Případ Babice: Porovnání verzí

Po roce 1989 se v médiích objevily spekulace, že celou akci, počínaje založením a organizováním tzv. odbojové skupiny a konče trojnásobnou vraždou, zorganizovala sama StB a samotné vraždění provedl jediný člověk, [[agent provokatér]] StB [[Ladislav Malý (1920)|Ladislav Malý]]. Není ale doloženo, že Ladislav Malý skutečně byl agentem StB. Je pravděpodobné, že byl StB jen využíván, přičemž některé akce podnikal na vlastní pěst.

Později Malý Bulovi tvrdil, že Berana již unesli a chystají se jej odvézt za hranice, a že se arcibiskup chce před přechodem hranic vyzpovídat. A provést by to měl Bula.<ref>Rázek 2002, s. 20</ref> Bula Malému nejprve věřil, posléze byl však varován farářem z Jaroměřic nad Rokytnou, P. [[Jan Podveský|Janem Podveským]], kterého varoval již dříve jeho známý Josef Ošmera, člen [[Komunistická strana Československa|KSČ]].<ref>Ošmera: „Je naplánováno, že musejí být odstraněny všechny osoby, které zde mají větší vliv, z tohoto kraje a kteří nějak brzdí běh událostí tohoto nového režimu“. Rázek 2002, s. 19–20</ref> 28. dubna se Bula setkal s Malým naposledy, žádost Malého odmítl a 30. dubna 1951 byl zatčen.<ref>[http://tisk.cirkev.cz/z-domova/brnensti-kandidati-na-svatoreceni-obeti-dvou-totalitnich-rezimu/ Brněnští kandidáti na svatořečení: oběti dvou totalitních režimů]</ref> Zatčení P. Buly mělo souvislost se zatýkáním po akci Ladislava Malého v Heralticích. Nešlo tedy o reakci na Bulovo odmítnutí, ale Bulovo jméno se objevilo po prvních zatčeních mezi výslechy.

S podobnou žádostí o spolupráci (ve věci zpovědi Berana) se Malý obrátil i na [[farář]]e v Babicích, P. Václava Drbolu.<ref>Rázek 2002, s. 21</ref> Také P. [[Václav Drbola]] na doporučení Podveského přerušil s Malým veškeré styky a 17. června 1951 byl zatčen. Drbolovo zatčení bylo odůvodněno výpovědí dalšího z kněží, P. Opletala z Moravských Budějovic.

Ti,V prvním období kteřípomáhla Malému věřiliDrahoslav Němec, mukterý byl pomáhalizatčen dál1. Ve5. 1951. Od 15. 5. 1951 spojeníspolupracoval s nímMalým byliAntonín DrahoslavPlichta Němecstarší, který byl na útěku před bezpečností. Od 30. května 1951 pomáhla Malému také uprchlý rolník Antonín PlichtaMityska. Na konci června 1951 donutil Antonín Olichta k odchodu do ilegality celou svoji rodnu, včetně Antonína Plichty ml., StanislavStanislava PlichtaPlichty, dcery a Antonín Mityskaženy. VeDo té doby s Malým ve skupině nebo samostatně podnikali různé menší akce (sabotáže, zastrašování).

Večer [[2. července]] 1951 (34. výročí Bitvy u Zborova) se v babické škole sešli funkcionáři místního MNV k poradě. Kolem 22. hodiny a 30. minuty vtrhli do budovy útočníci. Tři ze čtyř funkcionářů (Tomáš Kuchtík, předseda MNV a MO KSČ, Josef Roupec, místopředseda MNV, člen ČSLKSČ a Bohumír Netolička, pokladník MNV, člen ČSLKSČ - ale měl církevní katolický pohřeb v chrámu sv. Martina v Třebíči v pátek 6. července 1951) byli zastřeleni, jeden (František Bláha, předseda místního akčního výboru Národní fronty, KSČ) byl postřelen.<ref name="razek">Rázek 2002, s. 8</ref> Kuchtík a Roupec byli do roku 1948 členy sociální demokracie.

Na církevním pohřbu Josefa Roupce svévolně promluvil i přítomný komunistický ministr Václav Kopecký, čímž přerušil církevní obřad, načež celebrující páter Jan Podveský odešel od hrobu. Krátce poté byl zatčen za údajnou urážku ministra. Jiné svědectví Josefa Hrůzy hovoří o tom, že promluvil Gríša Spurný, nikoliv Kopecký. Zádušní mše za Bohumíra Netoličku v chrámu páně sv. Martina v Třebíči v sobotu 7. července 1951 se nemohl zúčastnit.

Podle protokolů StB stříleli Ladislav Malý (z pistole) a Antonín Mityska (ze samopalu), zatímco Antonín a Stanislav Plichtovi drželi hlídku před budovou. (NebylaBalistická aleexpertiza byla provedena žádná- balistickáčasto expertizase traduje opak - a doložila střelbu s pistole i samopalu.<ref name="razek"/>)

Malý s kolegy odešli do Cidliny u Třebíče (kde se tou dobou skrýval Antonín Plichta st.) a později se ukryli v poli u nedalekých [[Bolíkovice (Babice)|Bolíkovic]]. Příslušníci SNB výslechem Plichty st.<ref name="razek"/> brzy zjistili, kde se Malý s druhy skrývá. Podle úřední zprávy je pak 3. července v poli objevilo letadlo SNB. Při pokusu o zatčení skupiny propukla přestřelka. MalýNedoložitelně pravděpodobněse začaltraduje, iže stříletMalý nastřílel svépo druhy.<ref>Rázek 2002,svých sdruzích. 8–9</ref> Při přestřelce zahynuli Ladislav Malý a Antonín Plichta mladší. Stanislav Plichta byl těžce zraněn (průstřelzranění blízkol páteře). Antonín Mityska byl zraněn lehce.

Přetrvávají legendy o tom, že Malý zásah SNB přežil a že jeho úmrtní list byl zfalšován. Lékař, který v televizním dokumentu ''Moc má jméno šibenice'' zkoumal údajnou posmrtnou fotografii Ladislava Malého, připustil, že osoba na fotografii podle určitých znaků nemusí být vůbec mrtvá.<ref>Moc má jméno šibenice ([http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10445606821-moc-ma-jmeno-sibenice dostupné online])</ref> Jedná se však o spekulace směrující ke konstruktu, že šlo o akci StB. K tomuto však neexistuje jediný relevantní doklad.

V souvislosti s událostmi v Babicích byli zatčeni mnozí další, například cidlinský občan Ludvík Stehlík, farář z Horního Újezda [[František Pařil]], moravskobudějovický [[děkan]] [[Josef Opletal (kněz)|Josef Opletal]], [[Jan Podveský]] a jeho [[kaplan]] [[Josef Valerián]],. Mnoho zatčených bylo zajištěno dávno před babickou vraždou - hajný František Kopuletý, jeho manželka Božena, hajný Antonín Škrdla, Karel Němec a další. Tito lidé s případem v Babicích měli společné jen to, že je Ladislav Malý kontaktoval a oni ho pomáhali ukrýt.

Faráři Pařil a Bula, spolu s Drbolou (který se po mučení doznal i ke spoluúčasti na případu Babice, i když v době střelby byl již tři týdny vězněn) dostali trest smrti a byli oběšeni, trest smrti potkal i mnohé jiné. Popraven byl v roce 1953 i ochrnutý Stanislav Plichta. Mnozí rodinní příslušníci byli nuceně vysídleni na Litoměřicko (státní statky [[Trnovany (okres Litoměřice)|Trnovany]] a [[Ploskovice]]). Tehdejší brněnský biskup [[Karel Skoupý]] byl státní mocí donucen Bulu, Drbolu a Pařila posmrtně degradovat.

FrantišekAntonín Škrdla,

Degradaci Buly, Drboly a Pařila v roce 1999 odvolal nový brněnský biskup [[Vojtěch Cikrle]]. V roce [[1968]] byli otcové Podveský a Valerián rehabilitováni. P. Jan Bula je kandidátem na [[Blahoslavený|blahořečení]].

V sedmdesátých letech byl podle babického případu natočen 10. díl seriálu [[30 případů majora Zemana|Třicet případů majora Zemana]] s názvem ''[[Vrah se skrývá v poli]]''. Stejně jako celý seriál je i tento díl poplatný době vzniku a skutečnost je v něm značně zkreslena.<ref>{{Citace elektronické monografie | titul = Babický případ| url = http://www.totalita.cz/proc/proc_babice.php | strany = | datum vydání = | datum přístupu = 2014-11-01| vydavatel = totalita.cz}}</ref> Babicím se věnoval ještě díl Štvanice, který měl zpochybňovat rehabilitace během roku 1968. V roce 1981 vyšla kniha O. Holuba Vlčí komando, po roce 1990 pak mnoho knih zachycujících vzpomínky aktérů případu.