Marie Hrušková: Porovnání verzí

== Život ==

Po studiu na Pedagogické fakultě a Filozofické fakultě Univerzity Karlovy učila 37 let na různých školách v Praze, z toho od roku 1969 dvacet pět let na [[Akademické gymnázium Štěpánská|Akademickém gymnáziu ve Štěpánské ulici]]. Tam učila češtině, ruštině a vedla dramatický soubor, pro který také psala programy, například pásmo veršů Jiřího Suchého ''Babeta přišla do Štěpánské'', ''Naše paní B.N.'' nebo ''Ty lásko pozdravena buď''. Učila mimo jiné i&nbsp;scenáristu [[Petr Jarchovský|Petra Jarchovského]], režiséra [[Jan Hřebejk|Jana Hřebejka]], ekonoma Petra Zahradníka, novináře Jiřího Majstra či spisovatelku [[Tereza Boučková|Terezu Boučkovou]].<ref name="ct">[http://www.ceskatelevize.cz/porady/1065433507-pamet-stromu/198-jak-to-zacalo/ Pořad ''Paměť stromů'' – Jak to začalo] ''ceskatelevize.cz''</ref>

== Tvorba ==

Ve své tvůrčí činnosti se soustředí především na tematiku [[Památný strom|památných stromů]] z&nbsp;[[historie|historicko]]-[[Etnologie|etnologického]] hlediska, často s&nbsp;regionálním zaměřením. Od konce [[1960–1969|šedesátých let]] vydávala články v časopisech (''[[Ahoj na sobotu]]''), mezi lety 1980–2010 vydala zhruba 30&nbsp;knih, z nichž mnohé doprovázely ilustrace akademického malíře [[Jaroslav Turek|Jaroslava Turka]] a v menší míře i fotografie [[Marie Holečková|Marie Holečkové]].

 

Marie Hrušková psala od dob studií, proto ji malíř [[Jaroslav Turek]] roku [[1967]] požádal o zpracování textů k jeho kresbám památných stromů. Disertační práce „Památné stromy v ústní lidové slovesnosti a v literatuře“ (1972) předznamenala zaměření jejího dalšího psaní - osudy stromů a vztahy lidí k nim, souvislost s historií naší země i nutnost ochraňovat přírodu se staly hlavními náměty .

 

Zatím poslední z knih o památných stromech v celé naší republice je publikace „Podivuhodné stromy“, která vznikla ve spolupráci s Jaroslavem Michálkem, autorem fotografií. Spoluautory textů o významných stromech v LČR a Vojenských lesích jsou Jiří Křivánek, Pavel Kyzlík a Jiří Stonawski. Knihu vydal v září 2011 Euromedia-Knižní klub.

 

Pro Marii Hruškovou byla vždy důležitá spolupráce s Českým rozhlasem (od roku 1969), v 70. letech mohla příspěvky o památných stromech psát alespoň pro Kolotoč, až roku 1988 byly vysílány krátké dramatizace pověstí o památných stromech v Dominu, spolupráce hlavně s ČRo2 pokračovala i v devadesátých letech minulého století.

 

V Lyře Pragensis měl r. 1996 premiéru její pořad o památných stromech.

 

Knihy o stromech se staly podkladem pro televizní pořad „[[Paměť stromů]]“ (2003). Na jaře 2001 spolupracovala na scénáři s režisérem a scenáristou [[Bedřich Ludvík|Bedřichem Ludvíkem]], podílela se na struktuře cyklu, tématech dílů a seznamu obsažených stromů.<ref name="ct"/> Dále spolupracovali na fotografické publikaci „Stromy se na nás dívají“ (Fraus 2003) a na knize o seriálu „[[Paměť stromů]]“ (MF 2006).

 

Pro děti a jejich rodiče a jako pomoc učitelům nižšího stupně ZŠ při environmentální výchově byla určena knížka „Tajemství starého dubu“ (MF 2007), na které se výtvarně podílela Andrea Sloupová, učitelka na Gymnáziu Heyrovského v Praze 13 (s použitím kreseb stromů zesnulého [[Jaroslav Turek|Jaroslava Turka]]) – dlouhověkost stromu je názorně ukázána na srovnání staletí života památného dubu a staletí historických změn v životě Českého království a pak i republiky.