Wikipedie

Boris III.: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
+ infobox, fix přeložek, napřímení, doplnění a členění hesla
Řádek 1:
{{Infobox - osoba}}
[[Soubor:Boris3bulgaria1894.jpg|right|thumb|Boris III. v roce 1933]]▼
[[Car]] '''Boris III.''' ([[30. leden|30. ledna]] [[1894]] [[Sofie]] – [[28. srpen|28. srpna]] [[1943]] tamtéž) byl [[Bulharsko bulharských panovníků|bulharský]] [[panovníkcar]] v(král) v době druhého bulharského království, které trvalo od [[5. listopad]]u [[1908]] do [[15. září]] [[1946]]. Na trůně vystřídal svého otce [[Ferdinand I. Bulharský|Ferdinanda I.]], který abdikoval po bulharské porážce v [[První světová válka|1. světové válce]]. Panovníkem se stal [[3. říjen|3. října]] [[1918]], ve chvíli nejtěžších politických, ekonomických a náboženských krizí. Hned po nástupu do funkce musel svou monarchii bránit proti dvěma republikánským stranám – Agrární straně [[Aleksandar Stambolijski|Alexandra Stambolijského]] a komunistické straně.
 
== Panování ==
Stejně jako Ferdinand i Boris byl rozvážný a tichý panovník, který nikdy nešel do sporů. Po převratu dne [[9. červen|9. června]] [[1923]] se rozpadla agrární strana a v září téhož roku ji následovala strana komunistická. Jeho postavení se upevnilo. Od té doby mohl začít reformovat církev, s jejíž pomocí se dokázal v 30. letech zviditelnit jakožto její první reformátor.▼
Na trůně vystřídal svého otce [[Ferdinand I. Bulharský|Ferdinanda I.]], který abdikoval po bulharské porážce v [[První světová válka|první světové válce]]. Panovníkem se stal [[3. říjen|3. října]] [[1918]], ve chvíli nejtěžších politických, ekonomických a náboženských krizí. Hned po nástupu do funkce musel svou monarchii bránit proti dvěma republikánským stranám – Agrární straně [[Aleksandar Stambolijski|Alexandra Stambolijského]] a [[Komunistická strana Bulharska|komunistické straně]].
 
▲[[Soubor:Boris3bulgaria1894.jpg|rightleft|thumb|Boris III. v roce 1933]]
V září 1940 získalo Bulharsko za [[Adolf Hitler|Hitlerova]] zprostředkování od [[Rumunsko|Rumunska]] jižní [[Dobrudža|Dobrudžu]] a Borisovi se v této souvislosti dostalo titulu ''car osvoboditel''. Na počátku [[Druhá světová válka|druhé světové války]] se připojil ke [[Osa Berlín-Řím-Tokio|státům Osy]] s cílem znovu získat Makedonii ztracenou po [[Druhá balkánská válka|2. balkánské válce]] a bulharská vojska se aktivně podílela na porobení Řecka. Na jaře 1943 sice odmítl německý požadavek na vydání bulharských Židů, povolil však extradici více než jedenácti tisíc Židů z Bulharskem okupovaných území. Boris odolával Hitlerovu naléhání na aktivní zapojení se do války proti [[Spojenci (druhá světová válka)|Spojencům]] (k oficiálnímu vyhlášení války Spojeným státům americkým a Velké Británii došlo sice ze strany Bulharska v prosinci 1941, stále však byla zachovávána neutralita vůči SSSR). V této souvislosti byl v srpnu 1943 povolán k Hitlerovi na setkání, v jehož rámci se jej Hitler snažil donutit k větší aktivitě vůči SSSR. Po návratu z této návštěvy Německa Boris dne [[28. srpen|28. srpna]] [[1943]] náhle zemřel. Příčinou smrti bylo patrně selhání srdce.▼
▲Stejně jako jako jeho otec Ferdinand, itaké Boris byl rozvážný a tichý panovník, který nikdy nešel do sporů. Po převratu dne [[9. červen|9. června]] [[1923]] se rozpadla agrární strana a v  září téhož roku ji následovala [[Komunistická strana Bulharska|strana komunistická]]. Jeho postavení se upevnilo. Od té doby mohl začít reformovat [[Bulharská pravoslavná církev|církev]], s  jejíž pomocí se dokázal v  30. letech zviditelnit jakožto její první reformátor.
 
V září 1940 získalo Bulharsko za [[Adolf Hitler|Hitlerova]] zprostředkování od [[Rumunsko|Rumunska]] jižní [[Dobrudža|Dobrudžu]] a Borisovi se v této souvislosti dostalo titulu ''car osvoboditel''. Na počátku [[Druhá světová válka|druhé světové války]] se připojil ke [[Osa Berlín-Řím-Tokio|státům Osy]] s cílem znovu získat Makedonii ztracenou po [[Druhá balkánská válka|2. balkánské válce]] a bulharská vojska se aktivně podílela na porobení Řecka.
Borisovou manželkou byla [[Jana Savojská]] a jeho synem a následníkem car [[Simeon II.]].▼
 
▲V září 1940 získalo Bulharsko za [[Adolf Hitler|Hitlerova]] zprostředkování od [[Rumunsko|Rumunska]] jižní [[Dobrudža|Dobrudžu]] a Borisovi se v této souvislosti dostalo titulu ''car osvoboditel''. Na počátku [[Druhá světová válka|druhé světové války]] se připojil ke [[Osa Berlín-Řím-Tokio|státům Osy]] s cílem znovu získat Makedonii ztracenou po [[Druhá balkánská válka|2. balkánské válce]] a bulharská vojska se aktivně podílela na porobení Řecka. Na jaře 1943 sice odmítl německý požadavek na vydání bulharských Židů, povolil však extradici více než jedenácti tisíc Židů z  Bulharskem okupovaných území. Boris odolával Hitlerovu naléhání na aktivní zapojení se do války proti [[Spojenci (druhá světová válka)|Spojencům]] (k  oficiálnímu vyhlášení války Spojeným státům americkým a  Velké Británii došlo sice ze strany Bulharska v  prosinci 1941, stále však byla zachovávána neutralita vůči SSSR). V  této souvislosti byl v  srpnu 1943 povolán kna Hitlerovisetkání nas Adolfem setkáníHitlerem, v  jehož rámci se jej Hitler snažil panovníka donutit k  větší aktivitě vůči SSSR. PoKrátce po návratu z  této návštěvy Německa Boris dne [[28. srpen|28. srpna]] [[1943]] náhle zemřel. Příčinou smrti bylo patrně selhání srdce.
 
▲Borisovou manželkou byla [[Jana Savojská]] a jeho synem a následníkem car [[Simeon II.]].
 
== Externí odkazy ==
Řádek 12 ⟶ 18:
* [http://archiv.eretz.cz/?p=4516 Eretz.cz – Posmrtné ocenění bulharského cara za záchranu Židů] (04/2010)
 
{{Posloupnost|co=[[Seznam bulharských panovníků|Bulharští carové]]|kdy= [[1918]] — [[1943]]|pred=[[Ferdinand I. Bulharský|Ferdinand I.]]|po=[[Simeon II.]]}}
 
[[Kategorie:Bulharští carové]]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Boris_III.“