Československé perutě v RAF: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
→‎Začlenění do královského letectva: velké písmeno - vlastní jméno; fix - Ferry Command nebyla společnost, ale složka RAF
Řádek 42:
== Stíhací letci ==
[[Soubor:RAF310Sq.gif|thumb|Odznak 310. perutě]]
Po porážce [[Francie]] byla dalším cílem agrese nacistického [[Nacistické Německo|Německa]] [[Spojené království|Velká Británie]]. Britská vláda hledala každého, kdo by byl ochoten za ni bojovat, proto byli českoslovenští piloti vítanou posilou britského Královského letectva ([[Royal Air Force|RAF]]). Dne [[25. říjen|25. října]] [[1940]] byla uzavřena čs.-britská dohoda, která se zabývala vojenským působením čs. pozemních jednotek i letectva. Letci vytvořili samostatné jednotky, stali se součástí tzv. Dobrovolnické zálohy RAF. V srpnu 1940 bylo ve Velké Británii téměř tisíc čs. letců, kteří byli ihned postupně zapojováni do výcviku na britských letounech. Mezitím se již rozhořela bitva o Anglii, do níž zasáhla čs. 310,. stíhací peruť. Dne [[2. říjen|2. října]] zahájila operační činnost i čs. 312. stíhací peruť. Někteří čs. piloti byli zařazeni i v britských a polských perutích. Nejlepším z nich a jedním z nejúspěšnějších spojeneckých stíhačů v bitvě o Británii byl četař [[Josef František]], který bojoval v polské 303. peruti, a během září 1940 sestřelil 17 nepřátelských letadel. Do [[31. říjen|31. října]] 1940 sestřelili čs. piloti 56 letadel, 14. letadel sestřelili pravděpodobně a 6 poškodili.
<br />V květnu [[1942]] vznikla první československá vyšší stíhací letecká skupina, zvaná „wing“. Její první významnou bojovou akcí byla účast na Dieppské výsadkové operaci v srpnu 1942. [[8. listopad]]u [[1943]] byla Čs. stíhací skupina zařazena do nově zřízeného britského taktického letectva a dostala označení „134. čs. letiště.“ Od té doby se čs. perutě zúčastňovaly nepřetržitých akcí spojeneckého letectva, které byly předehrou k invazi do [[Francie]]. Dne [[6. červen|6. června]] [[1944]] v „[[den D]]“ čs. stíhači podporovali vylodění 1. kanadské armády. Do 28. června se účastnili bojů v [[Normandie|Normandii]], ovšem z důvodu absence záloh byli z fronty odvoláni a 3. července byli přiděleni k velitelství Protivzdušné obrany Velké Británie. Odtud vykonávali přepady německých lodí, vlaků a bojové techniky ve Francii a [[Nizozemsko|Nizozemí]], doprovázeli bombardovací svazy, zjišťovali a ničili létající střely [[V-1]]. Ve dnech 17. - 26. září 1944 se letadla 310. a 312. stíhací perutě účastnily ochrany výsadkové operace v prostoru [[Arnhem]]u a [[Eindhoven]]u v Nizozemí. Poslední velkou akcí čs. stíhacích perutí byla účast na výsadkové operace v prostoru [[Wesel]]u dne [[24. březen|24. března]] [[1945]]. Dne [[13. srpen|13. srpna]] 1945 přistálo na pražském letišti 54 [[Supermarine Spitfire|spitfirů]] Čs. stíhací skupiny, příslušníci 311. čs. bombardovací perutě byli přivítáni v [[Praha|Praze]] o týden později.