Obsazení Münsteru: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m →Reorganizace města: polygamní je srozumitelnější termín, než polygynie |
typo, pravopis |
||
Řádek 6:
V té době ve městě začal působit také [[extrémismus|extrémní]] [[Novokřtěnci|novokřtěnecký]] [[kazatel]] [[Jan Matthys]], který se pokusil vysvětlit důvody selhání Melchiorova proroctví nedostatkem shromážděných věřících, kterých mělo být 144 tisíc. Nápravou měla být očista druhým [[Křest|křtem]]. Datem pro příchod antikrista měly být [[Velikonoce]] roku [[1534]]. Matthys prostřednictvím spolupracovníků toto tvrzení podpořil aktivním hlásáním této „zprávy“ po celém Německu. V lednu do Münsteru dorazili další dva významní novokřtěnečtí kazatelé z Nizozemí – [[Jan van Leiden]] a [[Gert tom Kloister]]. V té době už měl Jan Matthys v Münsteru jeden a půl tisíce věrných, kteří se na rozdíl od ostatních, výrazně [[Pacifismus|pacifistických]] novokřtěneckých komunit, nebránili použití zbraní pro „aktivní sebeobranu“.
[[Image:Muenster,Prinzipalmarkt06.jpg|thumb|upright|left|Střed města s
Münsterský biskup [[Franz von Waldeck]] dal město hlídat a příslušníky Matthysovy komunity zatýkat. Vliv novokřtěnců uvnitř města však rostl a byla jim přenechána část moci nad městem. [[Městská rada|Městskou radou]] byla vyhlášena absolutní svoboda víry. Díky tomu se do města
Biskup Waldeck začal proti novokřtěncům postupně sbírat [[Armáda|vojsko]] a také sama komunita se začala připravovat na ozbrojený střet. [[9. únor]]a došlo ke střetu s vojskem místního hejtmana Merveldta. Hrozící porážku však novokřtěnci zažehnali uzavřeným smírem.
Řádek 14:
==Velikonoční události==
Na [[Velký pátek]], [[5. duben|5. dubna]] 1534, se v celém Münsteru rozezněly [[zvon]]y a lidé očekávali konec světa a poslední soud, který však nenastal. Jan Matthys v očekávání apokalyptických událostí vyjel
==Reorganizace města==
[[6. duben|6. dubna]] provedl Jan van Leiden reorganizaci města. Vytvořil „radu dvanácti“, která nahradila volenou městskou radu. Došlo také k ustavení [[Společný majetek|společného majetku]] provázenému rozsáhlými konfiskacemi. Byly též zrušeny [[peníze]] a začal fungovat [[směnný systém]]. Veškeré [[zásoby]] a [[zbraně]] byly přísně evidovány a uloženy do společného skladu. Byly zrušeny veškeré [[Svatá říše římská|říšské]] [[zákon]]y. Jediným zákoníkem se stala [[Bible]], ovšem vykládaná ''Sborem dvanácti''. Jan van Leiden také prověřoval nově příchozí novokřtěnce a organizoval obranu města.
[[Image:MuensterJohannVanLeydenTaufe.jpg|thumb|Jan van Leiden a další představitelé hnutí při
Začalo docházet k tomu, že se jednotliví obyvatelé města začali vzájemně masivně osočovat z nedostatku víry. Obvinění řešil [[soud]], který však velmi často končil vynesením [[Trest smrti|trestu smrti]] i za značně mírné prohřešky, například za hašteřivost a klevetnictví. Došlo též k propuknutí [[obrazoborectví]].
Řádek 28:
Tyto konflikty byly příčinou neúspěšného červencového [[povstání]] proti Janovi Van Leiden. Výsledkem však bylo pouze posílení moci ''Rady dvanácti'' a velké množství popravených „viníků“.
[[25. srpen|25. srpna]] 1534 došlo k novému neúspěšnému útoku biskupových vojsk. To vedlo Jana van Leiden k zdůraznění svých zásluh. V září roku 1534 se, údajně na boží pokyn skrze proroctví, nechal [[Korunovace|korunovat]] jako [[král]] Münsteru. Zatímco obležené město chudlo, „panovník“ a jeho dvůr si stále okázaleji
V říjnu rozeslal Jan van Leiden 27 „[[apoštol]]ů“ šířit novokřtěnectví po německé říši. Existuje přitom předpoklad, že se tímto krokem zbavil svých možných protivníků. „Apoštolové“ byli za hranicemi města zpravidla zatčeni a následně popraveni. Vrátil se z nich jediný, který však nebyl popraven díky slibu, podle nějž měl tajně spolupracovat s biskupem Waldeckem.
| |||