Konkordát (1801): Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
+ obr., drob. doplnění |
+ portál, drob. doplnění, linky |
||
Řádek 11:
Pius VII., který byl roku [[1804]] donucen k účasti na [[Napoleonova korunovace|Napoleonově korunovaci]] a v letech [[1806]]–[[1814]] byl dokonce Napoleonem internován, nahlížel na situaci ve Francii v hranicích reálné politiky, a byl proto ochoten vyjednávat. V roce 1801 byl konkordát podepsán v [[Paříž]]i. V [[preambule|preambuli]] bylo katolické náboženství označeno jako „drtivá většina francouzských občanů“, aniž by se zmiňovalo do té doby používané „[[státní náboženství]]“. Konkordát totiž uznal náboženskou pluralitu náboženství, svobodu vyznání a její výuky a republiku jako takovou.
Dalším výsledkem uzavření konkordátu bylo posílení Napoleonovy autority. Kromě toho smlouva zajistila vztahy mezi církví a státem až do [[církevní rozluka (Francie)|oddělení církve a státu v roce 1905]] a sloužila jako model pro jiné církve a země. V [[Alsasko|Alsasku]]-[[Lotrinsko|Lotrinsku]], kde existují výjimky v podobě [[Místní právo v Alsasku-Lotrinsku|místního práva]], je konkordát platný dodnes, neboť tyto oblasti v roce [[1905]] nebyly součástí Francie a nový zákon nepřevzaly.
V důsledku konkordátu zaniklo velké množství francouzských [[Diecéze|diecézí]] a arcidiecézí, a vzniklo mnoho nových ([[Papežská bula|bulou]] ''[[Qui Christi Domini]]''). Během roku [[1822]] byla velká část zrušených diecézí obnovena (bulou ''[[Paternae caritatis]]'').
Po podepsání konkordátu byly dne [[8. duben|8. dubna]] [[1802]] (18 germinal an X) přijaty tzv. [[Organické články]], což byly prováděcí právní předpisy. Těchto 77 článků, jinak neslučitelných s [[Papežská kurie|papežskou kurií]], zajišťovalo státu [[prerogativa|prerogativu]], takže všechna papežská nařízení potřebovala ještě schválení státu. Kromě toho byly položeny základní předpisy pro organizaci katolické a [[protestantismus|protestantských]] církví.
Řádek 27:
* [[Konkordát]]
{{Portály|Francie|Křesťanství}}
[[Kategorie:Smlouvy Francie]]
| |||