Karel Douša: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace |
m →Život: linkfix |
||
Řádek 15:
== Život ==
První hudební vzdělání získal ještě v dětství ve Zlonicích u tamního ředitele kůru A. Wolfa. V letech [[1891]]–[[1894]] studoval na [[varhany|varhanické]] škole při [[Pražská konzervatoř|Pražské konzervatoři]]. Nejprve působil jako učitel [[klavír]]u a hudební teorie na klavírní škole Josefa Čermáka na [[Vinohrady (Praha)|Vinohradech]]. V roce [[1896]] se stal ředitelem kůru a varhaníkem u křižovníků a v nově založené ''Cyrilské jednotě'' i dirigentem.
O dva roky později byl ředitelem kůru v [[Kostel svatého Jakuba Většího (Staré Město)|svatého Jakuba Většího]] na [[Staré Město (Praha)|Starém Městě]]. Založil vlastní smíšený sbor ''Oratorní sdružení'', který měl provádět především chrámovou hudbu. Koncerty tohoto souboru, které se konaly v [[Rudolfinum|Rudolfinu]] měly mimořádný úspěch.
V roce [[1901]] převzal po [[Karel Knittl|prof. Karlu Knittlovi]], tehdy největší pražské pěvecké těleso, [[Hlahol pražský|Hlahol]]. Od sv. Jakuba přešel po šesti letech do [[Kostel svatého Václava (Smíchov)|baziliky sv. Václava]] na [[Smíchov]]ě. Zde měl k disposici velmi kvalitní sbor, se kterým absolvoval řadu náročných koncertů. Vrcholu své hudební kariéry dosáhl v roce [[1907]], kdy se stal dómským kapelníkem metropolitního [[Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha|chrámu sv. Víta]] po [[Josef Förster|Josefu Förstrovi]], otci hudebního skladatele [[Josef Bohuslav Foerster|Josefa Bohuslava Foerstera]]. Zde působil 30 let, až do svého odchodu do důchodu.
Činnost ''Oratorního sdružení'' nepřerušil ani za [[První světová válka|světové války]]. Pořádal s ním koncerty ve prospěch vdov a sirotků po padlých vojínech nejen v Praze, ale i na venkově. Při ''Československé jednotě hudebních stavů'' založil podpůrný, vdovský a sirotčí fond hudebních umělců. Prostředky pro něj získával pořádáním varhanních matiné, při nichž i sám účinkoval.
Řádek 25:
Roku [[1919]] byl jmenován profesorem církevního zpěvu a varhanních předmětů na [[Pražská konzervatoř|Státní konservatoři hudby]] v [[Praha|Praze]] a současně učitelem zpěvu na II. českém reálném gymnasiu.
Vedle činnosti výkonného umělce, činnosti pedagogické, skladatelské a organizační stojí za pozornost, že byl nadšeným sběratelem staré české hudby. Zrekonstruoval a připravil do tisku všechny zachované skladby [[Bohuslav Matěj Černohorský|Bohuslava Matěje Černohorského]], moteta [[František Ignác Tůma|Františka Ignáce Tůmy]], Requiem solemne c-moll a Stabat mater [[Jan Zach|Jana Zacha]], 2 latinské opery [[František Xaver Brixi|Františka Xavera Brixiho]] a množství menších skladeb a árií [[Josef Seger|Josefa Seegera]], [[Josef Sehling|Josefa Sehlinga]], [[Augustin Šenkýř|Augustina Šenkýře]], [[Josef Mysliveček|Josefa Myslivečka]] a j.
== Dílo ==
| |||