Verze z 1. 4. 2015, 04:01 editovat Juniperbushman (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 5 008 editací m Rozcestník ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 6. 9. 2015, 20:43 editovat zrušit editaci JAnDbot (diskuse \| příspěvky) Roboti 1 711 609 editací m Robot: Odebírám interwiki z Wikidat; kosmetické úpravy Přejít na další porovnání →
Řádek 1: {{Různé významy\|tento=ruském nápoji\|druhý=meziproduktu k destilaci \|stránka=Kvas (k pálení)}} [[~~File~~Soubor:Mint bread kvas.jpg\|thumb\|Kvas]] '''Kvas''' ({{vjazyce\|be}}: квас; {{vjazyce\|lt}}: gira; {{vjazyce\|ru}}: квас; {{vjazyce\|uk}}: квас, хлібний квас, сирівець; {{vjazyce\|lv}}: kvass; {{vjazyce\|et}}: kali; {{vjazyce\|pl}}: kwas chlebowy) je [[nápoj]] vyráběný [[Kvašení\|kvašením]] obilnin s mírným obsahem [[Ethanol\|alkoholu]] (do 0,5~~ ~~ %). Nápoj je rozšířený ve východní Evropě, především v [[Rusko\|Rusku]], v Bělorusku, na Ukrajině, v Pobaltí nebo také v Kazachstánu a na [[Sibiř]]i u [[Evenkové\|Evenků]], kteří ho nazývají ''brága''. V současnosti jsou pod názvem „kvas“ (a jeho jinojazyčnými ekvivalenty) běžně prodávány také hotově balené sycené, zcela nealkoholické nápoje s příchutí kvasu. Je-li tradiční fermentovaný kvas prodáván jako hotově balený, bývá odlišován nějakým přívlastkem vyjadřujícím jeho tradičnost (nejpřesněji jako „fermentovaný kvas“), jako rozlišení poslouží také udávaný obsah alkoholu. Typicky se však v teplých dnech čepuje ve stáncích na ulici. Řádek 7: == Výroba == [[Soubor:Kwass kyjiw.jpg\|náhled\|left\|Cisterna s kvasem v [[Kyjev]]ě]] [[~~File~~Soubor:Fermenting kvass.jpg\|thumb\|Kvasící kvas]] Při původním postupu výroby kvasu se nechá kvasit [[voda]], [[mouka]] a tekuté [[sladové těsto]]. Zkvašený základ kvasu se dále zředí vodou, přidají se [[kvasnice]], cukr a aromatické přídavky a poté se uvaří. Aromatickým přídavkem může být [[ovoce]] či [[ovocná šťáva]] ([[třešeň\|třešně]], [[malina\|maliny]], [[Citron\|~~citrón~~citróny]]y, aj.), anebo [[Zázvor (koření)\|zázvor]] či [[máta]]. Tradičně vyráběný kvas je tedy příbuzný pivu. Počáteční fáze procesu vaření obou nápojů jsou velmi podobné. Postup výroby tradičně vychází z mletí obilí, míchání s vodou, pak vaření a kvašení. Proces kvašení kvasu je kratší a není [[chmel]]en. Kvas je fermentovaný, pěnivý mírně alkoholický nápoj s výraznou přírodní chutí a aroma žitného chleba, neobsahuje syntetické látky určené k aromatizaci ani barviva. Technologie zpracovaní obilí vyvinutá již na počátku 20. století umožňuje zachovat vitaminy E a B, minerály a další biologicky aktivní látky. Řádek 14: Kvas je možné pít nejen k uhašení žízně, ale může být použit k detoxikaci organismu. Jeho účinek na organismus je obdobný jako u kefíru. Reguluje činnost zažívacího traktu a zabraňuje množení škodlivých bakterií. Má tonizující účinek a příznivě ovlivňuje srdce. Má pozitivní vliv při boji s obezitou, dnou, revmatismem, arteriosklerózou, kožními nemocemi, furunkulózou, narušením střevní flóry (např. při léčbě antibiotiky), chorobách jater a ledvin. Před užitím se doporučuje chladit nápoj pod +15  °C. Kvas obsahuje: Řádek 40: {{Portály\|Gastronomie}} [[Kategorie:Fermentované nápoje]] [[Kategorie:Ruská kuchyně]] Řádek 47 ⟶ 48: [[Kategorie:Estonská kuchyně]] [[Kategorie:Běloruská kuchyně]] ~~[[uk:Квас#Спосіб приготування хлібного квасу]]~~

Kvas: Porovnání verzí