Žofie Alexejevna: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→Život: m |
|||
Řádek 5:
Žofie se narodila roku 1657 jako [[Romanovci|Romanovna]], tedy jako členka jednoho z nejposvátnějších rodů na celé Rusi. Jejími rodiči byli car [[Alexej I. Michajlovič]] a jeho první žena Marie Miloslavská. Žofie byla jejich čtvrtým dítětem vedle staršího [[Fjodor III. Alexejevič|Fjodora III. Alexejeviče]] a mladšího Ivana V. Mladé princezně se dostalo na tehdejší ruské poměry velmi kvalitního vzdělání a výchovy, většina šlechticů a církevních hodnostářů totiž neuměla číst ani psát. Když bylo Žofii dvanáct let, poznamenala její život první tragédie, zemřela jí matka. Car Alexej nelenil a oženil se znovu, jeho druhou manželkou se stala [[Natalie Kirilovna Naryškinová]]. Již v roce 1672 přišel na svět jejich první syn Petr Alexejevič, později nazvaný Veliký, a o tři roky později dcera Natalie. Naryškinovci tedy zatlačili Miloslavské do pozadí, což však netrvalo příliš dlouho.
Postavení ženy v Rusku na přelomu 17. a 18. století nebylo příliš slavné. Ženy byly považovány za hloupé, neinteligentní a velmi naivní tvory, v nichž dřímalo již od narození zlo. Neměly žádná práva a běžnou součástí jejich života bylo bití, nejprve od otce, následně také od manžela. Situace příslušnic panovnického rodu vypadala trochu lépe, avšak zářivá budoucnost ruské princezny také nečekala. Žily v
Roku [[1676]] zastihla Rus velmi smutná zpráva, car Alexejevič zemřel. Novým panovníkem se stal devatenáctiletý Fjodor III. Michajlovič, čímž se moci chopili Miloslavští. Avšak jejich triumf netrval příliš dlouho. Mladý car onemocněl tuberkulózou lymfatických uzlin a roku 1682 skonal. Byl zde však ještě Fjodorův vlastní bratr Ivan, s nímž ale Miloslavští příliš počítat nemohli, poněvadž trpěl slabomyslností. Jeden zahraniční diplomat o něm dokonce řekl: „Vypadá tak ohavně a ošklivě, že každého, kdo se na něj podívá, zabolí.“ Moskvané si za nového cara nakonec zvolili desetiletého Petra, kterého patriarcha Joakim prohlásil novým carem Rusi. Reálně však měla vládu v rukou jako regentka jeho matka Natalie Naryškinová. Tuto událost můžeme tedy považovat za první palácový převrat v dějinách Romanovců.
| |||
.jpg){kind=link}