Radola Gajda: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
podrobnosti o působení v Košicích
upřesnění vojenské hodnosti
Řádek 25:
== Život ==
[[Soubor:Hrob generála Gajdy.jpg|thumb|left|Hrob generála Gajdy na [[Olšanské hřbitovy|Olšanských hřbitovech]] v roce 2003. V dubnu 2007 byl vandalsky poničen<ref>Karel Kaiser: [http://www.eportal.cz/Articles/1118-nicitele-nahrobku-v-akci.aspx Ničitelé náhrobků v akci]</ref> a posléze opraven]]
Narodil se v rodině rakousko-uherského šikovatele Geidla a [[Černá Hora|černohorské]] šlechtičny a dostal jméno Rudolf. Po přestěhování na Moravu čtyři roky studoval na gymnáziu v [[Kyjov]]ě na jižní Moravě, ze školy odešel a vyučil se drogistou. Brzy vstoupil do armády a na počátku [[První světová válka|první světové války]] rukuje jako rezervní poručík. Přeběhl na druhou stranu a vstoupil do černohorské milice. V Srbsku si změnil jméno z Rudolf Geidl na slovansky vhodnější Radola Gajda. Od samého počátku zajetí se vydával za lékaře, ačkoliv byl prodavačem v obchodě s drogistickým zbožím.<ref>[http://www.psp.cz/eknih/1929ns/ps/stenprot/290schuz/s290002.htm Česko-slovenská parlamentrní knihovna]</ref> Během války ale jeho tvrzení nebyl schopen nikdo vyvrátit. Po porážce černohorské armády se na falešný pas dostal do Ruska, slouží jako mladší plukovní lékař u 3. srbského pluku. Po rozprášení srbské divize se nahlásil do [[Československé legie|československého vojska]]. Jako ruský legionář prakticky velel celému jižnímu úseku naší brigády v bitvě u [[Zborov (Ukrajina)|Zborova]] 2. července 1917. V květnu 1918 velel 7. střeleckému pluku, se kterým dobyl Mariinsk a [[Novosibirsk|Novonikolajevsk]]. Stává se velitelem východní skupiny. 11. července 1918 dobývají [[Irkutsk]]. V září 1918 byl povýšen na generálmajora ( v 26 letech byl nejmladším legionářským generálem ! ), donutil ke kapitulaci [[bajkal]]skou flotilu a dobývá [[Jekatěrinburg]]. Byl v úzkém styku s admirálem [[Alexandr Vasiljevič Kolčak|Kolčakem]], který dokonce Gajdu navrhl, přes zděšení svých spolupracovníků, jako velitele operace na dobytí Moskvy.
 
Po návratu z Ruska ([[1920]]) vystudoval francouzskou Vysokou válečnou školu, mezi lety [[1922]] až [[1924]] velel 11. pěší divizi v [[Košice|Košicích]],kde byl i úspěšným organizátorem kulturního a politického života- dodnes je po něm pojmenován pramen minerální vody " GAJDOVKA " vyvěrající v rekreační zóně Košic. 1. prosince 1924 se stal členem hlavního štábu čs. armády, [[20. březen|20. března]] [[1926]] se stal jeho náčelníkem. Paměti, které tehdy vydal, věnoval symbolicky [[Alois Jirásek|A. Jiráskovi]], ale neopomněl v nich zdůraznit hrdinskou úlohu [[Tomáš Garrigue Masaryk|T. G. Masaryka]] při formování legií přímo v Rusku v letech [[1917]] a 1918.<ref>[http://radolagajda.cz/dila/Moje-pameti-1924-01.pdf Radola Gajda: Moje paměti]</ref> V roce 1926 byl degradován a propuštěn z armády. Poté stal se předsedou (vůdcem) [[Národní obec fašistická|Národní obce fašistické]], hnutí organizovaného po vzoru italského fašismu s obdobným politickým programem až na výraznější antisemitismus, v jejímž čele zůstal až do její integrace do [[Strana národní jednoty|Strany národní jednoty]].