Ostřelování Scarborough, Hartlepoolu a Whitby: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
typo |
napřímení |
||
Řádek 38:
[[Soubor:HMS Birmingham (1913).jpg|thumb|left|HMS ''Birmingham'']]
Dne 15. prosince 1914 ve 3 hodiny ráno<ref>Místního času, tedy GMT+1</ref> vyplula německá 1. průzkumná divize [[Bitevní křižník|bitevních křižníků]] ([[SMS Von der Tann|SMS ''Von der Tann'']], [[SMS Derfflinger|SMS ''Derfflinger'']], [[SMS Seydlitz|SMS ''Seydlitz'']], [[SMS Moltke (1910)|SMS ''Moltke'']] a [[pancéřový křižník]] [[SMS Blücher|SMS ''Blücher'']]) doplněná o 2. průzkumnou divizi [[lehký křižník|lehkých křižníků]] ([[SMS Strassburg|SMS ''Strassburg'']], [[SMS Graudenz|SMS ''Graudenz'']], [[SMS Kolberg|SMS ''Kolberg'']], [[SMS Stralsund|SMS ''Stralsund'']]) a 18 torpédoborců z ústí řeky [[Jade]], aby se vydala na výpad proti anglickému pobřeží.<ref>Viz [http://www.historyofwar.org/articles/raid_yorkshire_coast_1914.html Rickard, J (23 September 2007), Yorkshire Coast Raid, 15-16 December 1914]</ref> Později vyplulo i jádro ''[[Širokomořské loďstvo|Hochseeflotte]]'' (admirál [[Friedrich von Ingenohl]]), aby jeho bitevní lodě poskytly vzdálené krytí bitevním křižníkům. Ingenohl měl vyčkávat východně od mělčiny [[Dogger Bank]] pro případ, že by byl von Hipper pronásledován Brity.
Britská admiralita se z německých depeší dozvěděla o operaci německých bitevních křižníků, unikla jí ale informace o tom, že se k operaci připojí jádro ''Hochseeflotte''. Do oblasti [[Helgoland]]u proto vyplula pouze část britského loďstva čítající [[David Beatty|Beattyho]] 1. eskadru bitevních křižníků (bitevní křižníky [[HMS Lion (1910)|HMS ''Lion'']], [[HMS Queen Mary|HMS ''Queen Mary'']], [[HMS Tiger (1913)|HMS ''Tiger'']] a [[HMS New Zealand (1911)|HMS ''New Zealand'']]), 2. eskadru bitevních lodí viceadmirála [[George Warrender]]a (moderní [[dreadnought]]y [[HMS King George V (1911)|HMS ''King George V'']], [[HMS Ajax (1912)|HMS ''Ajax'']], [[HMS Centurion (1911)|HMS ''Centurion'']], [[HMS Orion (1910)|HMS ''Orion'']], [[HMS Monarch (1911)|HMS ''Monarch'']] a [[HMS Conqueror (1911)|HMS ''Conqueror'']]), 3. eskadru křižníků kontradmirála [[William Christopher Pakenham|Pakehama]] (pancéřové křižníky [[HMS Devonshire (1904)|HMS ''Devonshire'']], [[HMS Antrim (1903)|HMS ''Antrim'']], [[HMS Argyll (1904)|HMS ''Argyll'']] a [[HMS Roxburgh (1904)|HMS ''Roxburgh'']]), 1. eskadru lehkých křižníků komodora [[William Goodenough|Goodenougha]] (moderní lehké křižníky [[HMS Southampton (1912)|HMS ''Southampton'']], [[HMS Birmingham (1913)|HMS ''Birmingham'']], [[HMS Falmouth (1910)|HMS ''Falmouth'']] a [[HMS Nottingham (1913)|HMS ''Nottingham'']]) a flotilu torpédoborců. Do pohotovosti byly uvedeny i další síly určené k obraně pobřeží. K ostrovu [[Terschnelling]] rovněž bylo vysláno hlídkovat 8 britských ponorek.<ref name="hrbek1:108">Hrbek 2001, s. 108.</ref> Britské síly sice byly dostatečné pro zničení německých bitevních křižníků, nikoliv však pro případný střet s celou ''Hoschseeflotte''. Britský admirál [[John Jellicoe]] proto chtěl do akce nasadit hlavní síly britského loďstva. To ale admiralita odmítla.<ref name="hrbek1:108">Hrbek 2001, s. 108.</ref>
| |||