Oddlužení (úpadkové řízení): Porovnání verzí

=== Plnění splátkového kalendáře ===

Jedná se o&nbsp;způsob oddlužení, při němž je stanovena povinnost dlužníka realizovat pět let pravidelné úhrady ze svých [[příjem|příjmů]]. Výše částky odpovídá částce, kterou by plátce mzdy mohl srazit při [[výkon rozhodnutí|výkonu rozhodnutí]] nařízeném soudem. Dlužník tak přichází o&nbsp;část svých budoucích příjmů. Tento způsob oddlužení je v&nbsp;české právní úpravě institutem novým.<ref name="komInsZ-889890">Kotoučová (2008). s. 889–890</ref> Částka je rozvržena dlužníkem prostřednictvím insolvenčního správce mezi nezajištěné věřitele podle poměru jejich [[Pohledávka|pohledávek]] způsobem určeným v&nbsp;rozhodnutí insolvenčního soudu o&nbsp;schválení oddlužení. Zajištění věřitelé se uspokojí jen z&nbsp;výtěžku zpeněžení zajištění; při tomto zpeněžení se postupuje obdobně podle ustanovení o&nbsp;zpeněžení zajištění v&nbsp;konkursu. Dlužníku, který o&nbsp;to požádal v&nbsp;návrhu na povolení oddlužení, může insolvenční soud stanovit jinou výši měsíčních [[splátka|splátek]]. Učiní tak jen tehdy, lze-li se zřetelem ke všem okolnostem důvodně předpokládat, že hodnota plnění, které při oddlužení obdrží nezajištění věřitelé, bude stejná nebo vyšší než polovina jejich pohledávek, anebo stejná nebo vyšší než hodnota plnění, na které se tito věřitelé s&nbsp;dlužníkem dohodli. Přitom dále přihlédne k&nbsp;důvodům, které vedly k&nbsp;dlužníkovu úpadku, k&nbsp;celkové výši dlužníkových závazků, k&nbsp;dosavadní a očekávané výši dlužníkových příjmů, k&nbsp;opatřením, která dlužník činí k&nbsp;zachování a zvýšení svých příjmů a ke snížení svých závazků, a k&nbsp;doporučení věřitelů. Dlužníkovým návrhem jiné výše měsíčních splátek není insolvenční soud vázán. K&nbsp;opožděné žádosti insolvenční soud nepřihlíží.<ref name="InsZ-p398" />

 

== Rozhodnutí o&nbsp;schválení oddlužení ==