Válka reunií: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m odebrána Kategorie:Novověké dějiny Francie; přidána Kategorie:Dějiny Francie 17. století za použití HotCat |
m linkfix |
||
Řádek 6:
Francie již v září 1681 anektovala Štrasburk, v listopadu 1683 se zmocnila se Kortrijku a v červnu 1684 dobyla [[Lucemburk]], kromě toho obsadila tato území: hrabství [[Vaudémont]], město [[Sarrebourg]], knížectví Salm, hrabství [[Saarbrücken]], hrabství [[Zweibrücken]] a další.
Lucembursko se však odmítlo podřídit a španělská vojska v [[Holandsko|Holandsku]] podporovaná říšskými oddíly se [[Francie v raném novověku|Francii]] roku 1683 postavila na odpor. Jako trest za to, že Španělé mohli používat janovský přístav bylo město [[Janov (Itálie)|Janov]] 12 dní bombardováno. Francie v této válce vedla a navíc na rozkaz Ludvíka XIV. docházelo k tvrdým represím, které měly zastrašit a odradit nepřátele a udržet vládu v dobytých oblastech. Došlo také k vraždění civilního obyvatelstva, Ludvík nechal vypálit 20 vesnic jako odpověď na to, že Španělé zničili dvě stodoly na okraji území Francie.
Ačkoli Ludvík odmítl podpořit tehdejší [[Svatá aliance|Svatou alianci]] v boji proti [[Osmanská říše|Osmanům]] a dokonce Turky tajně podporoval, nebylo pro něj dále výhodné bojovat s [[Svatá říše římská|Říší]], proto souhlasil s Ratisbonským (řezenským) mírem (1684), který zaručoval 20 let příměří mezi Říší a Francií a nechal svého bratrance [[Karel II. Stuart|Karla II.]] (Anglického krále), aby rozsoudil vlastnictví sporných území. Francie tedy dočasně připojila území [[Alsasko|Alsaska]], [[Štrasburk]]u a Lucemburska, ale podnítila proti sobě další evropské země, které se obávaly její rostoucí moci.
| |||