Český klub: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m typo
+ zdroje, seznam členů
Řádek 1:
'''Český klub''' ([[němčina|německy]] 'v dobové transkripci ''Czechen-Club''<ref>[http://anno.onb.ac.at/cgi-content/anno?aid=nfp&datum=18791007&seite=2&zoom=33&query=%22Czechen%22&provider=P02&ref=anno-search Neue Freie Presse, 7. 10. 1879, č. 5429, s. 2.]</ref> nebo ''Club der Čechen''<ref>[http://anno.onb.ac.at/cgi-content/anno?aid=ptb&datum=18791008&seite=5&zoom=33&query=%22Rieger%22&provider=P02&ref=anno-search Prager Tagblatt, 8. 10. 1879, č. 279, s. 5.]</ref>) byl poslanecký klub na rakouské [[Říšská rada (Rakousko)|Říšské radě]], který od roku 1879 sdružoval několik proudů české [[České státní právo|státoprávní]] politické reprezentace. V 80. letech patřil mezi hlavní opory [[vláda Eduarda Taaffeho|vlády Eduarda Taaffeho]].
 
== Historie ==
Řádek 5:
V 70. letech 19. století praktikovala česká reprezentace politiku [[pasivní rezistence]], tedy neúčasti na práci [[Český zemský sněm|českého zemského sněmu]] a [[Říšská rada (Rakousko)|Říšské rady]]. Protestovala tak proti ústavnímu vývoji v [[Předlitavsko|Předlitavsku]], které se po [[Rakousko-uherské vyrovnání|rakousko-uherském vyrovnání]], neúspěchu [[Fundamentální články|fundamentálních článků]] a přijetí tzv. [[Dubnová ústava (1873)|dubnové ústavy]] vydalo směrem k centralistickému státu, který nenaplnil autonomistické české požadavky.
 
Politika bojkotu zákonodárných sborů ovšem neplnila svůj účel. [[Národní strana svobodomyslná|Mladočeská strana]] ji odmítala jako neúčinnou, zatímco [[Národní strana (1848)|staročeská strana]], kterou vedl [[František Ladislav Rieger]], ji stále obhajovala. K částečnému obratu došlo v roce 1878, kdy se česká státoprávní opozice vrátila na český zemský sněm. Po [[Zemské volby v Čechách 1878|zemských volbách roku 1878]] se tak čeští poslanci dostavili na sněm. Na sněmu pak fungoval Český státoprávní klub.<ref>{{Citace monografie
| titul = kol. aut.: Československé dějiny v datech
| vydavatel = Svoboda
| místo = Praha
| rok = 1987
| isbn = 80-7239-178-X
| strany = 313
| jazyk = česky
}}</ref>
 
Definitivní konec pasivní rezistence nastal po [[Volby do Říšské rady 1879|volbách do Říšské rady roku 1879]], kdy se Češi rozhodli pro návrat i do vídeňského parlamentu.
Řádek 20 ⟶ 28:
| isbn =
| strany = 328-329
| jazyk = česky
}}</ref>
 
Na Říšské radě vystoupil Český klub se státoprávním ohrazením, tedy deklarací, že návrat do vídeňského parlamentu neznamená bezpodmínečné příjetí ústavních poměrů v Předlitavsku ani rezignaci na české státní právo. S podobným prohlášením přišla i česká šlechta v [[Panská sněmovna|Panské sněmovně]] (horní nevolená komora Říšské rady).<ref>{{Citace monografie
| titul = kol. aut.: Československé dějiny v datech
| vydavatel = Svoboda
| místo = Praha
| rok = 1987
| isbn = 80-7239-178-X
| strany = 314
| jazyk = česky
}}</ref>
Řádek 34 ⟶ 52:
| strany = 164-165
| jazyk = česky
}}</ref> Účast českých poslanců na vládní většině a vliv Českého klubu vedly k některým významným úspěchům. V roce 1880 byla vydána [[Stremayrova jazyková nařízení]], která zvyšovala status češtiny v úředním styku v Čechách a na Moravě. V roce 1882 došlo k rozdělení [[Univerzita Karlova|Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze]] na českou a německou univerzitu, čímž Češi získali kompletní strukturu národního školství.<ref>{{Citace monografie
}}</ref>
| titul = kol. aut.: Československé dějiny v datech
| vydavatel = Svoboda
| místo = Praha
| rok = 1987
| isbn = 80-7239-178-X
| strany = 315
| jazyk = česky
}}</ref>
 
Ve [[Volby do Říšské rady 1885|volbách do Říšské rady roku 1885]] Český klub předem dojednal osobnosti kandidátů v jednotlivých volebních obvodech tak, aby nedocházelo ke konkurenci mezi vícero českými kandidáty. Ve volbách Český klub mírně posílil (zejména díky českým ziskům v [[kurie (volby)|kurii]] obchodních a živnostenských komor) a s 65 poslanci pokračoval v podpoře Taaffeho vlády.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = URBAN
| jméno = Otto
Řádek 47 ⟶ 73:
| strany = 342
| jazyk = česky
}}</ref> Podle jiného zdroje měl 66 členů.<ref name="NAŠČK85">[http://kramerius.nkp.cz/kramerius/PShowPageDoc.do?id=6633822&picp=&it=&s=djvu Našinec, 14. 6. 1885, s. 1-2.]</ref>
 
=== Rozpad Českého klubu na přelomu 80. a 90. let ===
Řádek 61 ⟶ 87:
| strany = 390
| jazyk = česky
}}</ref> Rivalita se přelévala i na Říšskou radu. Už 29. ledna 1888 zde vznikl Klub neodvislých českých poslanců, jehož zakladatelem byl [[Eduard Grégr]]. Měl 7 členů, vesměs vyloučených z Českého klubu v květnu 1887. Předsedou klubu se stal [[Emanuel Engel]].<ref>{{Citace monografie
}}</ref> Obě české konkurenční strany se utkaly i ve [[Volby do Říšské rady 1891|volbách do Říšské rady roku 1891]], ve kterých mladočeši drtivě vyhráli. Po nich se Český klub rozpadl. Ve vídeňském parlamentu pak existoval samostatný mladočeský poslanecký klub (Klub neodvislých poslanců českých na radě říšské) se 37 členy, moravští poslanci ustavili Moravský klub a konzervativní velkostatkáři se připojili k Hohenwartovu klubu.<ref>{{Citace monografie
| titul = kol. aut.: Československé dějiny v datech
| vydavatel = Svoboda
| místo = Praha
| rok = 1987
| isbn = 80-7239-178-X
| strany = 318
| jazyk = česky
}}</ref>
 
}}</ref> Obě české konkurenční strany se ostře utkaly i ve [[Volby do Říšské rady 1891|volbách do Říšské rady roku 1891]], ve kterých mladočeši drtivě vyhráli. Po nich se Český klub rozpadl. Ve vídeňském parlamentu pak existoval samostatný mladočeský poslanecký klub (Klub neodvislých poslanců českých na radě říšské) se 37 členy, moravští poslanci ustavili Moravský klub a konzervativní velkostatkáři se připojili k Hohenwartovu klubu.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = URBAN
| jméno = Otto
Řádek 85 ⟶ 121:
| strany = 540-541
| jazyk = česky
}}</ref> Český klub sdružoval potom jen mladočeské a staročeské poslance, zatímco početní zákonodárci zvolení za nově vznikající úspěšné strany (agrárníci, národní sociálové, klerikálové apod.) měli vlastní kluby.
}}</ref>
 
== Členové poslaneckého klubu ==
* K říjnu 1879, '''celkem 54 členů''':<ref name="SVstrany79">{{Citace periodika
| příjmení =
| jméno =
| autor =
| odkaz na autora =
| spoluautoři =
| titul = Parlamentarisches
| periodikum = Salzburger Volksblatt: unabh. Tageszeitung f. Stadt u. Land Salzburg
| odkaz na periodikum = Salzburger Volksblatt
| rok = 1879
| měsíc = říjen
| ročník = 9
| číslo = 126
| strany = 2
| url = http://anno.onb.ac.at/cgi-content/anno?aid=svb&datum=18791021&seite=2&zoom=33&query=%22Zehetmayer%22%2B%22Hohenwart%22&provider=P02&ref=anno-search
| issn =
}}</ref> [[Karel Adámek|Adámek Karel]], [[Karel Adámek (advokát)|Adámek Karel (advokát)]], [[Egbert Belcredi|Belcredi Egbert]], [[František August Brauner|Brauner František August]], [[Jindřich Jaroslav Clam-Martinic|Clam-Martinic Jindřich J.]], [[Richard Clam-Martinic|Clam-Martinic Richard]], [[Jaromír Čelakovský|Čelakovský Jaromír]], [[František Deym ze Stříteže|Deym František ze Stříteže]], [[Josef Fanderlík|Fanderlík Josef]], [[Josef Gärtner|Gärtner Josef]], [[Julius Grégr|Grégr Julius]], [[Vendelín Grünwald|Grünwald Vendelín]], [[Jan Harrach|Harrach Jan Nepomuk]], [[Čeněk Hevera|Hevera Čeněk]], [[Alois Jansa|Jansa Alois]], [[František Věnceslav Jeřábek|Jeřábek František]], [[Josef Jireček|Jireček Josef]], [[Edmund Kaizl|Kaizl Edmund]], [[Bedřich Karel Kinský|Kinský Bedřich Karel]], [[Emanuel Kletečka|Kletečka Emanuel]], [[Josef Klimeš (politik)|Klimeš Josef]], [[Josef Krofta (politik)|Krofta Josef]], [[Jan Kučera (právník)|Kučera Jan]], [[Wolfgang Kusý|Kusý Wolfgang]], [[Jiří Kristián Lobkowicz|Lobkowicz Jiří Kristián]], [[Josef Ladislav Mašek|Mašek Josef Ladislav]], [[Karel Mattuš|Mattuš Karel]], [[Antonín Mezník|Mezník Antonín]], [[Alois Mikyška|Mikyška Alois]], [[Josef Müller (statkář)|Müller Josef]], [[Jakub Nedopil|Nedopil Jakub]], [[Jan Neubauer|Neubauer Jan]], [[Alois Oliva|Oliva Alois]], [[Alfred Pfeill-Scharffenstein|Pfeill-Scharffenstein Alfred]], [[Vilém Platzer|Platzer Vilém]], [[Josef Stanislav Práchenský|Práchenský Josef Stanislav]], [[František Ladislav Rieger|Rieger František Ladislav]], [[Karel Roth|Roth Karel]], [[Christian Schäffer|Schäffer Christian]], [[Adolf Josef ze Schwarzenbergu|Schwarzenberg Adolf Josef]], [[František Skopalík|Skopalík František]], [[Josef Stangler|Stangler Josef]], [[Jan Suda|Suda Jan]], [[František Alois Šrom|Šrom František Alois]], [[Franz Thun und Hohenstein|Thun-Hohenstein Franz]], [[František Tilšer|Tilšer František]], [[Alois Pravoslav Trojan|Trojan Alois Pravoslav]], [[Jan Vašatý|Vašatý Jan]], [[Hubert Veselý|Veselý Hubert]], [[František Weber (kněz)|Weber František]], [[Gustav Wiedersperg|Wiedersperg Gustav]], [[Ignác Wurm|Wurm Ignác]], [[Antonín Otakar Zeithammer|Zeithammer Antonín Otakar]], [[Jan Žák (politik)|Žák Jan]] (''[[Alois Pražák|Pražák Alois]] jako ministr oficiálně v klubu nebyl, [[Karel Sladkovský|Sladkovský Karel]] rezignoval v září 1879 na mandát'')
 
* K červnu 1885, '''celkem 66 členů''':<ref name="NAŠČK85"/> [[Karel Adámek|Adámek Karel]], [[Egbert Belcredi|Belcredi Egbert]], [[Ferdinand Bojakovský|Bojakovský Ferdinand]], [[Josef Bromovský|Bromovský Josef]], [[Jindřich Jaroslav Clam-Martinic|Clam-Martinic Jindřich J.]], [[Richard Clam-Martinic|Clam-Martinic Richard]], [[Eugen Czernin|Czernin Eugen]], [[František Deym ze Stříteže|Deym František ze Stříteže]], [[Anton Dobrženský von Dobrženitz|Dobrženský v. Dobrženitz A.]], [[Karel Dostál (politik)|Dostál Karel]], [[Emanuel Engel|Engel Emanuel]], [[Václav Fabian|Fabian Václav]], [[Josef Fanderlík|Fanderlík Josef]], [[Václav Fišera|Fišera Václav]], [[Eduard Grégr|Grégr Eduard]], [[Bedřich Hájek|Hájek Bedřich]], [[Max Hájek|Hájek Max]], [[Čeněk Hevera|Hevera Čeněk]], [[Karel Hladík (politik)|Hladík Karel]], [[Josef Hlávka|Hlávka Josef]], [[Jiljí Vratislav Jahn|Jahn Jiljí Vratislav]], [[Josef Jireček|Jireček Josef]], [[Josef Kaizl|Kaizl Josef]], [[Václav Robert z Kounic|Kounic Václav Robert]], [[Bedřich Karel Kinský|Kinský Bedřich Karel]], [[Friedrich Kleist|Kleist Friedrich]], [[Josef Klíma (poslanec Říšské rady)|Klíma Josef]], [[Josef Krofta (politik)|Krofta Josef]], [[Wolfgang Kusý|Kusý Wolfgang]], [[Franz Lützow|Lützow Franz]], [[Josef Ladislav Mašek|Mašek Josef Ladislav]], [[Karel Mattuš|Mattuš Karel]], [[Antonín Mezník|Mezník Antonín]], [[Alois Mikyška|Mikyška Alois]], [[Jan Nádherný z Borutína|Nádherný z Borutína Jan]], [[Gustav Ludwig Pabstmann|Pabstmann Gustav Ludwig]], [[Václav Penk|Penk Václav]], [[Jan Pleva|Pleva Jan]], [[Leopold Pollak|Pollak Leopold]], [[Alois Pražák|Pražák Alois]], [[František Ladislav Rieger|Rieger František Ladislav]], [[Václav Salášek|Salášek Václav]], [[Siegfried Salm-Reifferscheid|Salm-Reifferscheid Siegfried]], [[Karel Schindler|Schindler Karel]], [[Vojtěch Schönborn|Schönborn Vojtěch]], [[Adolf Josef Schwarzenberg|Schwarzenberg Adolf Josef]], [[Ignác Skokánek|Skokánek Ignác]], [[František Skopalík|Skopalík František]], [[Josef Slavík (politik)|Slavík Josef]], [[Josef Stangler|Stangler Josef]], [[Antonín Steidl|Steidl Antonín]], [[Karel Špaček (poslanec Říšské rady)|Špaček Karel]], [[Petr Špelina|Špelina Petr]], [[František Alois Šrom|Šrom František Alois]], [[Václav Šulc|Šulc Václav]], [[Emanuel Tonner|Tonner Emanuel]], [[Alois Pravoslav Trojan|Trojan Alois Pravoslav]], [[Jan Vašatý|Vašatý Jan]], [[František Viktor Veselý|Veselý František Viktor]], [[František Weber (kněz)|Weber František]], [[Gustav Wiedersperg|Wiedersperg Gustav]], [[Eugen Wratislaw von Mitrovic|Wratislaw v. Mitrovic Eugen]], [[Ignác Wurm|Wurm Ignác]], [[Antonín Otakar Zeithammer|Zeithammer Antonín Otakar]], [[Alois Zucker|Zucker Alois]], [[Jan Žáček (ministr)|Žáček Jan]]
 
== Odkazy ==