Lupkovský průsmyk: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
pracuje se
zachytný bod 1
Řádek 1:
[[Soubor:Lupkow train tunnel 1.jpg|thumb|right|250 px|Lupkovský tunel na slovenské straně]]
{{Ve výstavbě|3 dnů|3. 9. 2015, 14:26 (CEST)}}
'''Lupkovský průsmyk''' (640 m n. m., {{Vjazyce|sk}} {{Cizojazyčně|sk|''Lupkovský priesmyk''}}, {{Vjazyce|pl}} {{Cizojazyčně|pl|''Przełęcz Łupkowska''}}) je [[průsmyk]] v severním hřebenu [[Laborecká vrchovina|Laborecké vrchoviny]], mezi vrchem [[Szczolb]] (763,8 m n.m.) a kótou 696,0 m n.m., na [[slovensko]]-[[Polsko|polské]] státní hranici. Polsky se průsmyk nazývá '''Przełęcz Łupkowska'''. Poláci považují tento průsmyk za předěl mezi východními a západními Karpaty, jakož i za předěl mezi [[Nízké Beskydy|Nízkými Beskydy]] a [[Bukovské vrchy|Bukovskými vrchy]]. Podrobnější informace o dělení jsou uvedeny u odkazovaných hesel daných horstev.
 
Přímo na západním úpatí pramení říčka [[Vydranka]], levostranná zdrojnice řeky [[Laborec]]. Pod průsmykem směrem na slovenské straně vyvěrá minerální pramen a několik dalších studánek.
 
Průsmyk je křižovatkou [[turistická značka|turistických cest]]: červená stezka je součástí mezinárodní trasy E8, která vede od [[Laborecký průsmyk|Laboreckého průsmyku]] dále na [[Vysoký grúň (Laborecká vrchovina)|Vysoký grúň]] (904,6 m n.m.) a zeleně značená turistická stezka vede z obce [[Palota]]. Na samotné křižovatce se nyní nachází nouzová útulna.
 
[[Železnice|Železniční trať]] [[Trať 191 (Slovensko)|číslo 191]] z [[Medzilaborce|Medzilaborců]] do polského města [[Sanok]] překonává průsmyk [[Lupkovský tunel|Lupkovským tunelem]]. Průsmyk leží mezi obcemi [[Palota]] a [[Nowy Łupków]]. Nejblíže průsmyku však byla dříve [[Lemkové|lemkovská]] obec [[Łupków]], která byla zničena v průběhu [[operace Visla]]. Z původní obce poté zůstala jen budova železniční stanice z roku [[1872]] a zbytky hřbitova a pravoslavného kostela směrem asi 500 metrů od nádraží na východ.
 
Dalšimi nejbližšími průsmyky jsou [[Ruské sedlo]] na vychodě a [[Laborecký průsmyk]] směrem na západ.
 
== Historie ==
Roku [[1619]] tudy přešlo okolo 10 000 polských žoldnéřů [[Lisovčíci|Lisovčíků]], aby se střetli s vojsky [[Sedmihradsko|Sedmihradského]] knížectví v bitvě u [[Humenné|Humenného]]. V průběhu Krakovského povstání roku [[1846]] zde polští i místní povstalci pod velením Jerzyho Bułharyna provedli několik výpadů směrem k [[Sanok|Sanoku]] a následně se stáhli zpět do [[Uhersko|Uher]].
 
Z důvodů zásobování rakousko-uherské vojenské pevnosti v [[Přemyšl|Přemyšli]] byla průsmykem v roce [[18741872]] vybudována železnice která spojovala tehdejší [[Uhersko]] a [[Halič]]. Pod sedlem byl postaven tunel o délce 416 metrů. V roce [[1896]] byla trať zdvoukolejněna.
 
O tento strategický objekt bojující strany vedly v průběhu [[První světová válka|první světové války]] tvrdé boje. V roce [[1915]] byl tunel vyhozen do vzduchu ustupující ruskou armádou. Stejně tak za druhé světové války byl v průběhu zářijové kampaně tunel zničen polskou armádou za účelem zadržení německého postupu. Průsmyk německá armáda překročila až 12. září 1939. V roce 1943 byl obnoven provoz a tunel byl využíván pro zásobováni [[Wehrmacht|německých vojsk]] na [[Východní fronta (druhá světová válka)|východní frontě]]. V roce [[1944]] byl německou armádou při ústupu most opět vyhozen do vzduchu.
 
[[Rudá armáda]] překročila průsmyk 18. října 1944. Z důvodu zásobení jednotek v průběhu [[Karpatsko-dukelská operace|karpatsko-dukelské operace]] byla následně sedlem položena [[Širokorozchodná trať|širokorozchodná]] trať. Trať překonávala průsmyk na povrchu protože tunel byl zničen. Na dnešní slovenské straně byla vybudována [[Úvrať (železniční doprava)|úvraťová]] stanice "Vítězství" (Pobeda) a trať byla pro velký sklon i válečné potíže spojené s dopravou nazývána Čertovou smyčkou nebo Ďábelskou dráhou. K této pověsti přispěly i četná tragická železniční neštěstí. Touto tratí se z Moskvy do již částečně osvobozeného [[Československo|Československa]] vrátil dne 3. dubna 1945 speciálním vlakem [[Prezident Československa|prezident]] [[Edvard Beneš]] vlasti aby následně ohlásil [[Košický vládní program]].<ref>http://spravy.pravda.sk/domace/clanok/174209-benesa-doviezli-po-sirokorozchodnej-trati-az-do-humenneho/</ref><ref>http://www.ceskatelevize.cz/porady/873537-hledani-ztraceneho-casu/207522161510005-posledni-leta-edvarda-benese-1/</ref> Plaketu na tunelu upomínající návrat [[Edvard Beneš|Edvarda Beneše]] do vlasti dal údajně v roce [[1993]] odstranit [[Vladimír Mečiar]].<ref name=":0">http://www.czech-press.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=2735:ve-stopach-josefa-vejka-sp-1072506017&catid=1667:2006-05&Itemid=148</ref>
 
Po válce byl tunel odminován a obnoven. BylCelá trať až do [[Humenné|Humenného]] byla předělána na standardní [[Rozchod koleje|rozchod kolejí]] 1435mm. Tunel byl slavnostně otevřenznovuotevřen 7. listopadu 1946 a na oslavu byl vypraven zvláštní vlak s místní honorací. Otevření byl přítomen i tehdejší minstr dopravy [[ČSR]]. Osobní přeprava trvala až do roku [[1965]]. Pro nákladní přepravudopravu byl tunel využíván v letech ___1974 - 1988, a to převážně za účelem přepravy uhlí mezi z [[Polsko|Polska]] do [[Rumunsko|Rumunska]] a [[Bulharsko|Bulharska]]. VNákladní 90. letechprovoz byl provozposléze obnoven, v roce 1996 a roku 1999 byla obnovena osobní přeprava. avšak postupně slábl a byl zrušen. Dnes je železniční provoz přes tento průsmyk pouze z mimořádných důvodů. Především v případě výluk železničního hraničního přechodu [[Muszyna]] - [[Plaveč (okres Stará Ľubovňa)|Plaveč]].
 
== Lupkovský průsmyk v populární kultuře ==
* [[Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války]] - v kapitole [[s:Osudy_dobrého_vojáka_Švejka_za_světové_války/Z_Hatvanu_na_hranice_Haliče|Z Hatvanu na hranice Haliče]]. Cestou na frontu se v Lupkovském průsmyku zastavil s [[Rota|marškompanii]] [[Josef Švejk]] aby pobědvali. Průsmykem tak dnes prochází Švejkova stezka<ref name=":0" /><ref>http://www.rozhlas.cz/zpravy/zahranici/_zprava/136535</ref> a odkazuje se na ni turistická ubytovna "[http://www.szwejkowo.infoturystyka.pl Szwejkowo]".
Cestou na frontu se v Lupkovském průsmyku zastavil s marškompanii Josef Švejk cestou na frontu v knize Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války v kapitole Z Hatvanu na hranice Haliče.
 
== Reference ==
{{Překlad|sk|Lupkovský priesmyk|608763}}<br />{{Překlad|pl|Przełęcz Łupkowska|43405791}}
<br />
{{Překlad|pl|Przełęcz Łupkowska|43405791}}
 
== Externí odkazy ==