František Xaver Lederer: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
dle Pocheho
Řádek 2:
 
== Život ==
Narodil se v Praze jako prvorozený syn sochaře Josefa Jana Lederera (1719-1778), který se někdy jmenoval pouze Leder. Vyučil se v otcově dílně stejně jako jeho bratr Karel Lederer. Byl vrstevníkem sochařů [[Václav Prachner|Václava Prachnera]] a, Ignáce Michaela [[Platzerové|Platzera]] a [[Josef Malínský|Josefa Malínského]], s nimiž jeho autorství náhrobků bývá někdy zaměňováno. Kolem roku [[1780]] si otevřel vlastní dílnu na Novém Městě pražském a věnoval se většinou zakázkám náhrobní plastiky pro šlechtické rodiny i měšťany, ale také architektonické plastice, jak svědčídosvědčuje výzdoba zadního průčelí [[Klementinum|Klementina]] z roku 1785, nebo výzdobě veřejných prostranství, jak vidíme na Wimmerově kašně.
== Dílo ==
* výzdobaVýzdoba štítštítu východního portálu [[Klementinum|Klementina]] na Mariánském náměstí (1785), nejstarší doložená zakázka.
* [[Dafnis a Chloé]]
* Alegorie zániku krásných umění, reliéf z let 1789 - 1790, originál se nedochoval, model zlacená sádra, [[Národní galerie v Praze]]
Řádek 15:
* Náhrobek Karla Krezera (1794), [[Olšanské hřbitovy]]
* náhrobek Johanny z Bittu, rozené Zunerové z Freyenthurnu (1798); [[Chotětov]], u kostela sv. Prokopa
* Busta císaře Františka I. (1797), mramor, [[Strahovská knihovna]] Filozofický sál,
* [[Wimmerova kašna]], pískovec (1797), s motivem labutě a milenců (jejichž výklad není jednoznačný, bývá odvozován z biblické Písně písní, nebo považován za alegorii vinařství a sadařství); byla nejprve posunutá z dopravních důvodů od paláce svého objednavatele Jakuba Wimmera v Nových alejích (dnešní Národní třída) koncem 19.století do Wimmerových sadů na Vinohradech a dále po roce 1900 na Uhelný trh v Praze; originál.

Originál sousoší byl poškozen vandalem a následně roku 1974 přenesen do [[Lapidárium Národního muzea|Lapidária]] Národního muzea.
* Náhrobek neznámé osoby, druhotně použitý pro rodinu Knirschovu, (kolem 1800),[[Kolín]] -[[Zálabí]], bývalý hřbitov
* Náhrobní deska Ondřeje Hirsche s reliéfem dvou truchlících mužů, (1803), [[Zdiby]], u kostela Povýšení sv. Kříže
Řádek 29 ⟶ 31:
* ''Dějiny českého výtvarného umění'', díl III/1, Academia Praha 2001, s. 139-141.
* Roman PRAHL a kolektiv: ''Umění náhrobku v českých zemích 1780 - 1830''. Academia Praha 2004, s. 55-63.
* Emanuel Poche a kolektiv: ''Praha doby národního obrození''. Panorama Praha 1985.
 
{{Portály|Umění}}