Otevřít hlavní menu

Změny

Přidáno 70 bajtů, před 3 lety
m
poukázáno na neplatné odkazy
| místo =
| jazyk =
}} – neplatný odkaz !</ref> a Guillaume, kterého Bohemund krátce před tím pasoval na rytíře.<ref name="mak75">Kovařík, str.&nbsp;75.</ref> Celkem armáda čítala okolo 500&nbsp;rytířů a 3&nbsp;500 pěších vojáků. Pro Bohemunda znamenala křížová výprava především vojenský a nikoliv náboženský podnik, proto v&nbsp;jeho vojsku praktiky chyběli neozbrojení poutníci, kteří byli typickým znakem první křížové výpravy.<ref name="mak63">Kovařík, str.&nbsp;63.</ref> Armáda se v&nbsp;říjnu [[1096]] nalodila v&nbsp;italských přístavech a vyplula směrem na východ. [[Normané]] a [[Langobardi]] se zanedlouho vylodili v&nbsp;[[Epirus|Epiru]] nedaleko přístavu [[Drač|Dyrrhachion]] poté, co se v&nbsp;oblasti již objevily armády ostatních křižáckých velitelů z&nbsp;Francie – [[Hugo I. z Vermandois|Huga z&nbsp;Vermandois]] a [[Godefroy z Bouillonu|Godefroie z&nbsp;Bouillonu]]. Bohemund prošel Řeckem a Makedonií, aniž by ho provázeli byzantští průvodci, nakonec však Normany dohnali pohanští [[Pečeněhové]], sloužící byzantskému císaři, kteří měli křižákům poskytnout oficiální doprovod do [[Konstantinopol]]e. Pečeněhové však místo toho začali útočit na zpozdilé Normany,<ref name="duggan33">Duggan, str.&nbsp;33.</ref> ale Bohemund Pečeněhy odrazil, čímž byla cesta na Konstantinopol volná. V&nbsp;byzantském císaři Alexiovi vyvolala Bohemundova přítomnost velké obavy.<ref name="žvondra">{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Žákovič
| jméno = Vladimír
| místo =
| jazyk =
}} – neplatný odkaz !</ref> Bohemund sice císaři vzkázal, že Byzancí projde v&nbsp;míru na východ s&nbsp;ostatními účastníky výpravy, přesto jak u Bohemunda, tak u císaře přetrvala vzájemná nedůvěra, a proto si Alexios přál, aby mu Bohemund složil [[léno|lenní]] přísahu.<ref name="duggan33"/>
 
[[Soubor:Alexios Komnenos (1106-1142).jpg|thumb|Alexios I. Komnenos<br />na mozaice v chrámu [[Hagia Sofia|Hagia Sophia]]]]
 
=== Cesta zpět do Evropy ===
[[Soubor:Constance of France, widow of Bohemund of Taranto.jpg|thumb|Konstancie Francouzská<br />jako vdova po Bohemundovi<br />z Tarentu, středověká rytina]]
Bohemund se rozhodl přes blokádu řeckých lodí proniknout pomocí lsti: nechal rozhlásit svou smrt. Antiochii zatím svěřil Tankredovi a v&nbsp;rakvi po moři opustil město. Aby Byzantinci uvěřili, že je Bohemund mrtvý, nechal si do rakve dát mrtvého kohouta, aby se kolem rakve šířil pronikavý mrtvolný zápach. Lest se podařila dokonale a teprve na [[Kerkyra (ostrov)|Korfu]] Bohemund z&nbsp;rakve vylezl. Poté napsal výhrůžný dopis císaři Alexiovi, jehož text ''Alexias'' zaznamenává takto:
 
}} – neplatný odkaz !</ref> Bohemund se pro svůj záměr snažil získat i francouzského krále. [[Filip I. Francouzský|Filip&nbsp;I.]] se plánem křížové výpravy příliš nenadchl, Bohemundovi přesto dal za ženu svou dceru Konstancii.<ref name="rickard">{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Rickard
| jméno = J.
| odkaz na autora =
| titul = Bohemund&nbsp;I de&nbsp;Hauteville, count of Taranto, prince of Antioch (c.&nbsp;1057–1111)
=== Externí odkazy ===
* {{Commonscat}}
* {{en}} [http://www.crusades-encyclopedia.com/bohemond.html Bohemond], Crusades-Encyclopedia – neplatný odkaz !
 
{{Panovník | jmeno = Bohemund I. | co = [[Antiochijské knížectví|Kníže z Antiochie]] | kdy = [[1099]]–[[1111]] |pred = nikdo | po = [[Bohemund II. z Antiochie|Bohemund II.]] | soubor = Armoiries Bohémond d'Antioche.svg}}