Československá socialistická republika: Porovnání verzí

Po uvolnění poměrů uvnitř Sovětského svazu a prosazení [[Perestrojka|perestrojky]] v druhé polovině osmdesátých let začalo i vedení Komunistické strany Československa hledat způsob, jak zlepšit situaci doma. V hospodářské oblasti bylo potřeba zejména zvýšit tempo hospodářského růstu, který na počátku 80. let zaznamenal stagnaci a upevnit obchod se zeměmi Západní Evropy. Růst ekonomiky se sice po zbytek 80. let podařilo obnovit, ale v tempech, které neodpovídaly očekávání. Ohledně demokratizace a otevřenosti se sice stále více diskutovalo, reálně však nedocházelo k žádnému zásadnímu posunu. Ve srovnání s Polskem nebo Maďarskem, kde docházelo k postupnému uvolňování, patřil režim v ČSSR nebo např. v NDR i na konci 80. let k těm nejtužším ve východním bloku. V [[Listopad 1989|listopadu 1989]] proběhla i v ČSSR demokratická revoluce, čímž se socialistické Československo přidalo jako poslední stát střední Evropy k demokratizačnímu procesu a otevřelo se okolnímu světu ([[sametová revoluce]] začala až [[17. listopad]]u a hranice se otevřely [[4. prosinec|4. prosince]], tedy jako poslední - v [[Maďarsko|Maďarsku]] padl komunistický režim již [[23. říjen|23. října]] a hranice se dokonce otevřely o dva měsíce dříve, v [[Polsko|Polsku]] začaly změny již prvními svobodnými volbami [[4. červen|4. června]] [[1989]] a v [[Německá demokratická republika|NDR]] padly hranice (a s nimi i samotný režim) pádem [[berlínská zeď|berlínské zdi]] [[9. listopad]]u) a země se vydala na cestu k [[Demokracie|demokracii]] a tržnímu hospodářství.

Dne 29. prosince 1989 byl Federálním shromážděním jednomyslně ve Vladislavském sále Pražského hradu zvolen poslední Československý prezident [[Václav Havel]].

 

== Odkazy ==