Braniborská brána: Porovnání verzí

{{Různé významy|tento=berlínské Braniborské bráně|druhý=Braniborské bráně v Postupimi|rozlišovač=Postupim}}

 

'''Braniborská brána''', německy '''''Brandenburger Tor''''', patří k nejznámějším pamětihodnostem [[Berlín]]a a k jeho významným symbolům. Braniborská brána stojí v centru města na rozhraní dvou známých a velkých tříd: na západ od ní počíná ''Straße des 17. Juni'' (Ulice 17. června), na východ od brány pak pokračuje historická třída ''Unter den Linden'' (Pod lípami). S touto stavební památkou je spojeno mnoho historických událostí města.

 

Braniborská brána je 26 metrů vysoká, 65,5 metrů široká a 11 metrů dlouhá stavba z pískovce ve stylu raného [[Klasicismus|klasicismu]]. Svým vzhledem silně připomíná [[propylaje]] athénské [[Akropolis (Athény)|Akropolis]]. Má pět průjezdů, střední je poněkud širší nežli čtyři postranní, po obou stranách se nacházejí malé haly.

 

Bránu tvoří 15 metrů vysoké sloupy v [[Jónský řád|jónsko]]-[[Dórský řád|dórském]] stylu s průměrem 1,75 metrů u paty. Stavba je zdobena ornamenty a reliéfy, které zobrazují mimo jiné různé výjevy ze života [[Héraklés|Herkulova]], boha [[Mars (mytologie)|Marta]] a bohyně [[Minerva (mytologie)|Minervy]]. Brána je korunována 5 metrů vysokou sochou [[Kvadriga (vůz)|kvadrigy]] (čtyřspřeží), představující okřídlenou bohyni vítězství, která vjíždí do města na čtyřmi koni taženém voze.

 

Tato socha představovala okřídlenou bohyni míru [[Eiréné|Eirene]]; roku 1806 byla [[Napoleon Bonaparte|Napoleonem]] dopravena do [[Paříž]]e, ale již roku [[1814]] byla převezena zpět do Berlína. Při její restauraci byl původní věnec z dubového listí nahrazen novým symbolem, totiž železným křížem, čímž byla Schadowova bohyně míru Eirene nově definována jako bohyně vítězství Viktorie.

 

Původně směl Braniborskou bránou projíždět pouze německý císař. Dne [[30. leden|30. ledna]] [[1933]] byla brána svědkem velkého průvodu [[nacismus|nacistické]] [[Národně socialistická německá dělnická strana|NSDAP]], která slavila převzetí moci v Německu. Ke konci druhé světové války, kdy zde sovětské jednotky vyvěsily rudou vlajku, byla brána silně poškozena dělostřelbou německé armády (v tu dobu již ovšem existoval sádrový obtisk sochy). Během padesátých let [[20. století]] byla Braniborská brána poprvé rekonstruována (za spolupráce [[Německá demokratická republika|NDR]] a [[Německo|SRN]]), přičemž byl železný kříž a orel odstraněn (jako symboly pruského militarismu).

 

=== Brána dnes ===

Po sjednocení Berlína a Německa byla jak socha kvadrigy, tak i brána samotná znovu restaurována v původní podobě. Brána zdobí – jako symbol rozdělení a sjednocení města i země – spodní stranu [[německé euromince|německého vydání mincí eura]]. Každoročně se zde během silvestrovské noci konají velká oslavná shromáždění s ohňostrojem.

 

* {{Commons|Brandenburger Tor}}