Guanabara: Porovnání verzí

Záliv objevil [[Portugalsko|Portugalec]] Gaspar de Lemos 1. ledna 1502. Podle složení vody se domníval, že jde o ústí velké řeky a místo nazval „lednová řeka“ – [[Rio de Janeiro]]. Místo obývali indiáni a do roku 1555 jen nepatrný počet Portugalců. Toho roku se zde vylodili francouzští osadníci a francouzská kolonizace je spojena s názvem [[Antarktická Francie|France antarctique]]. S událostí je spojeno i založení města [[Rio de Janeiro|Rio de Janeiro]] roku 1565.

Záliv vzniknul tektonickou depresí v období [[Kenozoikum|Kenozoiku]]. Ústí do něj 14 několik řek a potoků (dvě z řek mají šířku ústí přes 3 km). Vodní plocha zálivu je 380 km², jeho rozměry jsou přibližně 28 km krát 31 km. Vstup do zálivu má šířku 1,5 km. Hloubka v zálivu kolísá od 3 do 17 m v ústí. Na západním břehu vstupu je známá „Cukrová„[[Cukrová homole“homole (hora)|Cukrová homole]]“ (Pão de Açúcar). V zálivu a v ústí řek je na 130 ostrovů a ostrůvků - největší z nich je Gobernador, na kterém se nachází významné mezinárodní letiště [[Mezinárodní letiště Rio de Janeiro-Galeão|Rio de Janeiro-Galeão]].

Na březích zálivu bylo původně na 260 km² [[mangrovy|mangrovů]], na počátku 3. tisíciletí jich zbylo jen asi 8060 km². Zmizely i kolonie ryb (decimované také místním rybolovem) a [[Delfínovití|delfíni]]. Ekologii zálivu ničí po desetiletí nekontrolované vypouštění kanalizačních splašků a odpady z průmyslových závodů. Těch je zde na 6 000, včetně dvou rafinerií a 12 loděnic. Do vod zálivu se tak denně dostává: