Termobarická zbraň: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Vysvětlení nejasnosti okolo vakuových bomb - palivovzdušná a termobarická
Řádek 11:
Myšlenka těchto zbraní vychází z faktu, že měrná energie (J/kg) běžných výbušnin je řádově menší, než energie uhlovodíkových paliv.
 
Takzvané vakuové pumy využívají dva principy.Prvním je vytvoření výbušné směsi smísením paliva se vzduchem, která je následně detonována. Zbraň tedy spotřebuje okolní kyslík a o tentím je její náplň vlastně zvětšena. Druhým principem je rozprášení tekuté trhaviny s vysokou teplotou hoření, také s následnou detonací (kovová příměs hliniku, nebo železa zvyšuje teplotu hoření). Vysoká teplota způsobí kromě vlastní detonace přehřátí vzduchu v detonujícím objemu a tím tvorbu masivní tlakové vlny - tedy termobarická puma. Výbušnou náplň obou zbraní tvoří palivová - explozivní hmota o hmotnosti od několika desítek [[Kilogram|kg]] až po několik [[tuna|tun]] u největších pum. K iniciaci slouží dvě oddělené konvenční nálože.
 
První nálož v předem určené výšce nebo určeném okamžiku rozptýlí náplň do vzduchu.Jedná se o tzv. bezplamennou trhavinu (typickým představitelem je nitroglycerin, respektive dynamit) - smyslem je nezapálit rozprašovanou hmotu. Vzniklý [[oblak]] smísený se vzduchem se obvykle dostane do kontaktu s cílem, proti němuž je zbraň použita a proniká i do dutin (chodby, komíny, ventilace, okopy). S odstupem několika desetin sekundy až jednotek sekund následuje výbuch druhé nálože, po němž směs detonuje. Následuje exploze, kterou doprovází velmi silná [[tlaková vlna]]. Společným efektem obou zbraní je podtlak vzniklý v prostoru výbuchu po odchodu tlakové vlny. Odtud společný název vakuová puma. Ten dokáže svým účinkem zasáhnout i jinak kryté osoby, které se kromě vlastního "blast efektu" tlakové vlny i podtlaku mohou v úkrytech udusit (zplodiny výbuchu bývají navíc nedýchatelné a horké). Ničivý účinek takové vlny a za ní následujícího podtlaku převyšuje účinnost běžných konvenčních [[výbušnina|výbušnin]].