'''Ivan Dmitrijevič Papanin''' ([[ruština|rusky]] ''Иван Дмитриевич Папанин'', [[26. listopad]]u [[1894]] -– [[30. leden|30. ledna]] [[1986]]) byl [[Sovětský svaz|sovětský]] polární badatel řeckého původu. Po bojové účasti v [[Ruská občanská válka|občanské válce]] v letech [[1918]] až [[1920]] vystudoval [[Biologie|biologii]] a [[Meteorologie|meteorologii]]. V letech [[1932]] až [[1933]] byl vedoucím polární stanice v [[Země Františka Josefa|zemi Františka Josefa]], v letech [[1934]] až [[1935]] na [[Čeljuskinův mys|mysu Čeljuskina]]. Mezi roky [[1937]] a [[1938]] se stal velitelem neobvyklé [[Expedice (výprava)|expedice]]. Velel totiž výzkumné stanici, která byla umístěna na [[Ledová kra|ledové kře]]. Kra, která po obvodě měřila jen 3 [[Kilometr|km]], byla hnána proudy na jih směrem k [[Atlantský oceán|Atlantiku]] a urazila přes 2000 km. Plavba trvala 274 dní. Kra se mezitím značně zmenšila, takže Papanin a jeho druzi museli být odvezeni [[Ledoborec|ledoborcem]]. Vědecké výsledky této expedice byly neobyčejně bohaté. Byly zjištěny značné hloubkové rozdíly v jednotlivých částech [[Severní ledový oceán|Severního ledového oceánu]], obohatily se znalosti [[Hydrobiologie|hydrobiologické]], [[Magnetologie|magnetologické]], [[Geofyzika|geofyzikální]] a meteorologické [[Arktida|arktické]] oblasti.
