 kramář a 1 obchodník s potravinami.<ref name=":0">{{Citace monografie|příjmení = Nekuda|jméno = Vladimír|příjmení2 = |jméno2 = |titul = Vlastivěda moravská Dačicko, Slavonicko, Telčsko|vydání = 2005|vydavatel = Muzejní spolek Brno|místo = Brno|rok = 2005|počet stran = 1070|strany = 642 - 646|isbn = 80-7275-059-3}}</ref>
== Správní začlenění obce od roku 1850 ==
| |||