Povodně na Moravě a Odře (1997): Porovnání verzí

Příčinou vydatných srážek byla [[cyklóna|tlaková níže]], která se nad Moravu, Slezsko a Polsko posouvala směrem od severní [[Itálie]]. Neobvyklá situace ve vývoji nastala tehdy, když pole vyššího tlaku vzduchu mezi [[Azory|Azorskými ostrovy]] a [[Skandinávie|Skandinávií]] postup tlakové níže zablokovalo. Její střed po jistou dobu setrval nad jižním Polskem. Území Slezska a Moravy zůstávalo relativně blízko středu tlakového útvaru a zároveň bylo překážkou pro týlovou složku jeho proudění. Právě tato složka tlakové níže přinášela nejvíce oblačnosti a srážek. Zpomalením postupu frontálního systému se obvykle jeden až tři dny trvající srážková perioda prodloužila o celé dva dny. Tento faktor se ukázal pro samotnou výjimečnost povodně jako zcela rozhodující. Déšť mimořádně zesiloval s návětrným účinkem pohoří, což se projevilo zejména v [[Hrubý Jeseník|Jeseníkách]] a [[Beskydy|Beskydech]]. Během kritických několika dnů spadlo v povodí [[Odra|Odry]] a [[Morava (řeka)|Moravy]] místy až přes polovinu ročního úhrnu. Obě [[řeka|řeky]] a jejich přítoky se rozvodnily na úroveň stopadesátileté až pětisetleté vody, [[povodeň]] zasáhla 1/3 území Moravy a Slezska.