Kryochirurgie: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
mBez shrnutí editace
HypoBOT (diskuse | příspěvky)
m Náhrada úhlové jednotky (vteřina) za časovou (sekunda) dle ŽOPP z 30.8.2015; kosmetické úpravy
Řádek 7:
== Použití ==
 
Kryochirurgie má využití v mnoha oborech medicínské praxe, kromě onkologie obecně zejména v [[dermatologie|dermatologii]], [[chirurgie|chirurgii]], [[gynekologie|gynekologii]], [[oftalmologie|oftalmologii]], ale i např. v oftalmologii či ve [[veterinární lékařství|veterinárním lékařství]]. Její pomocí se už dlouhá léta úspěšně léčí [[Prostatitida|zánět prostaty]], rakovina [[děloha|děložního]] čípku, různé typy [[hemoroid|hemoroidů]]ů, běžné [[bradavice]] a jiné dermatologické problémy. Slouží také ke zprůchodňování dutých orgánů, např. v proktologii nebo [[pneumologie|pneumologii]], jako je spodní část [[konečník]]u a [[průdušnice]]. Její využívání bylo zahájeno v roce 1988 i v kardiochirurgii, hlavně díky vysoké odborné erudici prof. J. Pirka z pražského IKEMu. Chirana vyrobila (a prodala) přes tisíc systémů KCH 3 a KCH 4, soukromá spol. SMT Praha pak po sametové revoluci již několik desítek novějších typů KCH 5, KCH 5000, KCH 450M, KCH 450A, KCH 450AMD. Posledně uvedený, plně automatizovaný typ se vyrábí v Čechách (SMT Praha, www.smt-praha.com) dodnes a připravují se další. Český typ je stále terapeuticky nejúčinnějším kryochirurgickým operačním systémem na světě, umožňujícím bezpečné a účinné operace i maligních nádorů, včetně rakoviny. Je metodou volby použitelnou v indikovaných případech. Její účinek není pouze paliativní.
 
== Metoda ==
 
Při teoreticky požadovaném rychlém zmrazení tkáně dochází k tvorbě ledu uvnitř i vně mražených buněk. Pomalé mražení má za následek dehydrataci buněk a ty mohou proces přežít. Následuje pak [[recidiva]] a v případě maligních nádorů [[metastáza]]. Je proto nezbytné, aby došlo ke zmražení tkáně co možná nejrychleji (alespoň rychlostí 200 [[Stupeň Celsia|°C]]/[[minuta|min]]). Následující ohřev zpět na tělesnou teplotu musí být naopak co nejpomalejší, aby způsob rekrystalizace zmrzlých buněk mohl (mechanicky) zničit patologickou tkáň, buňku po buňce. Svoji významnou roli zde má i čas, který je na žádoucí - destruktivní rekrystalizaci buněk poskytnut. Velké, dříve vzniklé krystaly vody rostou (na úkor malých) tak, že překročí velikost buňky a tu roztrhnou - dojde tedy ke spolehlivé - mechanické 100% destrukci patologické tkáně, s tím, že okolní zdravá tkáň zůstane téměř nepoškozena. Nedodržení výše uvedených parametrů, stanovených už v roce 1977 celosvětově uznávanými odborníky Rothenborgem a Frazerem, může metodu kryochirurgie a její významné léčebné účinky tak zcela devalvovat. Bohužel ti významní lékaři, kteří tuto metodu spolu s techniky studovali a používali již nejsou mezi námi a nebo jsou v zaslouženém důchodu. Metoda kryochirurgie má své místo v terapii zhoubných i nezhoubných nádorů, ale musí být použit vhodný a pro daný účel konstruovaný přístroj. Pro dermatology, kteří neřeší maligní nádorová onemocnění, je postačující jednoduchý příruční dusíkový Kryospray SMT CS 1. Na jemné oční zákroky nebo pro kosmetiku či plebologii postačí kryokauter na [[oxid dusný]] (N2O)s operační teplotou jen - 89 °C. Na zhoubné nádory je však nezbytné použití sofistikovaného, v Čechách patentovaného autonomního kryochirurgického systému SMT KCH 450A nebo jeho varianty, s vysokou rychlostí a velmi hlubokou teplotou mrazení (LN2 minus 190 °C) a tím i s vysokou terapeutickou účinností, hraničící se 100%. V současné době je český kryochirurgický přístroj SMT KCH 450A nejúčinnějším kryochirurgickým přístrojem na světě. Má tak své významné místo mezi léčebnými metodami v onkologii.
 
== Kryokautery ==
Řádek 18:
=== Expanzní ===
 
Expanzní [[kryokauter]]y využívají [[Joule-Thomsonův jev|Joule-Thomsonova principu]], tedy ochlazování stlačeného plynu při prudké expanzi. Používá se zejména stlačený [[oxid dusný]] (rajský plyn). Jeho expanzí se dosahuje teploty až -89 °C. Je nutno podotknout, že tato teplota a výkon expanzních přístrojů není pro většinu operací dostatečný, i když pracují s velkým přetlakem (několik desítek [[bar (jednotka)|barů]]) a mají velkou spotřebu plynu. Neprochladí tkáň dostatečně hluboko ani za delší operační čas. Využívají se zejména pro odstraňování malých nezhoubných nádorů a s velkou výhodou velice často pro pomocné a dokončovací operace například v očním lékařství. Pro oftalmologii jsou nepostradatelnými pomocníky. Hodí se i na drobné dermatologické zákroky, pro kosmetické účely, na plebologii i na další léčebné zákroky, kromě maligních.
 
=== Dusíkové ===
Řádek 32:
 
 
Přístroj s vhodnou koncovkou se přiloží k nemocné tkáni. Chlazení probíhá řádově po dobu vteřinsekund až minut. Přístroj (resp. jeho operační koncovka) ke tkáni přimrzne. Následuje pak lokální ohřev (zpravidla automatický) a následné (po ohřevu na tělesnou teplotu) odejmutí přístroje. Po kompletním rozmrznutí tkáně se tělo v průběhu několika týdnů postará o odstranění nekrotizovaných buněk. Postup lze, z důvodů zvýšení celkového terapeutického účinku, opakovat. Tomuto procesu lze napomoci i opatrným mechanickým odstraněním větších odumřelých částí. Jizvy jsou minimální. Příklady kryochirurgických operací (před, během a po operaci) jsou uvedeny dále na obrázcích.
 
<gallery heights="300" caption="Léčba nádoru pomocí krychirurgie" heights="200">
Řádek 246:
 
{{Portály|Medicína}}
 
[[Kategorie:Chirurgie]]
[[Kategorie:Lékařská technika]]