Verze z 8. 8. 2015, 18:18 editovat HypoBOT (diskuse \| příspěvky) 113 777 editací m Oprava externího linku na funkční dle ŽOPP z 8.8.2015; kosmetické úpravy ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 4. 9. 2015, 20:26 editovat zrušit editaci Vojtěch Zavadil (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé, Patroláři, Revertéři 23 593 editací Rozšíření článku Přejít na další porovnání →
Řádek 11: \| řád = '''révotvaré''' (''Vitales'') \| čeleď = '''révovité''' (''Vitaceae'') \| čeleď popsal = [[Antoine Laurent de Jussieu\|Juss.]], 1789 }} ~~[[Soubor:WilderWeinBeeren.JPG\|thumb\|Loubinec pětilistý (''Parthenocissus quinquefolia'')]]~~ ~~[[Soubor:Starr 060810-8540 Cissus verticillata.jpg\|thumb\|''Cissus verticillata'']]~~ ~~[[Soubor:Cyphostemma currorii 04.jpg\|thumb\|''Cyphostemma currorii'']]~~ ~~[[Soubor:Starr 980529-4261 Leea guineensis.jpg\|thumb\|''Leea guineensis'']]~~ ~~'''Révovité''' (''Vitaceae'') je jediná čeleď řádu '''révotvaré''' (''Vitales'') [[vyšší dvouděložné\|vyšších dvouděložných]] rostlin.~~ '''Révovité''' (''Vitaceae'') je jediná čeleď řádu '''révotvaré''' (''Vitales'') [[vyšší dvouděložné\|vyšších dvouděložných]] rostlin. Jsou to [[liána\|liány]] s [[úponek\|úponky]] nebo řidčeji [[bylina\|byliny]] či [[dřevina\|dřeviny]] bez úponků. [[Květ]]y jsou nenápadné, drobné, opylované [[hmyz]]em. Plodem je [[bobule]]. Čeleď zahrnuje přes 700 druhů v 15 rodech a je rozšířena téměř po celém světě. V Evropě má jediného zástupce, kterým je [[réva vinná]]. Tento druh má rovněž největší hospodářský význam. Některé druhy [[loubinec\|loubince]], [[révovník]]u a [[réva\|révy]] jsou v České republice pěstovány jako okrasné liány. [[Žumen]]y a [[tetrastigma]] jsou pěstovány jako pokojové rostliny. ~~== Charakteristika ==~~ Liány s úponkami, méně často byliny, keře či stromy se střídavými jednoduchými nebo dlanitě či zpeřeně složenými listy s opadavými palisty. Úponky jsou nevětvené nebo větvené až do druhého řádu, vyrůstají proti listům a vznikly přeměnou květenství. Květy jsou drobné, jedno nebo oboupohlavné. Květenství jsou hroznovitá nebo vrcholičnatá, vrcholová anebo vyrůstají naproti bázi řapíku listu. Kališní lístky v počtu 4 až 6, více či méně srostlé, někdy redukované jen na zubatý lem. Korunní lístky v počtu 4 až 6, volné nebo při vrcholu srostlé a opadávající jako kalíšek. Tyčinek je 4 až 6 a jsou umístěné proti korunním lístkům. [[Gyneceum (botanika)\|Gyneceum]] synkarpní svrchní ze 2 plodolistů se 2 vajíčky. Mezi kruhem tyčinek a pestíky je obvykle nektáriový terčík. Plodem je bobule s 1 až 4 semeny. Semena s drobným embryem a laločnatým endospermem. == Popis == ~~Asi 700 až 900 druhů v 15 rodech. Téměř kosmopolitně rozšířená čeleď s největším druhovým bohatstvím v tropech a subtropech.~~ Zástupci čeledi révovité jsou úponkaté [[liána\|liány]], méně často [[bylina\|byliny]], [[keř]]e či [[strom]]y bez úponků. [[Stonek\|Stonky]] mají často ztlustlé nody. [[List]]y jsou střídavé, jednoduché nebo dlanitě či zpeřeně složené, s opadavými [[palist]]y a dlanitou nebo zpeřenou [[žilnatina (botanika)\|žilnatinou]]. [[úponek\|Úponky]] jsou nevětvené nebo větvené až do druhého řádu, vyrůstají proti listům a vznikly přeměnou květenství. U některých zástupců ([[loubinec]]) jsou ukončeny přísavnými terčíky. Rostliny jsou [[jednodomost\|jednodomé]], [[dvoudomost\|dvoudomé]] nebo [[mnohomanželnost\|mnohomanželné]]. [[Květenství]] jsou hroznovitá nebo vrcholičnatá, buď vrcholová anebo vyrůstají naproti bázi řapíku listu. [[Květ]]y jsou drobné, jednopohlavné nebo oboupohlavné. [[Kalich (botanika)\|Kalich]] je srostlý ze 4 až 6 lístků, někdy je redukovaný jen na drobně zubatý lem. [[Koruna (botanika)\|Koruna]] je tvořena 4 až 6 volnými nebo při vrcholu spojenými ([[réva]]) korunními lístky. [[tyčinka (botanika)\|Tyčinek]] je 4 až 6 a jsou umístěné proti korunním lístkům. [[Semeník]] je synkarpní, svrchní, srostlý ze 2 [[plodolist]]ů obsahujících po 2 [[vajíčko\|vajíčkách]]. Mezi kruhem tyčinek a pestíky je obvykle nektáriový [[květní terč\|terč]]. Plodem je [[bobule]] s 1 až 4 semeny. [[semeno\|Semena]] mají drobné [[embryo]] a laločnatý [[endosperm]].<ref name="kv5"/><ref name="judd">{{Citace monografie \| příjmení = Judd \| jméno = et al. \| titul = Plant Systematics: A Phylogenetic Approach \| vydavatel = Sinauer Associates Inc. \| rok = 2002 \| isbn = 9780878934034 \| jazyk = en }}</ref><ref name="neoflo"/> <gallery> ~~Nenápadné květy tvořící nektar jsou opylovány různými druhy hmyzu. Semena jsou šířena ptáky, savci i rybami.~~ WilderWeinBeeren.JPG\|Loubinec pětilistý (''Parthenocissus quinquefolia'') Starr 060810-8540 Cissus verticillata.jpg\|Žumen ''Cissus verticillata'' Cyphostemma currorii 04.jpg\|Cyfostema ''Cyphostemma currorii'' Starr 980529-4261 Leea guineensis.jpg\|Lea ''Leea guineensis'' </gallery> == ~~Taxonomie~~Rozšíření == [[Cronquistův systém\|Cronquist]] řadil révovité do řádu [[řešetlákotvaré]] (''Rhamnales'') podtřídy ''[[Rosidae]]'' spolu s čeleděmi [[řešetlákovité]] (''Rhamnaceae'') a ''[[Leeaceae]]''. Čeleď révovité zahrnuje asi 700 až 900 druhů v 15 rodech. Největší rody jsou [[žumen]] (''Cissus'', asi 320 druhů), [[cyfostema]] (''Cyphostemma'', 250), ''[[Ampelocissus]]'' (96), [[tetrastigma]] (''Tetrastigma'', 70), ''[[Cayratia]]'' (67) a [[réva]] (''Vitis'', 60 druhů).<ref name="pll"/> Největší počet druhů se vyskytuje v tropech [[Starý svět\|Starého]] i [[Nový svět\|Nového světa]], [[Austrálie\|Austrálii]] a subtropické [[Severní Amerika\|Severní Americe]].<ref name="neoflo">{{Citace monografie V systému [[Systém APG II\|APG II]] je čeleď révovité vedena jako nezařazená do řádu v rámci větve dvouděložných označované jako [[Rosids]]. V aktualizované verzi, dostupné na stránkách [http://www.mobot.org/MOBOT/Research/APweb/welcome.html Angiosperm Phylogeny], je čeleď zařazena do samostatného řádu révotvaré (''Vitales'') stojícího jako sesterská větev [[Rosids]]. Je členěna na dvě podčeledi: ''Leeoideae'' (rod ''Leea'') a ''Vitoideae'' (ostatní rody). \| příjmení = Smith \| jméno = Nantan et al \| titul = Flowering Plants of the Neotropics \| vydavatel = Princeton University Press \| místo = Princeton \| rok = 2003 \| isbn = 069111694 \| jazyk = en }}</ref> Čeleď je téměř kosmopolitně rozšířena, největší druhové bohatství je v [[tropický podnebný pás\|tropech]] a [[subtropický podnebný pás\|subtropech]]. V České republice roste jediný zástupce, [[réva vinná lesní]] (''Vitis vinifera'' subsp. ''sylvestris''). [[Réva vinná]] je rovněž jediným evropským zástupcem.<ref name="kv5">{{Citace monografie \| příjmení = Slavík \| jméno = Bohumil (editor) \| titul = Květena České republiky 5 \| vydavatel = Academia \| místo = Praha \| rok = 1997 \| isbn = 80-200-0590-0 \| jazyk = cs }}</ref><ref name="fleu">{{Citace elektronické monografie \| titul = Flora Europaea \| url = http://193.62.154.38/FE/fe.html \| datum přístupu = \| vydavatel = Royal Botanic Garden Edinburgh \| jazyk = en }}</ref> == Ekologické interakce == ~~Rod ''[[Leea]]'' byl v některých systémech oddělován do samostatné čeledi ''Leeaceae''.~~ Nenápadné [[květ]]y tvořící [[nektar]] jsou opylovány různými druhy [[hmyz]]u. Semena jsou šířena [[ptáci\|ptáky]], [[savci]] i [[ryby\|rybami]]. ~~== Využití ==~~ Mimo obecně známé [[réva vinná\|révy vinné]] (''Vitis vinifera'') poskytují jedlé hrozny i některé jiné druhy révy, např. ''[[Vitis rotundifolia]]'' a ''[[Vitis labrusca]]''. Jedlé plody mají i různé tropické druhy rodu ''[[Ampelocissus]]''. == Taxonomie == ~~Jako okrasné liány s nápadným podzimním zbarvením listů se často pěstují některé druhy rodu [[loubinec]] (''Parthenocissus''), řidčeji i asijské a americké [[réva\|révy]] (''Vitis'').~~ [[Cronquistův systém\|Cronquist]] řadil révovité do řádu [[řešetlákotvaré]] (''Rhamnales'') podtřídy ''[[Rosidae]]'' spolu s čeleděmi [[řešetlákovité]] (''Rhamnaceae'') a ''Leeaceae''. V systému [[Systém APG\|APG]] byla čeleď révovité zprvu vedena jako nezařazená do řádu v rámci větve dvouděložných označované jako [[Rosids]] a byl do ní vřazen rod ''[[lea (rod)\|Leea]]'', do té doby často řazený do samostatné čeledi. V aktualizované verzi [[Systém APG III\|APG III]] z roku je zařazena do samostatného řádu révotvaré (''Vitales'') stojícího jako sesterská větev skupiny Rosids. Čeleď révovité je členěna na dvě podčeledi: ''Leeoideae'' (rod ''Leea'') a ''Vitoideae'' (ostatní rody). ~~Liány z rodu ''[[Cissus]]'' a ''[[Tetrastigma]]'' jsou pěstovány jako pokojové rostliny.~~ == Zástupci == * ''[[Cissus]]'' - asi 350 druhů, především v tropických oblastech celého světa * [[cyfostema]] (''Cyphostemma'') * ''[[Cyphostemma]]'' - sukulenty s tlustými stonky a dužnatými listy, výskyt v Africe a na Madagaskaru * [[lea (rod)\|lea]] (''Leea'') * ''[[Leea]]'' - byliny, keře a stromy, 34 druhů v Asii od Indie po východní Indonésii a severní Austrálii a v tropické Africe a na Madagaskaru * [[loubinec]] (''Parthenocissus''), syn. přísavník * ''[[Loubinec\|Parthenocissus]]'' - [[loubinec]] - asi 10 druhů v mírném pásu Severní Ameriky a východní Asie * [[réva]] (''Vitis'') * ''[[Tetrastigma]]'' - asi 100 druhů v tropické Asii a Oceánii * [[révovník]] (''Ampelopsis''), syn. loubinec * ''[[Réva\|Vitis]]'' - [[réva]] - asi 60 druhů v mírném a subtropickém pásu severní polokoule * [[roicisus]] (''Rhoicissus'') * [[tetrastigma]] (''Tetrastigma'') * [[žumen]] (''Cissus'')<ref name="bsl">{{Citace monografie \| příjmení = Skalická \| jméno = Anna \| příjmení2 = Větvička \| jméno2 = Václav \| příjmení3 = Zelený \| jméno3 = Václav \| titul = Botanický slovník rodových jmen cévnatých rostlin \| vydavatel = Aventinum \| místo = Praha \| rok = 2012 \| isbn = 978-80-7442-031-3 \| jazyk = cs }}</ref> == Význam == Mimo obecně známé [[réva vinná\|révy vinné]] (''Vitis vinifera'') poskytují jedlé hrozny i některé jiné druhy révy, např. ''[[Vitis rotundifolia]]'' a ''[[Vitis labrusca]]''. Jedlé plody mají i různé tropické druhy rodu ''[[Ampelocissus]]'' a některé [[žumen]]y. Některé druhy mají [[lékařství\|medicínský]] význam.<ref name="neoflo"/> [[loubinec\|Loubince]] (''Parthenocissus'') jsou v České republice často pěstovány jako okrasné liány. Řidčeji se pěstují i některé druhy [[réva\|révy]] (''Vitis'') a [[révovník]]u (''Ampelopsis'').<ref name="fls">{{Citace elektronické monografie \| titul = Florius - katalog botanických zahrad \| url = http://www.florius.cz/ \| datum přístupu = \| jazyk = cs }}</ref><ref name="hieke2">{{Citace monografie \| příjmení = Hieke \| jméno = Karel \| titul = Praktická dendrologie 2 \| vydavatel = SZN \| místo = Praha \| rok = 1978 \| isbn = 07-105-78 \| jazyk = cs }}</ref> Liány z rodu [[žumen]] (''Cissus'') a [[tetrastigma]] (''Tetrastigma'') jsou pěstovány jako pokojové rostliny. Ve specializovaných sbírkách sukulentů se pěstují [[cyfostema\|cyfostemy]] (''Cyphostemma'').<ref name="sajeva">{{Citace monografie \| příjmení = Sajeva \| jméno = Maurizio \| příjmení2 = Costanzo \| jméno2 = Mariangela \| titul = Succulents. The illustrated diccionary \| vydavatel = Timber Press \| místo = Portland, Oregon \| rok = 1997 \| isbn = 0-88192-398-2 \| jazyk = en }}</ref><ref name="tempt">{{Citace monografie \| příjmení = Zachos \| jméno = Ellen \| titul = Tempting Tropicals. 175 irresistible indoor plants \| vydavatel = Timber Press \| místo = Portland \| rok = 2005 \| isbn = 0-88192-732-5 \| jazyk = en }}</ref> == Seznam rodů == ''[[Acareosperma]]'', ''[[Ampelocissus]]'', ''[[révovník\|Ampelopsis]]'', ''[[Cayratia]]'', ''[[žumen\|Cissus]]'', ''[[Clematicissus]]'', ''[[cyfostema\|Cyphostemma]]'', ''[[lea (rod)\|Leea]]'', ''[[~~Nothocissus~~Muscadinia]]'', ''[[Loubinec\|Parthenocissus]]'', ''[[~~Pterisanthes~~Psedera]]'', ''[[~~Pterocissus~~Rhoicissus]]'', ''[[~~Rhoicissus~~Tetrastigma]]'', ''[[~~Tetrastigma~~Réva\|Vitis]]'', ''[[~~Réva\|Vitis~~Yua]]''<ref name="pll">{{Citace elektronické monografie \| titul = The Plant List \| url = http://www.theplantlist.org/ \| datum přístupu = \| jazyk = en }}</ref> == Literatura == * Judd et al. ''Plant Systematics: A Phylogenetic Approach''. 2. ed. Sinauer Associates Inc, 2002. ISBN 978-0-87893-403-4. * Smith N. et al. ''Flowering Plants of the Neotropics''. Princeton Univ. Press, 2003. ISBN 0-691-11694-6. * Koblížek J. ''Jehličnaté a listnaté dřeviny našich zahrad a parků''. 2. vyd. Tišnov: Sursum, 2006. ISBN 80-7323-117-4. * Valíček P. et al. ''Užitkové rostliny tropů a subtropů''. 2. vyd. Praha: Academia, 2002. ISBN 80-200-0939-6. * [[Slavomil Hejný\|Hejný S]]. et al. ''Květena České republiky 1''. 2. vyd. Praha: Academia, 1997. ISBN 80-200-0643-5. == ~~Externí odkazy~~Odkazy == === Reference === <references /> === Externí odkazy === * [http://www.mobot.org/MOBOT/Research/APweb/welcome.html Angiosperm Phylogeny] * [http://efloras.org/florataxon.aspx?flora_id=2&taxon_id=10946 Flora of China: ''Vitaceae''] * [http://delta-intkey.com/angio/www/leeaceae.htm The Families of Flowering Plants: ''Leeaceae''] * [http://delta-intkey.com/angio/www/vitidace.htm The Families of Flowering Plants: ''Vitaceae''] * {{Commonscat\|Vitaceae}} * {{Wikidruhy\|taxon=Vitaceae}} {{Portály\|Rostliny}} [[Kategorie:Révovité\| ]] [[Kategorie:Révotvaré]]

Révovité: Porovnání verzí