Otevřít hlavní menu

Změny

Přidáno 10 bajtů, před 3 lety
V inspiraci vlny humanitárního a pacifického entusiasmu po druhé světové válce a pobouření válečnými zločiny odhalenými během [[Norimberský proces|Norimberském procesu]] série konferencí byla vedena v roce 1949 a znovu potvrdila, rozšířila a revidovala předchozí tři úmluvy a přijala čtvrtou úmluvu o ochraně civilních osob během války.
 
Přes délku těchto dokumentů, během času se ukázalo, že jsou nekompletní. Ve skutečnosti se povaha válek v období [[studená válka|studené války]] změnila, což vedlo řadu lidí k názoru, že Ženevské úmluvy upravují vyhaslou realitu<ref>{{cite book | last = Kolb| first = Robert| title = Ius in bello| publisher = Helbing Lichtenhahn | location = Basel | year = 2009 | code=[ISBN 978-2-8027-2848-1]}}</ref>: na druhé straně, většina ozbrojených konfliktů byla vnitřními či [[občanská válka|občanskými válkami]] v dalším pohledu většina moderních asymetrických válek byla způsobila zvyšující se ztráty na civilistech, což vedlo k potřebě poskytnout civilním osobám a objektům další ochranu v bojové situaci, tedy k aktualizaci Haagských úmluv.
 
Z těchto důvodů bylibyly přijaty roku 1977 dva dodatkové protokoly, který rozšířili podmínky Ženevských úmluv. V roce 2005 byl přijat třetí dodatkový protokol o přijetí dalšího ochranného znaku, Červeného krystalu.
 
== Úmluvy a dodatkové protokoly ==
Anonymní uživatel