Lupkovský průsmyk: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
hašek a lukpkow
typo, překlepy
Řádek 3:
'''Lupkovský průsmyk''' (640 m n. m., {{Vjazyce|sk}} {{Cizojazyčně|sk|''Lupkovský priesmyk''}}, {{Vjazyce|pl}} {{Cizojazyčně|pl|''Przełęcz Łupkowska''}}) je [[průsmyk]] v severním hřebenu [[Laborecká vrchovina|Laborecké vrchoviny]], mezi vrchem [[Szczolb]] (763,8 m n.m.) a kótou 696,0 m n.m., na [[slovensko]]-[[Polsko|polské]] státní hranici. Polsky se průsmyk nazývá '''Przełęcz Łupkowska'''. Poláci považují tento průsmyk za předěl mezi východními a západními Karpaty, jakož i za předěl mezi [[Nízké Beskydy|Nízkými Beskydy]] a [[Bukovské vrchy|Bukovskými vrchy]]. Podrobnější informace o dělení jsou uvedeny u odkazovaných hesel daných horstev.
 
Přímo na západním úpatí pramení říčka [[Vydranka]], levostranná zdrojnice řeky [[Laborec]]. Pod průsmykem směrem na slovenské straně vyvěrá minerální pramen a několik dalších studánek.
 
Průsmyk je křižovatkou [[turistická značka|turistických cest]]: červená stezka je součástí mezinárodní trasy E8, která vede od [[Laborecký průsmyk|Laboreckého průsmyku]] dále na [[Vysoký grúň (Laborecká vrchovina)|Vysoký grúň]] (904,6 m n.m.) a zeleně značená turistická stezka vede z obce [[Palota]]. Na křižovatce se nachází nouzová útulna.
Řádek 17:
Roku [[1619]] tudy přešlo okolo 10 000 polských [[Žoldnéř|žoldnéřů]] [[Lisovčíci|Lisovčíků]], aby se střetli s vojsky [[Sedmihradsko|Sedmihradského]] knížectví v bitvě u [[Humenné|Humenného]]. V průběhu Krakovského povstání roku [[1846]] zde polští i místní povstalci pod velením Jerzyho Bułharyna provedli několik výpadů směrem k [[Sanok|Sanoku]] a následně se stáhli zpět do [[Uhersko|Uher]].
 
Z důvodů zásobování rakousko-uherské vojenské pevnosti v [[Přemyšl|Přemyšli]] byla průsmykem v roce [[1874]] vybudována železnice, která spojovala tehdejší [[Uhersko]] a [[Halič]]. Pod sedlem byl postaven tunel o délce 416 metrů. Do provozu tunel pod sedlem uveden 30. května 1874. V roce [[1896]] byla trať zdvoukolejněna.
 
==== '''První světová válka''' ====
Řádek 24:
 
==== '''Druhá světová válka''' ====
V průběhu [[Invaze do Polska (1939)|zářijové kampaně]] byl tunel zničen 1. září [[1939]] [[Polská armáda|polskou armádou]] za účelem zadržení německého postupu. Průsmyk [[Wehrmacht|německá armáda]] překročila až 12. září [[1939]]. V roce [[1943]] byl obnoven provoz a tunel byl využíván pro zásobováni [[Wehrmacht|německých vojsk]] na [[Východní fronta (druhá světová válka)|východní frontě]]. V roce [[1944]] byl německou armádou při ústupu mosttunel opět vyhozen do vzduchu.
 
[[Rudá armáda]] překročila průsmyk 18. října [[1944]] v průběhu [[Karpatsko-dukelská operace|karpatsko-dukelské operace]]. Z důvodu dalšího zásobení jednotek na frontě byla následně sedlem položena [[Širokorozchodná trať|širokorozchodná]] trať. Trať překonávala průsmyk na povrchu protože tunel byl zničen. Na dnešní [[Slovensko|slovenské]] straně byla vybudována [[Úvrať (železniční doprava)|úvraťová]] stanice "Vítězství" (Pobeda) a trať byla pro velký sklon i válečné potíže spojené s dopravou nazývána Čertovou smyčkou nebo Ďábelskou dráhou. K této pověsti přispěly i četná tragická železniční neštěstí. Touto tratí se z Moskvy do již částečně osvobozeného [[Československo|Československa]] vrátil dne 3. dubna [[1945]] speciálním vlakem [[Prezident Československa|prezident]] [[Edvard Beneš]] vlasti aby následně ohlásil [[Košický vládní program]].<ref>http://spravy.pravda.sk/domace/clanok/174209-benesa-doviezli-po-sirokorozchodnej-trati-az-do-humenneho/</ref><ref>http://www.ceskatelevize.cz/porady/873537-hledani-ztraceneho-casu/207522161510005-posledni-leta-edvarda-benese-1/</ref> Plaketu na tunelu upomínající návrat [[Edvard Beneš|Edvarda Beneše]] do vlasti dal údajně v roce [[1993]] odstranit [[Vladimír Mečiar]].<ref name=":0">http://www.czech-press.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=2735:ve-stopach-josefa-vejka-sp-1072506017&catid=1667:2006-05&Itemid=148</ref>
Řádek 35:
 
== Lupkovský průsmyk v populární kultuře ==
* [[Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války]] - v kapitole [[s:Osudy_dobrého_vojáka_Švejka_za_světové_války/Z_Hatvanu_na_hranice_Haliče|Z Hatvanu na hranice Haliče]]. Cestou na frontu se v Lupkovském průsmyku zastavil s [[Rota|marškompanii]] [[Josef Švejk]] aby pobědvali. Ostatně tím totímto průsmykem se za [[První světová válka|války]] přesunul i autor této knihy [[Jaroslav Hašek]]. Průsmykem tak dnes prochází Švejkova stezka<ref name=":0" /><ref>http://www.rozhlas.cz/zpravy/zahranici/_zprava/136535</ref> a odkazuje se na ni turistická ubytovna [http://www.szwejkowo.infoturystyka.pl Szwejkowo].
 
== Možnosti přespání v blízkosti Lupkovského průsmyku ==